Hlavní obsah

Ekologové kritizují správu Jeseníků

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Území chráněné krajinné oblasti Jeseníky (CHKOJ) je domovem vlka, rysa, a dokonce i orla skalního, kteří stojí na vrcholu potravního řetězce a mají klíčovou roli pro fungování divočiny. Podle ekologů jsou ale vzácné druhy zvířat ohroženy, viníkem je Správa CHKOJ. Ta to odmítá.

Foto: Michaela Bučková

Podzimní příroda Jeseníků

Článek

„Správa nedělá pro přežití poslední divočiny téměř nic. Místo toho je vstřícná k těžařům, vydává jednu výjimku za druhou a umožňuje plošné vytěžení horských lesů. Za deset let nesplnila zásadní úkol z Plánu péče o CHKO Jeseníky a nerozšířila rezervace v oblasti Pradědu a Keprníku. To je přitom klíčové, jde o evropsky unikátní přírodu, která nutně potřebuje lepší ochranu,“ říká předseda Společnosti přátel Jeseníků (SPJ) Ondřej Bačík. Řešením podle něj je vytvořit klidová a bezzásahová území alespoň na deseti procentech plochy CHKOJ.

„Jeseníky jsou domovem pro vlka, rysa i orla, ti ale nebudou žít mezi motorovými pilami, harvestory a zástupy lidí, co chodí mimo stezky,“ zdůrazňuje Bačík.

Výskyt vlků, rysů a orlů skalních vyplývá mj. i z nezávislého monitoringu, který je založený na pozorování v terénu a na fotopastech, jež už řadu let organizuje a zřizuje SPJ a Hnutí DUHA.

Ve Zlatých Horách otevřeli nové přeshraniční cyklookruhy

Cestování

Nejvíc sokolů

Třeba orla skalního podle Bačíka SPJ pozoruje ve vrcholových partiích hor. Většinou jde o mladé jedince. „Věříme, že zde brzy dojde k jejich zahnízdění a k vyvedení mláďat. Pro vytvoření funkční populace těchto majestátních dravců ovšem musí Správa CHKOJ vytvořit vhodné podmínky,“ upozorňuje Bačík.

„Díky důsledné ochraně a monitoringu nyní žije v Jeseníkách naše největší populace vzácných sokolů stěhovavých, vloni tu vyvedli rekordních 41 mláďat. To, že v Jeseníkách je již velmi často k vidění i orel skalní či orel křiklavý, není nic výjimečného. Tito ptáci se přesunují na velké vzdálenosti, zda v Jeseníkách zahnízdí, se ukáže časem,“ reaguje Petr Šaj, šéf Správy CHKOJ.

Záznamy o výskytu rysa ostrovida z posledních let, na rozdíl od vlků, kterých je v horách přece jen víc, jsou podle Bačíka naopak velmi vzácné. „Přesto se nám jej v jednom případě podařilo vyfotit z bezprostřední blízkosti na fotopast v oblasti Branné. Letos se objevily informace i o jedinci na Rýmařovsku. Považujeme za nezbytné, aby správa zahájila připravený projekt na návrat této šelmy do Jeseníků,“ dodal Bačík.

Novým šéfem Národního parku České Švýcarsko bude Kříž

Domácí

Šelmy si cestu najdou samy

„K repatriacím velkých šelem se přistupuje jen výjimečně a musí se řešit v širším kontextu. V našich podmínkách k nim není žádný důvod. Šelmy, jako je vlk a zřejmě i rys, si cestu najdou samy,“ oponuje Šaj.

Nesouhlasí ani s kritikou při zásazích proti kůrovci. „Jiný přístup je v unikátních horských smrčinách, jiný v hospodářském lese. Holiny, které vznikly zásahy proti kůrovci za pět let největší kůrovcové kalamity v Jeseníkách, jsou přibližně na čtyřech procentech plochy lesa v CHKO a postupně se zalesňují a přirozeně zarůstají,“ vysvětlil.

Odmítl i nečinnost v oblasti kontrolní činnosti. „V rámci celé republiky jsou Jeseníky na prvních příčkách v počtu řešených přestupků i jejich výši. Samozřejmě že by profesionálních strážců mohlo být více, dlouhodobě o to však neúspěšně usilujeme,“ dodal.

Soud projedná ekologickou havárii v Bečvě v lednu

Krimi

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám