Resort zdravotnictví chce zvýšit kapacity vysokých škol pro sestry. Fakulty toho o plánu moc neví

Nová analýza Ústavu zdravotnických informací a statistiky ukazuje, že v Česku chybí až čtyři tisíce úvazků zdravotních sester. Ministerstvo zdravotnictví má proto v plánu do dvou let odstartovat program na navýšení kapacit na vysokých školách, které obor všeobecná sestra nabízejí, o dvacet až třicet procent. Server iROZHLAS.cz několik fakult oslovil, aby zjistil, jak s nimi stát ohledně plánu komunikuje a jestli jsou na něj připravené.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zdravotní sestry

Ministerstvo zdravotnictví chce podpůrný program pro navyšování kapacit na vysokoškolských oborech pro všeobecné sestry spustit do dvou let (ilustrační foto) | Foto: Jaroslav Ožena | Zdroj: Profimedia

Ministerstvo zdravotnictví chce podpůrný program pro navyšování kapacit na vysokoškolských oborech pro všeobecné sestry spustit do dvou let. Minimálně k těm fakultám, které iROZHLAS.cz oslovil a které dané vzdělání zajišťují, se zatím ale ohledně plánu nedostaly bližší informace.

„Poprvé se o tom jednalo už před třemi nebo čtyřmi lety, ale jen v nekonkrétních obrysech,“ popisuje Petr Widimský, děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Podle něj se o tématu navyšování kapacit oboru všeobecné ošetřovatelství opakovaně diskutovalo v rámci Asociace děkanů lékařských fakult, na ministerstvu zdravotnictví a za přítomnosti děkanů i na Úřadu vlády.

Česku chybí tisíce zdravotních sester. Ministerstvo chce zvýšit počet míst na vysokých školách

Číst článek

Co se týče aktuálního vývoje, letos na podzim pak podle něj navyšování kapacit řešil s ministrem zdravotnictví předseda Asociace děkanů lékařských fakult Martin Repko, děkan lékařské fakulty z brněnské Masarykovy univerzity. „K dalšímu, už konkrétnímu jednání by mělo dojít v příštím roce,“ upřesňuje Widimský.

Jednání na Úřadu vlády před třemi lety zmiňuje také Yvetta Vrublová, která je proděkankou pro nelékařská zdravotnická studia na Fakultě veřejných politik na Slezské univerzitě v Opavě. Popisuje, že jednání tehdy proběhlo s důrazem zejména na potřebu zvýšení počtu studentů v oboru všeobecná sestra.

Nic z toho, co tehdy během diskuze vláda se školami projednávala a co jim slíbila, se ale podle Vrublové dodnes neuskutečnilo.

S vedením Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni se ministerstvo zdravotnictví ohledně podpůrného programu zatím nespojilo. „Z našeho pohledu by se o tom mělo diskutovat jak se všemi univerzitami a fakultami, které nelékařské profese vzdělávají, tak s Asociací vysokoškolských vzdělavatelů nelékařských zdravotnických profesí v České republice,“ uvádí tisková mluvčí ZČU Šárka Stará.

Finanční ohodnocení a větší kompetence. Jak si poradit s nedostatkem zdravotních sester?

Číst článek

Za Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity řeší otázku programu pro navyšování kapacit na oborech pro sestry proděkanka Andrea Pokorná. Ta pro iROZHLAS.cz uvedla, že aktuálně probíhá na úrovni ministerstva zdravotnictví ohledně možného vzniku programu intenzivní diskuze a více dostupných informací podle Pokorné vedení fakulty v tomto okamžiku nemá.

Mimo jiné proto, že jde o komplexní otázku, kterou je ve finále nutné řešit nejen se vzdělavateli (tedy vysokými školami) a resortem zdravotnictví, ale i s ministerstvem školství.

Rozšířit personál i prostory

Aby mohly oslovené fakulty navýšit kapacity pro všeobecné sestry až o třicet procent, bude pro ně klíčové, aby od státu dostaly odpovídající finanční injekci.

„Předpokládá se, že pro rok 2023 vysoké školy dostanou přibližně stejné množství peněz jako v roce 2022. Při vysoké míře inflace a s nárůstem cen energií to znamená, že v reálných penězích dostanou v roce 2023 financí méně než letos,“ upozorňuje Widimský z 3. lékařské fakulty UK s tím, že za takových podmínek rozvoj není možný a škola bude mít co dělat, aby udržela současný stav.

Mladí lékaři mohou dostat více pravomocí. Ministerstvo zvažuje úpravu pravidel

Číst článek

Pokud by oslovené školy měly navyšovat kapacity pro studenty, bude potřeba zaměstnat více pedagogů, odborníků z praxe, případně prohloubit spolupráci se zdravotnickými zařízeními, kam studenti na praxe chodí.

Překážkou při nabírání nových pedagogů mohou být také akreditace pro studijní obor. O těch rozhoduje Národní akreditační úřad pro vysoké školství.

„Problém by mohl nastat hlavně v oblasti odborníků z praxe. Musejí splňovat určité požadavky na publikační činnost a být na fakultě zaměstnaní v takovém pracovním poměru, aby se jim v součtu s úvazkem ve zdravotnickém zařízení skládal úvazek plný. To je pro školu opět náročné finančně,“ říká proděkanka Vrublová z opavské univerzity.

Fakulta zdravotnických studií ZČU i 3. lékařská fakulta UK by kromě personálního posílení musely také zvětšit počet nebo velikost učeben. „Bylo by nutné rozšířit a dovybavit prostory simulačního centra, kde studenti procvičují praktické činnosti,“ upřesňuje Stará ze ZČU v Plzni.

Pouze vysokoškolské obory

Na bližší informace ohledně chystaného programu se server iROZHLAS.cz ptal také přímo ministerstva zdravotnictví. Kolik peněz by na program mělo putovat, jak dlouho by měl trvat, jakou formu podpory má ministerstvo v plánu školám poskytnout a zda se bude týkat všech českých fakult připravujících všeobecné sestry, ministerstvo neupřesnilo a uvedlo, že je vše ve fázi příprav.

Plán by se měl nicméně týkat pouze vysokoškolských oborů, protože na vyšších odborných zdravotnických školách mohou případní zájemci o studium podle informací ministerstva využít stávajících volných kapacit.

Duševní nemoc ve zdravotnictví je tabu, říci to kolegům nepřipadalo v úvahu, svěřuje se lékař

Číst článek

Jak uvedla pro Radiožurnál prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová, letos jsou české zdravotnické školy rekordně zaplněné. Střední zdravotnické školy (ze kterých studenti vycházejí jako praktické sestry) letos uchazečů přijaly 3700, vyšší odborné školy téměř deset tisíc a vysoké školy asi 1450.

Na Fakultě zdravotnických studií ZČU v Plzni do prvního ročníku studijního programu všeobecné ošetřovatelství pravidelně nastupuje kolem padesáti studentů, přičemž fakulta potvrzuje, že v jejím případě jde o plné kapacity. Obor bývá každoročně zaplněný také na 3. lékařské fakultě UK, kde přijímají osmdesát uchazečů.

Virtuální převis zájemců?

Jestli může plánované navyšování kapacit na vysokoškolských oborech pro všeobecné sestry opravdu pomoci s jejich nedostatkem ve zdravotnickém systému, se ukáže až časem. Podle děkana 3. lékařské fakulty UK Petra Widimského totiž nikdo neví, jak moc je převis zájemců jenom virtuální.

„Každý uchazeč se může hlásit na libovolný počet vysokých škol. Těžko říct, jestli například tři tisíce přihlášek na celostátní úrovni skutečně odpovídají třem tisícům fyzických osob, nebo třeba jen půl druhému tisíci. Není proto jisté, že při navýšení kapacit opravdu přibyde studentů, kteří budou dost kvalitní, aby studium úspěšně dokončili,“ vysvětluje Widimský.

Tento problém podle něj na druhou stranu nijak nesnižuje potřebu, aby se kapacity vysokoškolských oborů pro všeobecné sestry navyšovaly. „Je to nezbytné, jen bude nutné pečlivě sledovat vývoj počtu studentů i jejich kvalitu,“ zakončuje Widimský.

Hana Vincourová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme