Habřina u keltského oppida Závist nad Zbraslaví, mangold vypěstovaný na vlastní zahradě, šalvěj luční zachycená v přírodní rezervaci Zvolská homole nebo olivový háj na Krétě.
Každý z vystavených obrazů, které vznikly v posledních čtyřech letech, vychází z konkrétního místa. Rodák z Loun velmi často zachycuje přírodu ve svém nejbližším okolí.
„Na zahradě si účelově pěstuju slunečnice, které potom můžu v reálném čase namalovat,“ říká Tomáš Bambušek.
Jeho obrazy většinou vznikají v ateliéru, venku si dělá skici a kresby. Detaily květin záměrně maluje na rozměrná plátna, která jsou svébytným dokumentem průchodu krajinou.
„Zaujme mě nějaká trivialita a udělám to ve velkém gestu. Skrze velké gesto obyčejné krajiny můžu vidět její podstatu. Nepatrnou květinu se snažím vyzdvihnout a umožnit jí ukázat se ve své kráse. Obyčejná pampeliška je kolikrát zajímavější než alpský vrchol,“ vysvětluje.
Dorovnat je kouzelný vrchVýstava Tomáše Bambuška potrvá v Galerii Uffo v Trutnově do 9. ledna. Otevřeno je od pondělí do pátku 8:00 až 18:00, v sobotu 10:00 až 18:00. Od 24. prosince do 1. ledna je zavřeno. |
Zvláštní název výstavy ´Dorovnat je kouzelný vrch´ je jakousi metaforou Bambuškovy tvorby.
„Každý den, když něco dělám, tak to dokončím, jako kdybych dorovnal, doskládal dřevo na zátop. Když to dorovnám, tak je kouzelný vrch. Je to místo, ze kterého vidím okolí a mám nadhled. Obrazy jsou v podstatě výsledky toho, že mám pocit, že jsem to dokončil,“ pokračuje všestranný umělec.
Obrazy se už malují samy
Devětačtyřicetiletý herec se malování začal věnovat před deseti lety, když si při divadelní derniéře zlomil nohu a delší dobu nemohl zkoušet. V současnosti má velký ateliér ve Vraném nad Vltavou.
Herec i výtvarníkTomáš Bambušek se narodil v Lounech, je starším bratrem herce a režiséra Miroslava. V roce 1996 společně v rodném městě založili divadelní soubor D. I. Lebedung. Tomáš Bambušek pracoval jako scénograf a výtvarník v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, od roku 2005 působí v Praze. |
„Dnes už jsem ve fázi, že se obrazy malují samy. Něco rozdělám a můžu odejít. Už to tolik neprožívám a neřeším. Není úplně důležité, jak to dopadne, důležitý je samotný proces,“ tvrdí.
Kurátor výstavy Jan Kunze připomíná, že Tomáš Bambušek jde ve své tvorbě tak trochu proti proudu času, protože krajinomalba je v současném výtvarném světě považována za archaismus odkazující na 19. století, kdy tento druh malířství u nás zažíval největší rozkvět.
„Své krajinářství si vyvzdoroval natruc všem nebo snad právě proto, že ví, jak důležitá je nezaměnitelná umělecká cesta. Autonomní umělecké odvětví sebejistě vrací do hry a nestydí se za to. Zatímco ostatní experimentují a hledají, jak nově pracovat s klasickými médii, Bambušek svou cestu už našel. S otevřenýma očima kráčí a zaznamenává krásy, na které mnozí zapomněli,“ říká na adresu svérázného malíře Jak Kunze.
