Úpadek zlínského sportu trvá několik let, trápí nejen fotbal a hokej

  8:58
Loňský rok potvrdil, že profesionální sport ve Zlíně skomírá. Kluby hrají o udržení nebo v nižších ligách a brzdí je nedostatek financí. Krajská metropole se přitom hrdě označuje jako město sportu, to však platí leda tak u dětského či amatérského. Na profesionální úrovni to mírně řečeno drhne.

Fotbalisté Zlína se v posledních letech v nejvyšší soutěži jen zachraňují. V půlce aktuální sezony jsou předposlední, dva body od sestupu. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Rok 2022 to jen podtrhl. Dost možná byl tím nejhorším v dějinách města. Považte sami. Hokejisté PSG Berani Zlín na jaře po 42 letech sestoupili z nejvyšší soutěže a místo avizované snahy o okamžitý návrat mezi elitu se plácají ve spodních patrech první ligy.

Fotbalový klub FC Trinity Zlín sice první ligu (zatím) hraje, po podzimu je však předposlední a na jeho výkony se, po pravdě řečeno, nedá dívat. Volejbalisté se na jaře zachránili jen díky tomu, že se z extraligy nesestupovalo, nyní jsou ve středu tabulky. Házenkářky bojují o udržení interligy, házenkáři a basketbalisté hrají pouze v první lize.

Není divu, že pokud si sportovní fanoušek chce ve Zlíně dopřát fajn zážitek, moc možností nemá.

Nejvíce do očí bije propad obou největších sportů. Na zimním stadionu Luďka Čajky se ještě před osmi lety slavil mistrovský titul, fotbalisté zase v roce 2017 senzačně vyhráli domácí pohár a postoupili do Evropské ligy. Jenže v uplynulých letech oba kluby padají. Z hokeje odcházejí nejlepší hráči a nahradit se je nedaří, fotbalisté zase skládají kádr co nejúspornějším stylem, ale do posil se trefí jen málokdy.

Logicky tak klesá zájem diváků, a nejen těch svátečních. Na oba sporty přestávají stále častěji chodit i lidé, kteří byli dříve věrnými fanoušky. Asi každý zná někoho takového ve svém okolí.

„Je to smutné, ale nedivím se. Nedaří se nám řadu let po sobě,“ říká Bohumil Kožela, legenda zlínského hokeje a bývalý hráč, trenér a funkcionář. „Prožíváme velké ohrožení přízně klubu do budoucna, stejně jako se vychovávají hráči, tak se musí neustále budovat základna nových a mladých fanoušků.“

„Souvisí to samozřejmě s výsledky. Divák nebude chodit na zápasy jakéhokoliv sportu, pokud tým prohrává, a navíc má dojem, že hráči tomu nedávají tolik, co by měli,“ uvažuje Josef Holcman, spisovatel a bývalý soudce, který má blízko zejména ke zlínskému fotbalu. „Zpětná vazba je ve sportu důležitá. Zápas se nehraje jen proto, aby se započítaly body do tabulky. Má to být pro diváky zážitek, který si budou chtít zopakovat.“

Teď by to vzal jenom srdcař. Peníze zajistím, říká zlínský manažer Hamrla

Oba oddíly jdou do nového roku s výraznými změnami. Personální zemětřesení smetlo vedení hokejového klubu a k moci se dostal nový jednatel Robert Hamrla, který rovnou vyměnil i trenéry. Nového kouče má také FC Trinity Zlín, mužstvo má zachránit rutinér a bývalý reprezentační trenér Pavel Vrba. „Ve fotbale už se aktivně nepohybuji, ale vypozoroval jsem, že trenér Vrba má v sobě dost energie na to, aby mančaft dobře poskládal a tým se odpoutal z předposledního místa,“ věří Holcman.

Podfinancované míčové sporty

Radost však nemají fanoušci ani z menších míčových sportů. Jejich zástupci přitom upozorňují, že to není náhodný stav. „Výsledkový úpadek rozhodně vnímám. Na velikost a počet obyvatel býval Zlín v kolektivních sportech jedno z nejúspěšnějších krajských měst,“ říká Roman Macek, šéf volejbalové Fatry Zlín a předseda výkonného výboru Sportovních klubů Zlín.

„Současný stav je poplatný tomu, co bylo před patnácti lety zaseto. Řeklo se, že se vybírá jeden sport, ve Zlíně vždycky tradiční. Dobře si pamatuji tehdejší vyjádření politiků zodpovědných za sport: ‚Vybrali jsme hokej, na ostatní se nedostane.‘ Věřím, že nové zastupitelstvo vidí věci jinak. Nelze se upnout na jeden sport, který navíc sestoupil. Podporu si zaslouží i ostatní, zvláště olympijské,“ apeluje Macek.

Podobně to vidí Radim Šimek, předseda házenkářského klubu PSG Zlín. „Jsme dvojsložkový klub, dvě stě dětí plus dospělí. Ze všech týmů MOL Ligy máme jasně nejmenší rozpočet. Rozdíl činí až dva miliony korun,“ vysvětluje. „Jsme snad jediný tým v republice, který nemá přímou podporu A týmu od města či kraje. Snažíme se, komunikujeme. Věříme, že se něco zlepší. Ale když 99 procent vezme hokej, co chtějí dělat ostatní sporty?“

Výhra holkám pomůže, říká trenér zlínských házenkářek Mičola

„Obecně chybí podpora profesionálního a výkonnostního sportu od města, kraje, Národní sportovní agentury (NSA),“ vyjmenoval Jaroslav Kotala, předseda basketbalového klubu SKB Zlín a ředitel SK Zlín. „Někdo by mohl namítat, ať si profesionální sportovci na sebe vydělají, ale v našich podmínkách to nejde. Musí být dotovaný, hlavně výkonnostní sport. Tam je zakopaný pes u menších sportů. Více peněz nese větší hráčskou kvalitu.“

Město chystá propagaci sportu

Financování profesionálního sportu je ve Zlíně dlouhodobě třaskavé téma. Menší sporty mají ne neopodstatněný dojem, že radnice preferuje jen hokej. Dosud na něj ročně posílala 16 milionů korun na A tým, další miliony pak jdou na provoz stadionu a mládež. V první lize se ale částka poníží.

Kromě toho pak magistrát chystá zásadní změnu. Hodlá rozjet systémovou propagaci města Zlína ve sportovních odvětvích. „Stejně jako máme reklamu v hokeji a fotbale, chceme ji i ve volejbalu, házené, basketbalu či jinde. Už jsme také začali podporovat zlínské ragby,“ zmínil primátor Jiří Korec. „Počítáme, že v roce 2023 rozšíříme reklamní plnění a zviditelnění města v menších sportech,“ dodal s tím, že o konkrétních částkách zatím není rozhodnuto.

Pokud to vyjde, kluby změnu přivítají. Dnes totiž bez nadsázky ztrácejí na soupeře ještě před startem sezony. „Udělal jsem si rozbor ve volejbalovém prostředí s ohledem na podporu měst a kraje. Na začátku sezony prohráváme o 2,5 až 3 miliony korun, v některých případech až o šest milionů,“ spočítal Macek.

„Je to jen o penězích. Když budeme mít na oba týmy dospělých rozpočet dva a půl milionu, muži můžou hrát v extralize klidný střed a ženy play off,“ je přesvědčený šéf házenkářů Šimek. „U nás hrají víceméně studentky za směšné peníze. Za to by leckterý třetiligový fotbalista nehrál.“

I kvůli současné energetické krizi a nedostatku sponzorů jedou menší kluby na krev a úsporný režim. „Úbytek sponzorů je enormní, o 70 procent. Počítali jsme od partnerů s 1,2 milionu korun, máme jen půl milionu. Stačil by přitom milion navíc, aby ženy mohly město a kraj reprezentovat na úrovni, protože házená je relativně levný sport,“ konstatoval Šimek.

„Basket není sranda, něco to stojí. Dříve bychom potřebovali na nejvyšší soutěž 4 až 5 milionů, teď začínáme na 7 až 8 milionech,“ doplnil Kotala.

Chybí velcí sponzoři

V příhraničním regionu s nízkou průměrnou mzdou navíc dlouhodobě scházejí ekonomicky silné podniky, které by ve velkém podporovaly špičkový sport. Jednou z výjimek je stavební firma PSG. Velká fabrika typu Škody v Mladé Boleslavi nebo Třineckých železáren tady však není.

„V hokeji jsme před dvaceti lety měli v názvu otrokovický Barum, ale to už se dnes nevrátí,“ upozornil Kožela. „Němci jako majitelé společnosti dávají reklamní peníze do evropského fotbalu, a je naivní si myslet, že je zajímá regionální sport ve Zlíně. Continental momentálně koupí pár permanentních vstupenek a to je vše.“

Hokejový Zlín strádá i po sestupu. Důvodů je spousta

Kluby se tak musejí spoléhat na vlastní hráče a dobrou práci s mládeží. Například hokejisté získali poslední dvě medaile díky mimořádně silným generacím narozeným v 70. a 90. letech, fotbalisté se zase v roce 2015 vrátili do ligy s týmem plným odchovanců. Jde ale spíš o výjimky, udržet dlouhodobě silný tým jen ze svých zdrojů nejde. Ani u menších klubů. I tady se opět vracíme k penězům.

„Když jsme získali medaile, měli jsme enormně úspěšné odchovance, které jsme jen doplnili. Šlo to ve vlnách (2000, 2010, 2015). Abychom teď dosáhli na medaile, museli bychom sáhnout po kvalitních zahraničních hráčích,“ líčí Macek.

Sportoviště potřebují investice

Samostatnou kapitolou pak je stav sportovišť. Fotbal i hokej mají stadiony ve stavu, který lze shovívavě nazvat jako „neuspokojivý“. Dlouho vyhlížená proměna zimního stadionu je sice na papíře připravená, ale NSA ji zastavila zamítnutím dotace. U fotbalové Letné, kde dodnes chybí kus tribuny, se o větší přestavbě dlouhá léta jen mluví.

„Dnešním trendem je, že lidé chtějí chodit na kvalitní sport v hezkém prostředí. Doba se posunula, sport má být show,“ poznamenal Korec. „Zlín by si zasloužil moderní stadiony, ale nyní je nachystaný jen projekt na zimní stadion, kde bohužel bez dotačních peněz nejde stavět. Pořád si však myslím, že je klíčové, aby fanoušek viděl, že hráči chtějí, a na utkání se dá dívat. Poslední hokejový titul slavil Zlín v roce 2014 na stávajícím stadionu a lidé na něj chodili,“ dodal.

Podle Kotaly, šéfa SK Zlín, jež se o řadu sportovních areálů ve městě starají, je jejich stav daný historickým vývojem po roce 1989. I proto teď šel do politiky a kandidoval v komunálních volbách za ODS.

„Chtěl bych dostat sportoviště do top stavu, abychom se za ně nemuseli stydět. Je tady Letná, Vršava, okolí haly Datart, zimní stadion. Město má mandatorní výdaje a my jsme rádi, že opravíme jednu budovu za rok,“ říká střízlivě. „Za SK Zlín jsme pyšní, jak jsme opravili zázemí sportovní haly. Je v ní kulturní prostředí a vracejí se tam reprezentace házené, volejbalu. Díky tomu jsme zůstali na mapě reprezentačních výběrů. Chceme, aby se dál rozvíjela,“ plánuje Kotala.

Ragby je na vzestupu

„Jeho“ basketbalový oddíl má halu v Bartošově čtvrti, házenkáři a volejbalisté se střídají v hale Datart. Naopak florbalisté, kteří hrají na amatérské bázi, na svůj prostor dlouhá léta čekají. Příští rok se navíc bude opravovat tělocvična střední průmyslové školy, kde hrávají, takže je čeká stěhování jinam.

„Chybějící hala je pro nás hlavní limitující faktor, trénujeme po tělocvičnách bez mantinelů. Snažili jsme se postavit halu na Vršavě, ale z různých důvodů to nedopadlo. Mluví se o hale na místě torza na Jižních Svazích, ale pořád to jsou jen úvahy. Je to smutné,“ přiznává Matěj Koňařík, předseda klubu Zlín Lions, který hraje divizi, tedy až čtvrtou nejvyšší florbalovou soutěž.

Spolupracují s Otrokovicemi, kde se hraje superliga, mají ale i svoje sny. „Po osmi letech jsme vychovali vlastní hráče, kteří v áčku přebírají klíčové pozice. O postupu jsme si zakázali mluvit, ale nebránili bychom se mu,“ usmál se Koňařík.

Největší radost tak příznivcům sportu ve Zlíně dělají jiní amatéři. Místní ragbisté podruhé za sebou opanovali první ligu, kvůli covidovým restrikcím však mohli o extraligu zabojovat až loni. A baráž proti Přelouči zvládli, takže na jaře si zahrají extraligu. Možná to může být tip pro fanoušky sužované sportovními neúspěchy a nekvalitní podívanou: zkuste začít ve Zlíně chodit na ragby.