Vánoce, na které se nezapomíná
FOTO: Lenka Měkotová

Vánoce, na které se nezapomíná

23. 12. 2022

V mé paměti nejvíce utkvělo kouzlo Vánoc roku 1978. V té době jsem studovala v Praze. Na škole jsem se seznámila s Vlaďkou z Jablonce a hned jsme si padly do oka, prostě stejná krevní skupina.

Celých pět let jsme se spolu statečně probojovávaly zkouškovými obdobími. První rok studií jsme se věnovaly poznávání velkoměsta. Praha nám z menších měst měla co nabídnout. Kulturní vyžití všeho druhu, ale na divadla, hospůdky a další akce bylo potřeba peněz. Zjistily jsme, že si studenti přivydělávají na brigádách. V Praze fungovala agentura, která nabízela krátkodobé brigády, buď odpolední, brzy ráno, ale hlavně noční. A na tehdejší dobu byly velice dobře placené a s výplatou hned na ruku. A protože se navíc blížily Vánoce, řekly jsme si s Vlaďkou, že by se nějaká ta koruna hodila.

Doma moc peněz nebylo, rodiče se museli otáčet, protože jsem ze tří sourozenců a na studium v Praze mi rodiče přispívali.  Kamarádka na tom byla podobně. A tak jsme si s Vlaďkou řekly, že uděláme doma krásné Vánoce, na které se nezapomíná. Věděla jsem o tajných přáních sestry, bratra i rodičů. A tak vzhůru na brigády a za dobrodružstvím. Jednou jsme vykládaly na nádraží z vagónů balíky s poštou, jednou pytle s dopisy z letadel na letišti, byly jsme na třídičce na poště, v pivovaru u čištění láhví nebo v pekárně u linky na rohlíky. A tak jsme se seznámily s různými pracovními obory, ale hlavně jsme naplnily peněženky. Bylo dost na kulturní vyžití i na Vánoce. Sice jsme byly dost unavené, občas jsme přednášky proklimbaly, dokonce jsme jednou po noční usnuly v tramvaji a na konečné nás musel řidič budit, ale těšily jsme se, že koupíme všechno, co jsme si naplánovaly.

Hurá nakoupeno, krásně zabaleno a radostně domů. Sváteční den se blížil, s maminkou jsme společně připravily večeři, tradičně kapr smažený v trojobalu a bramborový salát. Potom zazvonil zvoneček a šlo se ke stromečku. S napětím jsem sledovala, jak všichni rozbalují dárečky. Sestra byla nejrychlejší. Z krabice na ni vykoukly černé natahovací kozačky. Tenkrát byly v módě a sestra po nich moc toužila. Hned je natáhla na štíhlé nohy, vzala minisukni a procházela se po kuchyni jako po přehlídkovém molu. Bratr vytáhl z krabice brusle kanady. Hrál závodně hokej a nové brusle mu udělaly velkou radost, tenkrát se i špatně sháněly. Také je hned nanečisto vyzkoušel a už se těšil druhý den na led.

Maminka, která na sobě vždy šetřila a na sebe nic nového nekoupila, měla v balíčku svetřík a krásné nízké kozačky. Dárky ji moc potěšily. Velikost kozaček jsem trefila dobře, měly jsme stejnou velikost nohy. Ale snad největší radost měl táta. Jako začínající rybář našel pod stromečkem teleskopický rybářský prut a naviják. Tenkrát to byla novinka na trhu. Prut rozkládal a zase skládal, naviják upevnil a radost mu vydržela celý večer. I já jsem dostala hezké dárky, ale vidět ty šťastné tváře, pohodu kolem sebe, krásně vyzdobený vánoční stromeček, je vzpomínka na celý život, která hřeje u srdíčka.                  

 

Můj příběh Soutěž: Vánoce mého mládí
Hodnocení:
(5 b. / 29 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.