Žena za pultem: Kdoví, zda by Haničinec vzal roli, kdyby tušil, že jeho muchlování se Švorcovou bude politický problém

Žena za pultem: Kdoví, zda by Haničinec vzal roli, kdyby tušil, že jeho muchlování se Švorcovou bude politický problém
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Petr Haničinec byl také jedním z herců Divadla na Vinohradech a dostal roli Karla Brože, nápadníka prodavačky Anny. Se Švorcovou se znal roky, nijak se nepřitahovali, ale museli spolu v seriálu sehrát pár intimnějších scén.

Oba k tomu přistupovali velice profesionálně, ale o jejich natáčení se jednalo i ve vrchních patrech „komunistického aparátu“. Je vhodné, aby se rozvedená matka v socialistické společnosti dopustila „intimního aktu“? Co je ještě možné ukázat a co se smí jen naznačit? Jiřina Švorcová byla členkou UV KSČ a trochu si zavařila. Ani Haničincovi taková pozornost nebyla příjemná.

Karel Brož byl muž ve středních letech, který měl za sebou jedno krátké nevydařené manželství. Jeho životní náplní byla práce. Jenže jednoho dne narazil v obchodě na prodavačku, která mu padla do oka. Nebyl zrovna moc zkušený, pokud jde o namlouvání a nechtěl nic pokazit. K Anně se tak přibližoval velice pomalu, a když zjistil, že musí udělat dojem nejen na ni, ale i na její dvě děti, byl hodně opatrný.

Zatímco pro Švorcovou bylo mnohem složitější točit scénu v autě, kdy se mají s Haničincem začít trochu sbližovat, on zavzpomínal na legendární nejpeprnější postelovou scénu seriálu, která vstoupila do dějin kinematografie právě tím, že se o ní mluvilo na komunistickém výboru. Podle něj to byla běžná erotická scéna té doby, protože jinak se takové scény netočily. Se Švorcovou se znali roky a neměli s natáčením problém.

Jaroslav Dietl byl výborný vypravěč a mistr dialogů, ale jedno opravdu neuměl. Jak šlo o milostné scény, nevěděl si rady. Proto je Haničinec upravil, aby byly věrohodné, nekýčovité, a především nevulgární. A natočilo se to tak, aby kvůli tomu seriál neměl problémy s cenzurou.

Zatímco diváci si v jednom okamžiku všimli, že má Švorcová na sobě v posteli punčocháče, herečce spíš vadilo, že je Haničinec hodně rozložitý a má velice chlupatý hrudník. To jí přišlo z estetického hlediska ve scéně rušivé.

Více ji však potrápilo natáčení v autě. V knize o seriálu uvedla:

„Když to dělají mladí lidé, v šestnácti, budiž, to je nádhera. Ale když to dělají čtyřicátníci, nám oběma bylo přes čtyřicet, tak se na to musí jít velice opatrně, aby to neztratilo vkus. Milostný dialog dvou dospělých lidí je o hubu, pokud má být cudný a uvěřitelný. Třeba naše políbení v autě dalo spoustu koumání, aby nebylo trapné.“

Na Haničince kvůli této roli čekala i žaloba. Jedna vášnivá (a opilá) osoba si dala tu práci a zjistila si na herce telefon a zavolala mu s dotazem, zda si teď Annu Holubovou vezme. On na to odpověděl, že už se nikdy neuvidí, protože odjíždí do ciziny stavět mosty. Ve filmu byl stavař-statik.

Jenže když se dotyčná osoba dozvěděla, že jí lhal, podala na něj žalobu pro narušování socialistického soužití. Jak to dopadlo, herec nikdy neuvedl.

Zdroje článku:
  • kniha Žena za pultem (Graclík, Nekvapil),
  • Autorský článek