Léčba poranění míchy: současný stav výzkumu

Každá zpráva o pokroku v léčbě míšních poranění vyvolává velkou pozornost. Poranění míchy je totiž jedno z nejtěžších zdravotních postižení se závažnými důsledky. Pacient je upoután na invalidní vozík, postižení provází ztráta čití, porucha vyprazdňování močového měchýře, střeva a narušení sexuálních funkcí. V akutní fázi míšního poranění dosud nemáme k dispozici žádnou efektivní léčbu. Ale překvapivě nyní zaznamenáváme první nadějné výsledky u jedinců několik let po úrazu pomocí neuromodulace míchy.

Různé léčebné přístupy, které by mohly opravit poraněnou míchu, se vyvíjejí již dlouho. Jejich cílem je obnovení poškozených funkcí. Díky kvalitní péči na specializovaných pracovištích se daří snížit počet a závažnost zdravotních komplikací, intenzivní rehabilitace umožňuje dosáhnout maximální možné úrovně soběstačnosti. Lék, který by dokázal opravit poraněnou míchu a obnovit poškozené funkce, se však dosud vyvinout nepodařilo.

Bezprostředně po úrazu

Snímek z magnetické rezonance zobrazuje vážné poranění krční páteře u 81leté ženy. Mícha je tlakem posunutého obratle poškozena, vzniká otok a vázne zásobení krví. Pro zmírnění následků je důležité míchu co nejrychleji uvolnit.Snímek Profimedia

Výzkum léčebných metod se soustřeďuje především do období bezprostředně po vzniku míšní léze. Důvodem je snaha zabránit odumření nervových buněk a tvorbě jizvy. Tlakem kostního úlomku nebo posunutého obratle dochází k primárnímu mechanickému poranění míchy s otokem a poruchou zásobení krví s kyslíkem. Následuje takzvané sekundární poranění. To spočívá především v zánětlivé reakci a uvolnění látek pro nervové buňky toxických. Jednou z nich je glutamát, který je důležitý pro přenos signálu mezi buňkami, ale ve větší koncentraci buňky poškozuje. Po odumření nervové tkáně se tvoří jizva, která brání případnému růstu a propojení nervových vláken.

V posledních dekádách probíhají studie, které se ubírají dvěma základními směry. První zkoumá možnosti neuroprotekce, tedy jak zabránit patologickým procesům způsobujícím poškození a smrt nervových buněk. Druhý se soustřeďuje na neuroregeneraci, tedy opravu nervové tkáně prostřednictvím obnovení růstu nervových buněk a jejich spojení.

Jak zabránit patologickým procesům

Mezi neuroprotektivní léčiva patří například metylprednisolon, kortikoid, který tlumí zánětlivou reakci a brání rozložení stavebních prvků buněčné stěny. I přes dlouhodobé užívání v léčbě akutního míšního poranění nebyl nikdy potvrzen jeho významný vliv na zlepšení stavu. Naopak se diskutuje množství nežádoucích účinků, takže se od jeho plošného podávání ustupuje.

Používá se také faktor stimulující kolonie granulocytů, což je glykoprotein, který podporuje růst určitého druhu bílých krvinek, a navíc potlačuje zánětlivou odpověď a buněčnou smrt. Významné zlepšení u experimentálních zvířat po poranění míchy vedlo k prvním klinickým studiím na pacientech s míšní lézí.

Zabránit buněčné smrti a obnovit nervovou tkáň se podařilo u zvířecích modelů rovněž po podání tetracyklinového antibiotika minocyklin. Klinická studie ověřila bezpečnost podání látky, nicméně studie účinnosti nebyla pro malý počet pacientů dokončena.