Halifax (Kanada) - Čeští hokejoví junioři ve finále s favorizovanou domácí Kanadou prohrávali 0:2, zbraně ale přes nepříznivý stav nesložili. Tým kapitána Stanislava Svozila dokázal zápas dovést do prodloužení a byl velmi blízko zlaté tečce. I když na ni nedosáhl a prohrál 2:3 v prodloužení, zanedlouho dvacetiletý obránce vnímal celý turnaj jako vrchol dosavadní kariéry.
Celkové dojmy z MS měl i přes bolestnou porážku mimořádně pozitivní. Vždyť Česko si zahrálo finále po dlouhých 22 letech. Na turnaji ani jednou neprohrálo v základní hrací době a vedle výsledků si vysloužilo obrovský respekt i díky výkonům. "Je to nezapomenutelný turnaj, získali jsme medaili… Tohle je pro mě nejvíc," řekl Svozil v rozhovoru s novináři.
Kanaďané vykročili za úspěšnou obhajobou gólem v prvních dvou třetinách. I v té třetí se dlouho zdálo, že favorit má zápas pod kontrolou. V posledních osmi minutách ale bylo všechno jinak. "Sice jsme ztráceli dva góly, ale nikdo z nás si nemyslel, že je po zápase. Museli jsme vstřelit dva góly, šli jsme si za tím a podařilo se nám to," ocenil bojovnost mužstva Svozil.
Zásluhou slepených branek, které vstřelili Jiří Kulich a Jakub Kos, dostalo finále nový rozměr. Česká reprezentace se dotáhla na 2:2 a zaskočeným Kanaďanům dál zatápěla, vítězný zásah byl blízko a domácí gólman Thomas Milic měl i porci štěstí. "Kanaďani se podle mě ve třetí třetině zatáhli. Nám to trošku pomohlo, dostávali jsme se více k jejich brance," řekl Svozil.
"Když jsme vyrovnali, emoce byly parádní. Všichni jsme po sobě skákali, bylo to neuvěřitelné. Třináct sekund před koncem jsme ale mohli mít radost ještě větší," připomněl Svozil moment, kdy Češi doráželi na už ležícího brankáře. Dokonání obratu bylo velmi blízko.
Prodloužení trvalo šest minut a 22 sekund. Pak se Kanaďané po ojedinělém zaváhání české trojice dostali do přečíslení a zásluhou Dylana Guenthera rozhodli. "Je to škoda. Mohli jsme jet do šance, jenže nám odskočil puk. Oni z toho pak jeli dva na jednoho na druhé straně," popsal Svozil, jak se rodila vítězná akce Kanady.
Jiříček po finále: Bolí to, ale musíme jít všichni dál
Pocity zmaru a zklamání zavládly bezprostředně po finále mistrovství světa v řadách juniorské hokejové reprezentace. Obránce David Jiříček věří, že hráči postupem času docení, čeho v Halifaxu dosáhli.
"Teď hned po zápase se to těžko hodnotí, bude to lepší po konci sezony, nebo když se na to pak koukneme až někdy zpětně," řekl Jiříček po utkání novinářům na otázku, zda si hráči uvědomují, jakého úspěchu dosáhli.
"Ale kdyby nám někdo dopředu řekl, že budeme na turnaji druzí, tak bych to bral všema deseti. Samozřejmě když pak prohrajete ve finále prodloužení mistrovství světa, tak to bolí, ale musíme jít všichni dál," doplnil šestý hráč posledního draftu NHL, kdy si ho vybrali zástupci Columbusu.
Smutek po gólu Dylana Guenthera ze sedmé minuty prodloužení znásobil fakt, že se výběru kouče Radima Rulíka podařilo dostat z velmi složité situace, protože ještě na začátku 53. minuty prohrával 0:2. Jenže pak stihli Češi dvěma góly v krátkém sledu vyrovnat a chybělo málo, aby dovršili parádní obrat vítězným zásahem.
"Brali jsme to jako naši poslední společnou třetinu v mládežnické reprezentaci. A podle toho jsme k tomu přistoupili," vysvětlil Jiříček, kde ještě vzalo mužstvo síly na návrat. "Dali jsme super góly, byl tlak do brány, i když při tom druhém jsme měli i kousek štěstí. Je to škoda. Ale to se stává, to je hokej," podotkl.
Byť jsou pravidla pro oba celky stejná, trochu ho mrzelo, že při hře ve třech proti třem se prodloužení mění tak trochu v loterii. "Upřímně řečeno nevím, proč se finále dvacítek na mistrovství světa hraje tři na tři, ale to je otázka někam jinam. V prodloužení tři na tři se může stát úplně všechno," prohlásil klatovský rodák.
"Když hrajete pět na pět, je to pak o tom, kdo to chce víc. Je to škoda. Druhého si nikdo nepamatuje, ale já myslím, že i tak jsme toho tady dokázali dost. Po dlouhé době přivezeme nějakou medaili a jsem na kluky pyšný," zdůraznil Jiříček, jenž má za sebou už i dva zápasy v NHL.
Líbilo se mu, jak velkou vnitřní sílu mužstvo mělo. "Otočili jsme zápas se Švédy, měli jsme to blízko s Kanadou... V tom týmu vždycky byla síla, věřili jsme si a všichni kluci makali až do posledního střídání, do poslední sekundy," uvedl.
"Jsem opravdu pyšný a jen mě mrzí, že už si s klukama takhle vlastně nezahraju. Byl to můj poslední zápas v mládežnické reprezentaci. Pro mě bylo vždycky nejvíc, když jsem se s kluky mohl potkat. A je to o to výjimečnější, když se znáte pět nebo šest let. Jsme super kamarádi a bylo to vidět i na ledě," uzavřel Jiříček.
Zlatá tečka bohužel chyběla, ale nemáme se zač stydět, prohlásil Szturc
Útočník juniorské hokejové reprezentace Gabriel Szturc vnímal i přes těsnou finálovou porážku s Kanadou vystoupení českého týmu v Halifaxu jako mimořádnou zkušenost. A věřil, že mužstvo svými výkony na světovém šampionátu potěšilo celý národ, přestože zůstalo nakonec těsně pod vrcholem.
"Musím říct, že jsem obrovsky hrdý na celý tým za to, co jsme tady dokázali a jak jsme postupovali turnajem. Za to, jak jsme se vraceli do zápasů a jak jsme je zvládali. Už první zápas s Kanadou jsme otáčeli, dnes jsme ho dotáhli do prodloužení, jen ta zlatá tečka bohužel chyběla," řekl Szturc novinářům. "Věřím však, že jsme i tak udělali radost celému národu a lidi jsme potěšili. Všem lidem děkujeme za podporu," vzkázal Szturc.
Je přesvědčený, že ke stříbru pomohla českým nadějím vedle jiného obrovská touha uspět. "Já bych řekl, že jsme tím žili o něco více než Kanaďani. Na střídačce jsme se neustále povzbuzovali. Stejně jako v semifinále se Švédy jsme věřili až do poslední minuty a šli jsme si za tím. Byl to neskutečný pocit, když jsme vyrovnali. To si nedovedete ani představit, jak velká byla ta euforie a chuť získat to zlato, když jsme se po třetí třetině vrátili do kabiny," připomněl Szturc.
Únava sice narůstala, ale možnost zapsat se do historie byla silnější. Tím spíš, když se mohlo zdát, že osm minut před koncem základní hrací doby je za stavu 0:2 vše takřka ztraceno a domácí favorit má dění na ledě pod kontrolou.
"Hrozně moc jsme to zlato chtěli přivézt domů. Pořád jsme se hecovali, že to zvládneme. A té víře napomáhal i pohled na kanadskou střídačku, protože oni tím nijak nežili a vypadali po tom našem vyrovnání lehce otráveně. I když se to nakonec nepovedlo, nemáme se za co stydět, odvedli jsme náramný výkon," řekl Szturc.
V prodloužení při hře tři na tři může rozhodnout jen malé zaváhání. Bohužel pro Čechy se ho dopustili jako první oni. "Je to v těch třech hráčích hodně divoké. Každá strana může gól dát a má šance, jak je tam hodně místa. Ten gól pak dali oni a my jsme byli smutní, ale i tohle k tomu patří. Tohle byl každopádně neskutečný turnaj a moc jsem si ho užil. Naše výkony byly senzační a budu si to pamatovat do konce života," ujistil Szturc.
