Poslouchat je byl obrovský zážitek, říká autor knihy o válečných veteránech

  9:06
Badatel Jiří Klůc řadu let mapuje osudy československých válečných veteránů z druhé světové války. Příběhy čtyř z nich sepsal do své poslední, čtvrté knihy, nazvané Zapomenutí váleční veteráni. Tři tito veteráni prožili část života v Ústeckém kraji.

Jiří Klůc s válečným veteránem Miroslavem Bernatem a jeho manželkou | foto: archiv Jiřího Klůce

„Základní kostrou každého příběhu je vyprávění válečného veterána. Naslouchat jim byl pro mě zážitek na celý život a jsem jim za to nesmírně vděčný. Vyprávění jsem se snažil, pokud to bylo možné, ověřit také v dalších zdrojích, například v archivech,“ řekl historik a pedagog Klůc.

Spisovatel strávil desítky hodin ve společnosti Miroslava Bernata (*1924), který se ve dvaceti letech dobrovolně přihlásil do československé zahraniční armády. Byl raněn v bitvě na Dukle, později osvobozoval východní Slovensko. Na frontě bojoval společně s tatínkem, ruským legionářem. Jde o jednoho z posledních válečných veteránů z druhé světové války na Mostecku.

Klůc dále zaznamenal životní příběh Marie Michajlovičové (1921–2022), která sloužila jako spojařka u 1. čs. samostatné tankové brigády. Vyznamenala se v bojích na Dukle a zúčastnila se i ostravsko-opavské operace. Posledních několik let žila v Kadani.

Třetím veteránem s vazbou na Ústecký kraj je Vladimír Stránský (*1928), který byl v 16 letech jedním z nejmladších průzkumníků 1. čs. armádního sboru v SSSR. Prošel krvavými boji na Dukle, kde přišel o svého milovaného tatínka. Od konce války žije v obci na Chomutovsku.

Hrdinou nové knihy je i Ladislav Sládek (1928–2022), jenž zažil okupaci jižního Slovenska. Hrozila mu služba v maďarské polovojenské organizaci Levente, proto uprchl a přidal se k jednotkám Rudé armády. S tou pak osvobozoval Budapešť.

„Jejich příběhy mi přišly zajímavé a nechtěl jsem, aby zůstali zapomenuti. Zachycená vyprávění jsou jen zlomkem proti osudům ostatních veteránů, kteří se bohužel nedožili vysokého věku a jejichž vzpomínky zůstanou navždy v propadlišti dějin,“ zmínil Klůc.

Nejdřív covid, pak válka

Na publikaci začal pracovat ještě před pandemií covidu. Ovšem následná epidemiologická opatření znemožnila další setkávání, proto se k práci na knize naplno vrátil v létě 2020. Vydat ji chtěl v únoru 2022, ale Rusko zaútočilo na Ukrajinu a vypukla válka.

„Tři ze čtyř veteránů strávili na západní Ukrajině dětství, proto jsem se, i vzhledem k úctě k nim, rozhodl o půl roku vydání knihy odložit. Oficiálně tak vyšla u příležitosti Dne válečných veteránů 11. listopadu,“ popsal Klůc.

Knihu je možné si objednat prostřednictvím webových stránek historika. Výtěžek chce věnovat na podporu válečných veteránů.

Vzhledem k tomu, že se mu za poslední rok podařilo objevit další zapomenuté veterány, plánuje vydání druhého dílu. „I nadále se potom věnuji svým dlouhodobým projektům, tedy mapování příběhů Čechoslováků ve 2. světové válce, zejména těch, co bojovali na východní frontě. I na toto téma chystám v budoucnu další publikace. Jedna z nich by měla být zaměřena na československé ženy, které na východě bojovaly,“ dodal.

Autor: