Prezidentka Slovenska ocenila vysokými státními vyznamenáními i Romy - Ľudovíta Didiho a Annu Koptovou
Prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová při příležitosti 30. výročí vzniku Slovenské republiky ocenila téměř třicítku osobností. Mnohé spojuje boj s totalitou. Byli mezi nimi i Romové - Ľudovít Didi a Anna Koptová.
Ľudovít Didi obdržel Řád Ľudovíta Štúra III. třídy in memoriam. Prezidentka mu ho udělila za mimořádné zásluhy o demokracii a její rozvoj, lidská práva a svobody a jejich ochranu. Jako prozaik debutoval, až když mu bylo 73 let. Zapsal se do dějin slovenské literatury jako autor prvního romského románu. Jeho próza Příběhy svěcené větrem vychází z prostředí, které důvěrně znal – ze světa Romů. Pocházel z chudých poměrů a vyrůstal u prarodičů. Díky vytrvalosti odmaturoval, kvůli nesouhlasu s komunistickým režimem ho však vyloučili z Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze. Nakonec v roce 1963 ukončil studium na Pedagogickém institutu v Nitře.
Otevřeně kritizoval sovětskou invazi v srpnu 1968, a proto měl problém s uplatněním. V roce 1980 spolu s manželkou podepsali Chartu 77. Po Něžné revoluci se oba dočkali politické rehabilitace a Ústav paměti národa jemu i jeho manželce přiznal status účastníků protikomunistického odboje. Léta strávené v důchodu věnoval naplno literární tvorbě.
Řádem Ľudovíta Štúra II. třídy vyznamenala prezidentka Annu Koptovou, jednu z klíčových aktérek romského emancipačního hnutí a spoluzakladatelku prvního romského divadla Romathan, prvního romského časopisu Romano ľil či nadace Dobrá romská víla Kesaj. Koptová přispěla k tomu, že Romové byli oficiálně uznáni jako národnostní menšina a že mají právo se vzdělávat ve svém jazyce a rozvíjet svou kulturu.
Na II. Světovém kongresu Romů v Ženevě v roce 1978 se zapojila do mezinárodního romského hnutí. Když se vrátila domů, začala ji vyšetřovat komunistická tajná služba jako nepřítele lidu. Po pádu komunistického režimu se stala poslankyní Slovenské národní rady za Verejnosť proti násiliu. Založila a vedla soukromou základní školu v Košicích, vydala překladový slovník a přispěla k vydání pravidel romského pravopisu i učebnic romštiny.
Anně Koptové i synovi Ľudovíta Didiho, který převzal vyznamenání za svého otce, osobně pogratuloval i Zmocněnec vlády SR pro romské komunity Ján Hero.
K oceněným se zařadili také český historik Vilém Prečan, přední slovenský divadelní režisér Ľubomír Vajdička, dále známý kameraman Martin Štrba, jakož i obhájkyně práv žen a účastnice protifašistického odboje Hana Gregorová (1885-1958), která část svého života strávila v Praze, kde také zemřela. Vyznamenání dostali rovněž přední dětská onkoložka Alexandra Kolenová a nejstarší někdejší horník Karol Mikuláš, který se zapojil do SNP a který byl po válce komunistickým režimem křivě obviněn a následně odsouzen ze založení protistátní skupiny.
Pozvání na předávání slovenských vyznamenání přijali kromě Zemana i prezidenti Rakouska a Polska Alexander Van der Bellen a Andrzej Duda, jakož i předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová a ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Prezidentka sousedního Maďarska Katalin Nováková se z účasti na ceremoniálu v budově Slovenské filharmonie v historickém centru Bratislavy omluvila.
