„Kdo vytvořil americký vězeňský systém? Nacisté,“ prohlásil But v rozhovoru s moderátorkou prokremelské, propagandistické televize RT Marijí Butinovou, která sama byla před třemi lety v USA za mřížemi. Soud ji tam poslal za špionážní pokus proniknout do americké Národní asociace držitelů zbraní.
„Všechno je naplánováno do nejmenšího detailu,“ řekl But o americkém vězeňství založeném „na nacistických praktikách“. Jejich znalost se podle něj dostala do Spojených států prostřednictvím operace Paperclip, jejímž cílem bylo převést do USA po porážce nacistů německé vědce pracující na válečných zbraních.
„Obchodník se smrtí“ naznačoval, že vězni v USA si „škubou vlasy“, drásají tváře nebo „píší krví na zdi“. Jeho samotného se dozorci snažili údajně zlomit tím, že mu nezhasínali světlo nebo nedávali najíst.
Z rozhovoru se nicméně zdá, jako kdyby se Butovi nejhoršího mučení dostalo v podobě „standardního menu“ v amerických věznicích. „Jen si představte, po dvanáct let, co jsem tam strávil, každou středu mít hamburger s přesmaženými hranolkami,“ popisuje své utrpení.
Ve čtvrtek pak vězni dostávali kuřecí „Bushova stehna“, dodal But. „Jsou tak velká, že to není ani možné,“ přikývla Butinová. „Představte si po deset let neochutnat česnek, kopr, petržel, jahody,“ zoufal si dál obchodník se zbraněmi.
Putin našel loajální zastánkyni v exšpionce. Ví, co dělá, říká Butinová |
Propuštěný vězeň v rozhovoru tvrdil, že byl prvním, na kterém Američané experimentovali „jako v laboratoři“ se sankcemi, než je uvalili na Rusko. „Byl jsem pod sankcemi 22 let. Není to nic nového, co se nám teď děje.“
Putinův obraz v cele
But vyjádřil podporu „speciální vojenské operaci“, ruskému označení pro válku na Ukrajině. „Pokud bych měl příležitost a nezbytné dovednosti, samozřejmě bych se přihlásil jako dobrovolník,“ řekl. Prozradil, že ve své cele měl obraz ruského prezidenta Vladimira Putina. „Jsem hrdý Rus a jsem hrdý, že Putin je náš prezident.“
V rozhovoru nechyběla ani kritika morální degenerace Západu. „To, co se děje za Západě, je sebevražda civilizace,“ prohlásil s tím, že v USA vládne „obrácený rasismus“ vůči bělochům. „Pokud této sebevraždě nezabráníme, spáchá jí celý svět.“
Putin s oblibou varuje před „zvráceností“ Západu a jeho „hroznými experimenty, kterými se snaží zlomit naši duši“. Konflikt na Ukrajině vykresluje jako apokalyptický zápas mezi silami dobra a zla, přičemž Západ přímo osočuje z „čirého satanismu“. Naopak Rusko podle něj hájí tradiční křesťanské hodnoty.
Sotva se vrátil, chce pomoci Donbasu. „Obchodníkovi se smrtí“ nabízí práci |
Rozhovor dvou bývalých amerických vězňů končí poněkud rozpačitým momentem. „Řekli, že tu musíme zůstat sedět,“ sdělila po sekundách trapného ticha Butinová svému hostu. „Vydechněte, dobrá práce,“ řekne mu posléze, přičemž se podívá na hodinky.
Buta zadrželi v roce 2008 američtí a thajští agenti v Thajsku, v roce 2012 jej v New Yorku odsoudili k 25 letům za pokus prodat zbraně teroristické skupině v Kolumbii. Butinová přesto v rozhovoru tvrdila, že byl zatčen „bez soudního procesu nebo vyšetřování“ jen proto, že „je Rus“.
Vstup do prokremelské nacionalistické strany
But se ve čtvrtek po bezmála patnáctiletém pobytu za mřížemi vrátil do vlasti poté, co ho Washington vyměnil za Ruskem vězněnou americkou basketbalistku Brittney Grinerovou.
Basketbalistka za obchodníka se zbraněmi. USA a Rusko si vyměnily vězně |
V Rusku vstoupil do prokremelské Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR). Na sociální síti Telegram o tom informoval lídr strany Leonid Sluckij, který je zároveň šéfem zahraničního výboru v ruském parlamentu.
Přestože LDPR má v názvu slovo „liberální“, od svého založení v roce 1991 razí ultranacionalistickou ideologii a hovoří o obnovení nadvlády Ruska v bývalých sovětských republikách. Její dlouholetý lídr Vladimir Žirinovskij, který zemřel v dubnu letošního roku, proslul šokujícími vystoupeními a excentrickým chováním, podotkla agentura Reuters.
