Článek
Certifikát národní geopark udělil Královské Šumavě na základě doporučení Rady národních geoparků ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL), informovalo dnes ČTK ministerstvo v tiskové zprávě.
Geopark podle jeho ředitele Františka Krejčího pořádá geotoulky, vznikají návštěvnické geobody, trasy a příručky. Ledovcovou činnost, vývoj sítě potoků a řek či systém středověkých obchodních cest shrne připravovaná aplikace pro mobilní telefony.
„Unikátnost Královské Šumavy jako krajiny zvířat, lesů a lidí, krajiny zlata, křemene, železa a skla podtrhuje její územní vymezení podle historického majetku Koruny české, hodnota prastaré krajiny šumavských plání, úbočí rozbrázděné četnými údolími, hlubokými kaňony, krajiny, kterou modelovala už doba ledová,“ uvedl Jurečka. Geoparky jsou podle něj ukázkovými místy propojení geologie, živé přírody, aktivit místních obyvatel a jejich kultury. Podobně propracovaný koncept geoparků má podle ministra v Evropě pouze ČR a Německo.
Královská Šumava je prvním geoparkem v ČR, který sdílí významnou část rozlohy s národním parkem. Je v centrální Šumavě při státní hranici a vymezují ho města Kašperské Hory, Železná Ruda a městys Čachrov. Sídlo geoparku je v Rejštejně, jeho organizátorem je tamní Český svaz ochránců přírody. „Cílem a posláním je nejen prezentace geologické minulosti a výjimečnosti centrální Šumavy, ale také prezentace využívání přírodních zdrojů člověkem od dob Keltů po současnost, ať už to byla těžba zlata, křemene, využití dřeva nebo hydroenergetiky. Chceme zpátky propojovat člověka s přírodou i spolupracovat se správou NP Šumava a pomáhat jí vychovávat veřejnost ke vztahu k přírodě, krajině a životnímu prostředí,“ řekl dnes ČTK ředitel geoparku František Krejčí, který byl v letech 2007 až 2010 ředitelem správy NP Šumava.
Území je bohaté na pozůstatky ledovcové činnosti, leží v něm čtyři ledovcová jezera a jedno již zaniklé, jsou tu stopy po působení svahových ledovců. Díky výskytu zlatých ložisek v podloží se v okolí Kašperských Hor, Rejštejna či Hartmanic od středověku do 19. století rýžovalo a dolovalo zlato. Bohatý výskyt křemene a dřeva od 16. století až do 20. století zas vedl k rozvoji sklářství v oblasti a šumavské sklo dosáhlo až světové proslulosti. Je to ale také území v pohraničí, poznamenané válkou a poválečným odsunem německého obyvatelstva. „Náš geopark je kromě prezentace geologického vývoje zdejší krajiny postaven na prezentaci historie využívání nerostných surovin, a to od dob Keltů až po současnost. Mnoho zajímavých příběhů, detailů historických událostí či pozůstatků v krajině zůstává dosud skryto, proto nás čeká hodně práce při rozvoji citlivého poznávacího turistického ruchu,“ doplnil historik geoparku Zdeněk Svoboda.
