Krize se nesčítají, ale násobí. Nesnažme se být dokonalí pohodáři, radí terapeut

Clara Zanga Clara Zanga
30. 12. 2022 19:47
Konec roku se nese ve znamení oslav, rodinných setkávání a také bilancování. Na povrch tak vyplouvají nevyřešená témata a některé jedince může dostihnout perfekcionismus i pesimismus. Zrádný bývá i začátek ledna, kdy oslavy nového roku končí. "Jeden autor píše, že nic není smutnější než den po karnevalu," přirovnává psychoterapeut Bohuslav Binka.
Ke konci roku máme obvykle více prostoru pro zamyšlení nad vlastním životem, což může vyústit v krizi.
Ke konci roku máme obvykle více prostoru pro zamyšlení nad vlastním životem, což může vyústit v krizi. | Foto: Shutterstock

Binka upozorňuje, že důvodů, proč lidi koncem roku přepadá splín, je vícero. Jedním z nich je zdánlivě pohodová sváteční nálada. "Ta však posiluje tu část našeho já, která vyžaduje dokonalost. Tento tlak nás ještě více znervózní a potřebu dokonalosti dále posílí," vysvětluje.

Řešením je podle něj zjistit, proč od sebe bezchybnost požadujeme. "Neplní člověk dávno zapomenuté nároky rodičů na potřebu dokonalého dítěte? Není za ním skrytá úzkost z toho, jak by nám vlastně bylo v klidu bez shonu? Zaujmout postoj, že vše nebude dokonalé a že to nevadí, je paradoxně možné až tehdy, když zjistíme, co skutečně náš perfekcionista potřebuje," radí.

Brněnský psychoterapeut Bohuslav Binka.
Brněnský psychoterapeut Bohuslav Binka. | Foto: Aktuálně.cz/Bohuslav Binka

Dalším rizikovým faktorem je, že v druhé půlce prosince má řada lidí více volna než v průběhu roku. "Každodenní život, kdy jsme často ve zmechanizovaném křeččím kolečku, nám umožňuje nebýt sami se sebou. O svátcích je větší prostor nahlédnout věci, které v běžném provozu přehlížíme, a otevřít otázky, které v průběhu normálního běhu času zůstávají mimo zorné pole. Díky tomu můžeme pocítit věci, s nimiž nejsme spokojeni nebo nad nimi visí nějaký otazník. Mohou se objevit věci, které jako by čekaly, až budou mít prostor, a svátky jim ho dají," říká.

Zasunuté a nevyřešené problémy navíc mohou vyplynout na povrch i ve vztazích s nejbližšími, s nimiž se na přelomu roku setkáváme intenzivněji. "Většina z nás navíc jezdí za rodiči, což nás může podrobit velkému testu toho, jak jsme usazení. Nejsme tam totiž jen takoví, jací jsme teď. Ve svých hlavách neseme i rodiče z minulosti a sami sebe jako děti. O to zranitelnější jsme," vysvětluje Binka.

Všude samá krize

Potenciálně zátěžové situace se mohou dát dohromady s dalšími krizemi, jimiž jsme během končícího roku procházeli a procházíme. Ty se přitom podle Binky nesčítají, ale spíše násobí. "Může horší ekonomická situace přispět k tomu, že se potkáme s významnější krizí? Samo o sobě asi ne, pokud se nám vše ostatní bude dařit, uneseme to. Ale pokud už máme něco nastřádáno a jsou tam další věci, které nám ztěžují život, může nás to dostat do krizové situace," upozorňuje s tím, že v některých případech stojí za to vyhledat odbornou pomoc.

"Pokud je pocit krize akutní a nesnesitelný, je k dispozici krizová intervence. Pokud usilujeme o hlubokou proměnu nějaké části našeho života, nabízí se psychoterapie," upřesňuje.

Pokud v životě procházíme krizí nebo si díky zklidnění uvědomíme, že nejsme v životě spokojení, může být sumírování na přelomu roku o to náročnější. "Pro část lidí bilancování znamená, že nahlédnou do toho, že nejsou spokojení s tím, jak to tady a teď mají. Počet lidí, kteří nahlédnou svou nespokojenost a touhu mít to v životě jinak, je ve sváteční a posváteční době vyšší. Odpovídají tomu jak reprezentativní výzkumy, tak i počty dokonaných nebo nedokonaných sebevražd," říká terapeut.  

Podle dat Českého statistického úřadu je sice v prosinci oproti častému přesvědčení sebevražd nejméně z celého roku, ale v lednu jejich počet velmi strmě stoupá až k maximu, které obvykle připadá na jarní měsíce. Profil sebevražednosti se ale mění také rok od roku. Například v roce 2020, kdy začala koronavirová pandemie, byla nejnižší sebevražednost v květnu, nejvyšší v říjnu a v prosinci taktéž nad průměrem.

V případě, že budeme mít na přelomu roku pocit, že se ocitáme v krizi, je podle Binky účinné říct si o pomoc blízkému člověku, k němuž chováme důvěru. "Nikoliv o pomoc technického rázu, ale ve smyslu vyslechnutí. Moct upustit trochu zátěže s někým, komu věříme, je úlevné, pomůže nám už jen to, že svůj problém pojmenujeme," radí.

Pokud si naopak všimneme, že náročným obdobím prochází někdo z našich blízkých, není dobré jeho problém bagatelizovat, a to ani zdánlivě nevinnými větami jako: "Neboj, to přejde." "Zlehčování většinou plyne z toho, že sami cítíme zátěž a vylekáme se. Lepší je to přijmout a být s daným člověkem minimálně jednou nohou v oné nelehké situaci, vydržet její tíhu," doporučuje.

Návrat do křeččího kolečka

Pro řadu lidí je náročnější konec svátečního období a příchod nového roku. "Jeden autor píše, že není nic smutnějšího než den po karnevalu. Vracíme se do reality, z možné blízkosti a svátečních pocitů je tady každodenní kolotoč. Být v kolotoči, v křeččím kolečku, přitom není tak složité jako do něj nastoupit. Náraz všednosti a obyčejnosti může být těžký," upozorňuje Binka.

Vysvětluje, že žít pouze svátečně není možné, ale může být užitečné zamyslet se nad tím, co ze svátečního nastavení bychom si rádi přenesli do běžného života. "Je dobré si říct, jak chceme mít život uspořádaný. Otázka, co vlastně chci, je hrozně důležitá bez ohledu na to, co z toho reálně mohu získat. Slyšet své potřeby je v životě důležité. Z mé životní zkušenosti bych řekl, že to, na co si budeme v poslední třetině životě vzpomínat a bude nám tanout na mysli jako důležité, je to vztahové. Jestliže nám sváteční čas dává příležitost vstupovat do větší hloubky vztahů, být reálně časově i napojením víc ve vztazích, to pro mě osobně jako cíl všedního života dává velký smysl," míní.

Naopak není dobré potlačovat myšlenky, které vyvstanou s koncem roku a se začátkem toho nadcházejícího. "Ať už se to týká emocí, z nichž mám strach nebo je ani neumím naplno cítit, nebo potlačování témat, která se derou na povrch. Zavírat je do vnitřních žalářů většinou znamená, že výrazně posílí. Zátěž se pak může projevit fyzicky, přes tělo, nebo atakem, který bude ještě hůře zvládnutelný. Pak udeří s daleko větší silou ve chvíli, kdy budeme slabší. Přehlížení a ignorování je tedy pouze krátkodobé řešení," uzavírá.

Video: Psychedelika pomůžou s depresemi, jednou budou i v lékárnách, myslí si Tylš (27.4.2021)

Znám smysl toho, co jsem viděla, a už to dokážu propojit s tím, co mě trápilo, líčí dojmy z ketaminem asistované psychoterapie na klinice Psyon. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy