Státní pokladně každý rok chybí zhruba 300 miliard. To debatou o jedné dani nezachráníme, upozorňuje ekonomický analytik Klimeš

Agentura Media pro Český rozhlas vypracovala bleskový průzkum na téma podpory současných kroků vlády.

„Když se dívám na data z výzkumu, tak vidím, že pro opatření není silná podpora. Někdy se to ale pohybuje přes 60 procent, zejména u boje s energiemi a chudobou,” rozebírá antropoložka ze Sociologického ústavu AV ČR Lucie Trlifajová.

Otázky týkající se daní jsou však položeny velmi vágně, konkrétní oblasti nejsou upřesněny. „Přestože je otázka formována velmi široce, zdanění podporuje 40 procent respondentů a 53 procent lidí si to spíše nebo úplně nepřeje,” popisuje Trlifajová. Podle ní tak průzkum poukazuje na to, že společnosti chybí jasná představa o tom, čeho by se zvyšování mohlo týkat.

Čtěte také

iROZHLAS

Polovina lidí v Česku odmítá navyšování daní. Dávají přednost rušení slev a zavedení školného

„Nejčastěji se nám vybaví daň z příjmu fyzických osob, ale to je skutečně jenom jeden poměrně malý dílek z celé skládačky. Myslím, že lidé se vůbec nevyjadřují k tomu, jak by měly být zdaněny korporace, případně co říkají na spotřební daně třeba z alkoholu nebo tabáku,” komentuje výsledky průzkumu ekonomický analytik serveru Aktuálně.cz David Klimeš.

Změna daňového systému je nezbytná

„Skoro vůbec se nebavíme o sociálním nebo důchodovém pojištění, což je svého druhu také daň. Je potřeba tu debatu rozšířit, protože státní pokladně každý rok chybí zhruba 300 miliard a to debatou o jedné dani nezachráníme,” doplňuje Klimeš.

Čtěte také

Vyměnit ministry a přepsat programové prohlášení, nabádá premiéra šéf svazu průmyslu Hanák

Stát jakožto výběrce daní rovněž profituje z vyšší inflace, s penězi by však podle Klimeše neměl počítat dlouhodobě. „Je to dvojsečné. Neustále se bavíme o tom, že bychom měli efektivně pomáhat třeba té třetině, čtvrtině nízkopříjmových domácností,” podotýká.

„Skutečně odpovědná vláda by k tomu nějakým způsobem měla přistupovat tak, že ty dvě kolonky pokrátí.”

Současná situace tak podle Klimeše vyžaduje opatření v mnoha směrech. „Kromě překonání inflační krize, bude třeba něco udělat s důchody, protože deficit příští rok vystoupá k nějakým 80 miliardám. Pak je tu strukturální deficit, veřejným rozpočtům chybí přes 200 miliard. Skutečně se musíme podívat na výběr daní, případně nějaké osekání výdajů eráru,” uvažuje.

Společnost problematice nerozumí

Trlifajová současnou situaci považuje za velkou výzvu a poukazuje na nutnost větší informovanosti. „Je to debata, kterou bychom jako společnost měli vést, abychom nejenom víc rozuměli tomu, co nás čeká, jaké jsou možnosti, ale abychom si také mohli položit otázku, jaké typy daní jsou podpořeny, z jakých důvodů a jaké budou jejich dopady,” dodává.

Čtěte také

Potřebujeme masivní investici do vzdělání. STAN se nebrání zvýšení daní v jeho prospěch, říká bývalý ministr školství Gazdík

Podle Trlifajové je tak způsob odpovědí respondentů zkreslený. „Otázka vystoupí z veřejné debaty jednorázově, jednou za rok za dva a najednou se očekává, že společnost na ni bude mít silný názor. I když sociologické výzkumy zachycují nějaké názory společnosti, tak si musíme uvědomit kontext, ve kterém je názor utvářen,” rozebírá.

„Pokud se na ulici zastaví člověk, který řeší spoustu jiných témat a má najednou odpovědět, tak ta odpověď zachycuje partikulární zkušenost respondenta. Témata vyžadují daleko širší společenskou debatu,” uzavírá.

V celém pořadu Téma dne se také dozvíte, jakým způsobem chce vláda peníze uspořit a kolik by to mělo být nebo jaké výhrady má k postupu vlády opozice či jaká opatření jsou v příštím roce nezbytná. Pořadem provází Šárka Fenyková.