Kupka k provozu na VRT: Nejrychlejší spoje nebudou v objednávce státu
Inspirací je pro Česko provoz ve Španělsku.
Provoz na vysokorychlostních tratích v Česku bude kombinací státní objednávky a nedotovaného provozu na vlastní komerční riziko dopravců. Při natáčení podcastu Cesty Zdopravy.cz to řekl tento týden ministr dopravy. Ty nejrychlejší spoje stát dotovat nechce.
„U nejrychlejších spojů, takzvaných sprinterů, by nedocházelo k objednávce státu. Tyto spoje by byly v režimu open access, aby se konkurence mohla poprat o to, jak to bude fungovat. Hledíme na zkušenost ze Španělska, která už v letošním roce přinesla pro cestující výrazně levnější jízdné a sledujeme, jak to bude s kvalitou nabízených služeb,“ řekl Martin Kupka.
Naopak pomalejší a častěji zastavující vlaky by měly zůstat podle představ ministra v objednávce státu „Proč chceme investovat do rozvoje vysokorychlostních spojů? Klíčové je, aby se podařilo v rámci celé republiky provázat síť co nejlépe, aby bylo snazší dostat se například z Českých Budějovic do Ostravy i s přispěním vysokorychlostních spojů. To je náš záměr a ve výsledku půjde i o to, vytvořit systém, jízdní řád a financování jednotlivých spojů tak, aby to fungovalo co nejlépe,“ doplnil Martin Kupka.
Dvě úrovně objednaných vlaků
Ministerstvo dopravy už dříve představilo svůj plán na to, že dotované závazkové rychlovlaky budou provozovány na vysokorychlostních tratích ve dvou úrovních. „Za prvé to budou expresní vlaky, které vytvoří obdobu dnešních spojení EC Vindobona či Hungaria. Druhou vrstvu budou tvořit rychlíky, které by měly užívat úseků vysokorychlostních tratí a obsluhovat jednotlivé české regiony. Například jsou to vlaky směřující z Prahy do Jihlavy, z Brna do Olomouce či z Prahy do oblasti Podkrušnohoří,“ řekl na jaře Martin Brychta z tiskového oddělení ministerstva. I to je důvod, proč v tendru na rychlíkovou linku R9 Praha – Jihlava/Brno požaduje už dnes stát vozidla pro rychlost 200 km/h.
Letos vybrala Správa železnic projektanty vysokorychlostní tratě z Prahy do Lovosic, se zahájením stavby v tomto úseku se počítá v roce 2027 a zřejmé je po letošku i to, kdo bude projektovat například vysokorychlostní trať z Velké Bíteše do Brna. Ta bude součástí budoucího koridoru RS1 mezi Prahou, Brnem a Ostravou a Polskem.
Speciální vánoční vydání podcastu Cesty Zdopravy, ve kterém ministr dopravy odpovídá pouze na dotazy čtenářů deníku Zdopravy.cz vám přineseme zítra v čase oběda.