Fanoušci Pardubic si jeho jméno jistě vybaví. V létě 2018 neměl obránce Daniil Miromanov flek, tak kývl Dynamu. V tehdy ztrápeném klubu však vydržel jen do prosince, pak vzal čáru za oceán. Přes KHL se ruský obránce do Ameriky znovu vrátil a vydupal si cestu až do prvního týmu Vegas. Zapadl do elitní přesilovkové úderky, sbírá body. „Je skvělý. Dodává nám přesně, co potřebujeme,“ chválí beka trenér Golden Knights Bruce Cassidy.
Když přicházel do Dynama, bylo mu 21 let. Za sebou měl mládežnické roky v Kanadě, ale i patnáct zápasů v KHL. Do Pardubic ho nabídl agent a někdejší legendární sovětský útočník Igor Larionov. „Ten kluk chtěl hlavně hrát, přišel za minimální plat. Nebál jsem se to risknout podpisem na celou sezonu. Podle Larionova měl být už v té době v NHL,“ povídal s odstupem sportovní ředitel klubu Dušan Salfický.
Sháněl ofenzivně laděného beka s pravým držením hole. Byť Miromanova neznal, kývnul. Střelil prakticky naslepo. A trefil. Hned v létě byl ruský mladík vyhlášen nejlepším obráncem Memoriálu Zbyňka Kusého. Zdálo se, že do Česka dorazil poklad. Skvělý ofenzivní instinkt, podpora útoku, sebedůvěra ve hře s pukem.
Jenže v Pardubicích tehdy nebylo vhodné pracovní prostředí k tomu, aby zvládli diamant obrousit, opracovat. Chyběl klid. Dynamo se v době temna plácalo od porážky k porážce. To Miromanova, který zvládal klidně naskakovat i coby forvard, sžíralo.
V půlce července podepsal kontrakt, v půlce prosinci ji na vlastní žádost rozvázal. Celkem v červenobílém dresu odehrál rodák z Moskvy šestnáct duelů, získal v nich čtyři body (1+3). Jednou naskočil taky za Prostějov v první lize.
„Daniil využil klauzule ve smlouvě a informoval nás o tom, že se chce vrátit do zámoří. Přejeme mu mnoho štěstí v další kariéře a jsme domluveni, že budeme i nadále v kontaktu. Daniil zůstává v našem hledáčku,“ komentoval tehdy Rusův úprk Salfický.
Miromanov Dynamo dobrovolně vyměnil za Manchester Monarchs, tým až ze třetí nejvyšší zámořské ligy (ECHL). „Můj sen je hrát NHL, jednou bych to rád zkusil,“ jasně hlásil, když dorazil do Česka. Tehdy to vypadalo přehnaně. Ale dnes...
Ani pak však cesta urostlého beka (194 cm, 92 kg) rovná a přehledně nalajnovaná nebyla. I přes klikatice ale směrovky na největší hokejové podium světa našel. Vzal to přes farmu Petrohradu ve VHL, pak v ročníku 2020/21 nadchnul v Soči. Šanci v KHL čapnul, ještě na konci sezony se znovu vydal do Severní Ameriky, kde se dohodl s Vegas. Stihl několik zápasů v AHL.
V minulé sezoně na farmě v Hendersonu upoutal pozornost čtyřiceti body v 53 utkáních. Nakoukl i do sestavy Vegas. Taky aktuální ročník načal o patro níž. Out jsou však elitní beci Golden Knights Alex Pietrangelo a Shea Theodore. Miromanov toho využil. Dostal šanci, naskočil do jejich bot. Přijal místo na první přesilovce. Zaujal.
V noci na středu zazářil třemi body při výhře 6:5 nad Winnipegem. „Byl to pro něj teprve šestý zápas v sezoně NHL a šestnáctý v celé kariéře, ale s pukem na hokejce prokazoval úžasné sebevědomí po celý zápas,“ napsal o ruském bekovi server The Athletic. V noci na pátek přidal Miromanov další asistenci.
„Víme, co v něm máme. Daniil je výborný ofenzivní obránce, teď to zase ukázal. Líbí se mi jeho hra, nebojí se rozjet a podpořit útok,“ říká dnes o 25letém univerzálovi spoluhráč a zkušený forvard Jonathan Marchessault. „Koukněte na Mira, jak hrál. Byl skvělý! Výborně bruslil, dobře rozdával přihrávky. Posune puk, umí skvěle vystřelit. V tomhle pro nás dovede být rozdílovým hráčem. I z pozice obránce umí udělat rozruch kolem branky soupeře,“ přidal se s chválou trenér Vegas Bruce Cassidy.
A sám Miromanov? „Je těžké vyjádřit slovy, jak nadšený jsem. Plní se mi sen. Jsem šťastný za svou mámu, za svou rodinu. Je to neskutečné. Jediné, co mě mrzí, je, že tu se mnou nemůžou být moji rodiče. Dívají se ale na každý zápas. Jsem si jistý, že se radují se mnou.“
Manažer Salfický ho má třeba v hledáčku pořád. Aktuálně však návrat do města perníku moc pravděpodobný není. Naopak. Miromanova čeká v NHL dost možná velká kariéra.
