Turecko a Čína se dostaly do sporu kvůli utlačované čínské muslimské menšině Ujgurů. Zároveň spolu ale tvrdě vyjednávají o zakázce, která by čínské telekomunikační firmě Huawei umožnila pracovat pro tureckou armádu. O ni mají zájem i turecké telekomunikační firmy. Podle některých analytiků může být diplomatická přestřelka ohledně dodržování lidských práv v Číně právě i součástí boje o lukrativní armádní tendr.

Čína je druhým největším obchodním partnerem Turecka. Ostrá slova, která směrem k Pekingu vyslal na své výroční tiskové konferenci turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu, proto překvapila. Ministr zkritizoval čínskou vládu za porušování lidských práv muslimské menšiny Ujgurů a obvinil ji, že nechce turecké diplomaty pustit do provincie Sin-ťiang.

V ní má podle poslední zprávy OSN docházet k masovému zatýkání, mučení i sterilizacím občanů ujgurské národnosti. Podle Cavusogla sám čínský prezident slíbil před pěti lety, že do provincie vpustí turecké diplomaty. To se ale zatím nestalo.

„Proč už pět let bráníte této delegaci v návštěvě, proč nespolupracujete?“ ptal se Cavusoglu v rámci svého projevu směrem k Pekingu. Zároveň Čínu obvinil z vydírání ohledně vydávání tureckých občanů ujgurské národnosti zpět do Číny.

„Turecko-čínské vztahy utrpěly kvůli našemu postoji v otázce tureckých Ujgurů. Máme ze strany Číny žádosti o vydání lidí, kteří jsou našimi občany, kteří žijí v Turecku. Žádné takové žádosti nehodláme vyhovět,“ citoval Cavusogla server Middle East Monitor, podle kterého se tak turecký ministr zahraničí bránil nařčení, že Turecko kvůli zachování dobrých vztahů s Čínou Ujgury do Pekingu tajně posílá.

Lidská práva vs. byznys

Není to první čínsko-turecký spor kvůli Ujgurům. V roce 2019 odsoudili Turci na půdě OSN chování Číňanů k ujgurské menšině a Peking obvinili z mučení více než milionu lidí. Čínský velvyslanec v reakci na to otevřeně varoval tureckou vládu před podobnými kritickými projevy s tím, že by to mohlo mít ekonomické důsledky. Peking také dočasně uzavřel konzulát v provincii Izmir, kde má vzniknout velký přístav v rámci mnohamiliardového čínského projektu novodobé Hedvábné stezky.

I v tomto ohledu je poslední kritický projev ministra Mevluta Cavusoglu překvapivý a může mít i jiný než čistě lidskoprávní kontext. Podle serveru Al Monitor může jít ze strany Turecka o jistou formu nátlaku na Čínu, která nevybíravým způsobem bojuje o zakázku na poskytování datových služeb pro turecké ozbrojené síly.

O tureckém armádním tendru a zájmu čínské telekomunikační firmy Huawei přinesl koncem roku informace francouzský server Intelligence Online, který se zabývá bezpečnostními tématy. Podle něj má docházet k tvrdému boji mezi čínským telekomunikačním gigantem a jeho tureckým soupeřem, firmou Turkcell.

Intelligence Online uvedl, že zástupci Huawei měli turecké telekomunikační společnosti hrozit zmrazením jejich stávajících nasmlouvaných služeb, pokud ze soutěže o armádní zakázku neodstoupí, což měl Turkcell odmítnout.

Informace Intelligence Online zatím nikdo jiný nezávisle nepotvrdil. Spojení turecké armády a čínské telekomunikační firmy by ale bylo třaskavé i v mezinárodním kontextu. Například Spojené státy, partner turecké armády v rámci NATO, zařadily Huawei Technologies na seznam dvaceti společností, o nichž tvrdí, že jsou vlastněny nebo řízeny čínskou armádou. V Turecku má ale Huawei velmi silné postavení. I proto se turecká vláda může v případě armádního tendru cítit tak trochu v kleštích.

Příliš lákavý obchod

Čínský telekomunikační gigant vstoupil na turecký trh v roce 2002, o osm let později otevřel v Istanbulu své druhé největší mezinárodní výzkumné a vývojové centrum. Další podobné centrum bylo slavnostně otevřeno v Ankaře před několika týdny.

Navíc Turkcell podepsal podle serveru bne IntelliNews před dvěma lety s Huawei smlouvu na používání ekosystému aplikací Huawei Mobile Services. Rok předtím využil nabídky čínských bank na úvěry ve výši minimálně 135 milionů eur a v roce 2018 podepsaly obě firmy dohodu o spolupráci na vybavení tzv. chytrých měst 5G technologiemi.

Nejde přitom jen o telekomunikace, ale o celkově čím dál propojenější čínsko-turecké ekonomické vazby. Podle statistiky tureckého ministerstva zahraničí přesáhl objem bilaterálního obchodu v loňském roce 35 miliard dolarů, i když výrazně ve prospěch Číny. Ta se tak stala druhým největším obchodním partnerem Turecka.

Výrazně také narostl příliv čínských turistů do Turecka a podle ministerstva zahraničí Číňané v Turecku investují kolem čtyř miliard dolarů v odvětvích jako je energetika, logistika a telekomunikace. Turecko se také aktivně zapojilo do projektu zmiňované Hedvábné stezky s ambicí vytvořit na severu země spojovací koridor mezi Čínou a Evropou.