V posledních dnech se to v divadle v Lidické ulici hemží dětmi víc než obvykle. Připravuje se totiž rodinný muzikál Matilda, který bude mít premiéru 21. ledna. A rodinný tedy skutečně bude! V dětských rolích se tu objeví potomci několika členů štábu.
„Přípravy trvají už rok, je to jedna z nejsložitějších inscenací. Uspořádali jsme velký konkurz a ze tří stovek dětí jich vybrali sedmadvacet na devět rolí, přičemž každá má tři alternace. Děti pak absolvovaly desetiměsíční školičku s herci městského divadla, kteří si pro ně připravili výuku tance, zpěvu a herectví,“ přibližuje přípravy režisér Petr Gazdík. V poslední fázi pak děti pracovaly s britskou choreografkou Carli Rebeccou Jefferson.
Petr Gazdík má s prací s dětskými herci bohaté zkušenosti, tento projekt je však výzvou i pro něj. Děti se musí naučit nejen sladit choreografie se zpěvem, ale také herecky myslet. „Za takovou chvíli nenaučíte někoho zpívat nebo tančit, ale chtěli jsme jim vdechnout pocit divadla, že se mohou cítit svobodně a být otevřeni tomu něco tvořit,“ podotýká a upozorňuje, že se k dětem chová stejně jako k dospělým.
Příběh Matildy, která je navzdory problematickému rodinnému zázemí nadmíru talentovaná a inteligentní, a navíc má neobvyklý magický dar telekineze, tedy vyvolání pohybu předmětu silou myšlenky, se stal populárním jak po vydání knihy anglického romanopisce Roalda Dahla v 80. letech, tak po jeho zfilmování v 90. letech. V poslední době si opět získal dětské diváky díky muzikálové verzi.
„Z Matildy se v současné době stal jeden z nejvýznamnějších muzikálů, které se hrají v metropolích jako Londýn a New York. Muzikálovou adaptaci natočil i Netflix. Nám se podařilo získat licenci a uvedeme jej ve středoevropské premiéře,“ těší Gazdíka.
Matilda tak má potenciál stát se stejně úspěšnou, jako byla Mary Poppins, která se v Brně dočkala 250 repríz. „Matilda je velká role. Dospělí proti dětem hrají menší role epizodního typu. V tom je muzikál výjimečný a málokdo ho může uvést, protože najít tak šikovné děti je dost složité,“ říká Gazdík.
Všechny děti Aleny Antalové
V Matildě se sejdou všechny tři dcery Aleny Antalové – Alena, Elena a Marie, v divadle hraje i její syn Jan. „Těch rolí a roliček, které děti hrály, byla spousta. Alence je 17 let a poprvé byla na jevišti už ve svých 22 dnech, když ji donesli jako čerstvě narozenou Alžbětu Anglickou v Shakespearově Jindřichu VIII. Pak následovala malá holčička ve Sněhurce, kterou si postupně předávaly přes Elenku až po Marušku. Nemůžu nevzpomenout Pískání po větru a krásnou roli Rošťandy,“ vyjmenovává Alena Antalová role své nejstarší dcery.
Elena oslavila 15. narozeniny, spolu se sestrou Alenou se alternovaly v Mary Poppins v roli malé Jane. Teď hraje a zpívá v představení Devět křížů roli éterické Dívky. Na jevišti se potkává i se svou mámou. „Jsem na ni moc pyšná, protože je úžasná. Ale je to pro mě i komplikace, protože se bojím i za ni,“ říká Antalová ke společnému účinkování s dcerou. Se svými dětmi se na jevišti potká i při Matildě.
Synu Janíkovi je 13 let a aktuálně hraje malého Floriána v muzikálu Sněhurka a já. „Nemůžu nevzpomenout představení Brněnské kolo, které bylo napsáno pro Biskupský dvůr, a Alenka, Elenka a Janík hráli sourozence, jež vezme jejich strýček Michal Isteník na exkurzi do Moravského zemského muzea. Bylo to kouzelné, jejich role byly napsány přímo pro ně. Nemuseli se vůbec převlékat, hráli vždy v tom, v čem přišli, a moc si to užívali,“ pokračuje Antalová.
Desetiletá Marie v novém muzikálu ztvární přímo Matildu. „Moc se těším, ale trošku se taky bojím, protože tam moc mluvím a taky zpívám. Na divadle mě nejvíc baví, že se můžu potkávat s kamarády a poznávat opravdové herce,“ říká Marie Juráčková.
Nadání v hereckých genech
Někdo by se možná mohl pozastavit nad tím, že v Matildě stejně jako v dalších kusech hrají děti známých herců. „Ale ony to zkrátka mají v sobě. Když jsou rodiče z branže, dítě už má zkušenosti z divadla a po svých rodičích i předpoklady. Ale i děti herců musejí přijít na konkurz – a obvykle bývají zkrátka nejlepší v tom, jak cítí rytmus, dokážou zpívat a mluvit. Našli jsme jednu představitelku Matildy, která není z herecké rodiny, ale takový potenciál, jako má ona, se nehledá snadno,“ vysvětluje režisér Gazdík.
Když téměř celá rodina hraje divadlo, není to na organizaci nic jednoduchého. „Málokdo si asi uvědomuje, jaké komplikace to přináší. Bez nekonečné lásky k divadlu samotnému, ke svým dětem, které to musí bavit a dělat šťastnými, bez nekončícího pochopení a trpělivosti ze strany školy a samozřejmě bez velké statečnosti samotných dětí to nedáte dohromady. Rodiče dětí, kteří nepocházejí z divadelního prostředí, jsou často velmi překvapení, jak těžká a zdlouhavá práce to je, když ve výsledku, pokud vše dobře dopadne, to vypadá ‚jako nic‘,“ podotýká Antalová.
Obě své dcery vídá na jevišti své domovské scény i Lucie Bergerová. „Vyrůstají v divadelním prostředí už od narození, byl to tedy asi docela přirozený vývoj událostí, že nezůstaly jen fanynkami a divačkami, ale staly se mými kolegyněmi,“ vysvětluje Lucie Bergerová.
Její starší dceři Elišce je 19 let a má za sebou hlavní roli v muzikálu Sněhurka a já, mladší Anička se připravuje na Matildu. Bude to už její pátá role. Účinkovala v muzikálech Ráj, Jane Eyrová, Sněhurka a já a v činohře Mary Page Marlowová.
„Na divadle mě nejvíc baví zpěv, skvělá parta lidí kolem a děkovačky. Matilda bude zatím moje největší role. Hlavně se těším na moji oblíbenou písničku Jack a Jill, na choreografii Bruce, humor a samozřejmě na premiéru s děkovačkou,“ usmívá se Anna Bergerová, která oslaví dvanácté narozeniny a v roli Matildy se bude alternovat ještě s Karolinou Kabele, kterou diváci zatím neznají.
I Bergerová je jako máma na své dcery pyšná, když je vidí na jevišti. „Jsem nadšená z toho, co na jevišti předvádí, jak se jim daří, na druhou stranu ale dokážu být i kritická a říct jim, co by mohly zlepšit. Protože se v divadle pohybuji 25 let, moc dobře vím, co to obnáší. Jak nespravedlivé a náročné dokáže být,“ prozrazuje. Občas si k ní dcery přijdou i pro hereckou radu.
Už osm let se na divadelních prknech pohybují i synové Petra Gazdíka Adam a Josef. „Nejvíc mě baví zkoušení, protože se tam pomalu všechno vyvíjí a baví mě pozorovat ten proces. Navíc na zkouškách je spousta vtipných omylů, které všechny pobaví, když jich není až moc. Ale samotné hraní je taky super. Na divadle mě baví asi všechno. Přináší mi energii, zábavu, inspiraci a odpočinek,“ říká patnáctiletý Adam.
Jeho bratr Josef oslaví patnáctiny v únoru. I jeho nejvíc baví zkoušení nových rolí. „Divadlo mi přináší spoustu zkušeností, jak z pracovního prostředí, tak například hodně znalostí o klasické literatuře,“ říká. Ostatním dětem při zkoušení si prý ještě netroufají radit a nechávají to na svém otci režisérovi.
A jejich dosud nejoblíbenější role? Oba bratři se shodnou, že je to Billy z muzikálu BIG. „Je to velmi akční postava a vždy jsem se těšil na to, až si ji budu moct zahrát. Shodou okolností je to taky ta největší role v našem repertoáru, řekl bych,“ zamýšlí se Josef. „Mohli jsme si s bráchou zahrát spolu, a byla to hrozně nadupaná role i po taneční stránce, což mě taky hodně bavilo,“ dodává Adam.
Na jedničkách záleží
Na to, aby děti kvůli divadlu „neflákaly“ školu, dohlíží i režisér. „Moje podmínka je, že všechny děti musí prospívat přinejmenším s vyznamenáním. Kontrolujeme jim prospěch, a kdyby se ukázalo, že neprospívají dobře, nemohly by se věnovat divadlu. Většina má individuální vzdělávací plán, záleží na rodičích, jak si to ve škole domluví. Prakticky všechny děti jsou jedničkáři,“ prozrazuje Gazdík.
A co říkají spolužáci školáků na to, že hrají divadlo? „Všichni se z toho těší, hlavně kamarádky. A všichni se chtějí přijít podívat na naše představení Matilda do Městského divadla,“ říká Marie Juráčková.
Aničce zase závidí, že se může „ulejvat ze školy“. „Trochu mi to mají za zlé. Věřím ale, že až se na mě přijdou podívat, tak pochopí, že nešlo o ulejvání, ale o tvrdou práci,“ upozorňuje Anna Bergerová.
