Úvodní část obsahuje demografické charakteristiky seniorů. "V posledních dvou letech byl dosavadní růst počtu seniorů zpomalen nejen nástupem méně početných ročníků překračujících hranici 65 let, ale také v důsledku zhoršených úmrtnostních podmínek v době pandemie covidu-19. V závěru roku 2021 bylo v populaci Česka o necelých 11 tisíc seniorů více než před rokem a tento růst o půl procenta byl nejnižší za celou poslední dekádu," říká Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

V publikaci jsou nově využity údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů 2021. Zastoupení rodáků, tedy obyvatel, kteří žijí v místě, kde se narodili (měli obec bydliště po narození shodnou s obcí bydliště při sčítání), se snižuje s přibývajícím věkem. "V celé populaci byl podíl rodáků zhruba poloviční, mezi seniory ve věku 65 a více let však bylo rodáků jen zhruba 39 procent," vysvětluje Jakub Vachuška z oddělení metodiky analýz a diseminace sčítání ČSÚ.

Stěžejní částí analýzy je kapitola o sociálním zabezpečení, která se zaměřuje nejen na důchody, ale i na zařízení sociálních služeb. "Ke konci roku 2021 žilo bezmála 55 tisíc seniorů v domovech pro seniory nebo jiném zařízení sociálních služeb, což odpovídá necelým třem procentům všech obyvatel republiky v důchodovém věku," informuje Markéta Pištorová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. V roce 2021 bylo v Česku 526 domovů pro seniory s kapacitou 35,8 tis. lůžek. Přestože se počet zařízení meziročně zvýšil o dvě, počet lůžek se snížil o 623. V porovnání s rokem 2012 vzrostl počet domovů pro seniory o 46 a počet lůžek v nich poklesl o 1 635.

Významný je též blok věnovaný příjmům a výdajům domácností seniorů a ohrožení chudobou. Zajímavým tématem je nesporně i jejich participace na trhu práce či oblast kriminality, v níž je pozornost upřena na zranitelnost seniorů jako obětí trestných činů. Čím dál více pozornosti si senioři zaslouží na poli informačních a komunikačních technologií, s nimiž nejenže přicházejí častěji do kontaktu, ale aktivně je i využívají.