„Skoky na lyžích mají v Novém Městě na Moravě dlouhou tradici. Na sněhových či dřevěných můstcích se zde skákalo od počátku 20. století, první závod tohoto typu se konal v roce 1912 na kopci Šibenice. Vítěz tehdy dolétl do vzdálenosti 10 metrů,“ připomněla kurátorka Horáckého muzea Alice Hradilová, která výstavu připravila s Liborem Denkem.
Se skoky se historicky pojí i nejslavnější místní závod. „První lyžařské závody, ale také Zlatá lyže až do 70. let, byly závody sdruženými. Takže každý lyžař musel závodit zároveň v běhu i ve skoku na lyžích,“ zmiňuje Alice Hradilová.
Znalci zimních sportů vědí, že závodu sdruženému se dnes říká severská kombinace. V minulosti šlo o královskou disciplínu a novoměstští borci v ní dosahovali velkých výsledků. Otakar Německý se stal v roce 1925 vítězem mezinárodních závodů v Janských Lázních a právě tento podnik byl později uznán Mezinárodní lyžařskou federací FIS za první mistrovství světa v klasickém lyžování.
V různých obdobích se v Novém Městě nacházely sněhové, dřevěné či ocelové můstky U Pekáren (na Bělisku), V Oboře, V Trni či U Škrobáren (u Jelínkova mlýna). Pojí se s nimi spousta zajímavostí. V polovině 60. let vyhrál u Škrobárny na novém ocelovém můstku pozdější olympijský vítěz Jiří Raška, na původním dřevěném můstku držel rekord (62,5 m) jeho trenér Zdeněk Remsa.
Posledním velkým zápisem do kroniky novoměstského skoku je zlatá medaile místního odchovance Viktora Poláška, který v roce 2017 ovládl mistrovství světa juniorů v americkém Park City.
Zastavení u Vysočina areny i na hřbitově
Na zmiňované můstky však lze vzpomínat už jen nad archivními fotografiemi nebo videozáběry. Momentálně má Nové Město dva můstky (K55 a K25) na Šibenici, které však čekají na zásadní rekonstrukci. Sportovní klub je chce opravit s pomocí dotace Národní sportovní agentury a města. Nové zastupitelstvo na konci listopadu odhlasovalo poskytnutí částky ve výši přes dva miliony korun.
Samotnou naučnou stezku Lyžování na Novoměstsku o délce necelých 8 kilometrů tvoří celkem deset zastavení. „První je u městského úřadu, odkud vede kolem domu lyžařské rodiny Německých pod Harusův kopec, kde stávala slavná turistická chata, přes Vysočina Arenu, chatu Mercedes ke katolickému hřbitovu, na kterém odpočívají někteří slavní lyžaři. Stezka pokračuje na sportovní stadion a dále k železničnímu nádraží, kam před stoletím přijížděly speciální lyžařské vlaky z Brna,“ popisuje kurátorka muzea.
Poslední zastávka je vedle Městských lázní v Oboře, kde se v minulosti také skákalo.
Naučnou stezku připravilo Horácké muzeum ve spolupráci se znalci lyžařské historie, především dlouholetým funkcionářem sportovního klubu Ladislavem Slonkem.
„Nové Město má velké úspěchy, už od roku 1910 se zde pořádaly lyžařské závody, ale nemáme pořádný archiv,“ zalitoval Slonek s tím, že naučná stezka se proto rodila dost těžce. Podle něj jde o první krok k upřesnění novoměstské lyžařské historie.
