Komentátoři tento krok interpretují vcelku jasně: Biden vzal konečně na vědomí vážnost celé situace a rozhodl se na hranici vypravit osobně. Minulé pokusy „svést“ řešení krize na viceprezidentku Kamalu Harrisovou se totiž ukázaly jako poměrně neúspěšné a Bidenově vládě spíše uškodily, než prospěly – a to dokonce i u spřátelených liberálních médií jako třeba The New York Times.
Nelze jistě očekávat, že by Bidenova osobní návštěva problém migrace zásadně ovlivnila. Příliv přistěhovalců vykazuje rostoucí tendenci dlouhodobě – nehledě na to, zda jsou u moci demokraté či republikáni. Ovšem jednoznačně signalizuje ostrý obrat v přístupu demokratické administrativy k této otázce.
Boj o předsedu Sněmovny USA pokračuje. Je to ostuda, stěžuje si Biden |
Ostatně Washington již koncem minulého týdne oznámil, že začíná s okamžitým vyhošťováním nelegálních imigrantů z Kuby, Haiti a Nikaraguy. Zároveň však chce každý měsíc přijímat až 30 tisíc lidí z těchto tří zemí legálně.
Kritika z Texasu
Bidenova vláda se s vysokými počty migrantů přicházejícími převážně ze zemí Střední a Jižní Ameriky potýká od svého nástupu před dvěma lety. Prezidentův tým čelí neustálé kritice představitelů Republikánské strany, kteří prosazují tvrdá protiimigrační opatření po vzoru exprezidenta Donalda Trumpa.
Republikánský guvernér Texasu Greg Abbott, jehož stát čelí největšímu přílivu přistěhovalců, dokonce obvinil Bidena z porušení ústavy. Svým ignorováním masové migrace totiž podle něj Biden nedostál svému úkolu zajistit bezpečnost USA, která mu coby nejvyššímu veliteli ozbrojených sil náleží.
Bidenova vláda argumentuje tím, že dosud uplatňovala normu z republikánské éry. Ta umožňuje okamžitě vykazovat nelegálně přicházející migranty s odvoláním na ohrožení veřejného zdraví.
Demokracie naruby. Jak americká levice dala prostor trumpistickým pomatencům |
Nová politika by znamenala, že USA by mohly za rok přijmout až 360 tisíc lidí z Kuby, Haiti, Nikaraguy a Venezuely. Tempo nelegální imigrace z uvedených čtyř zemí aktuálně roste, jen loni v listopadů pohraničníci zadrželi více než 80 tisíc občanů z těchto států. Nový plán by měsíčně vytvořil 30 tisíc míst pro ty, kdo hranici překročí legálně, projdou kontrolními procesy a mají blízkou osobu žijící v USA. Schéma je ohlášené na dva roky, přičemž takto přijatí migranti by dostávali možnost v USA legálně pracovat.
Z El Pasa do Mexico City
Po své návštěvě El Pasa Biden zamířil přes hranici rovnou do mexické metropole. Tam nyní probíhá takzvaný summit severoamerických lídrů, kterého se tradičně účastní prezidenti USA, Kanady a Mexika.
Tyto tři země si v posledních letech navzájem byly jedněmi z největších obchodních partnerů. Spojené státy si se svými sousedy podle think tanku Atlantic Council v každé minutě první poloviny roku 2022 vyměnily zboží v hodnotě tří milionů dolarů (asi 68 milionů korun). A právě i díky nové přistěhovalecké politice Washingtonu komentátoři očekávají, že se summit ponese v přátelském duchu. V jejím rámci totiž Bílý dům mimo jiné poskytne Mexiku finanční pomoc ve výši 23 milionů dolarů (asi 518 milionů korun) na zvládání migrace.
„Spojené státy usilují o vytvoření bezpečného, řádného a humánního migračního systému s Mexikem a dalšími regionálními partery,“ napsal v neděli na svůj Twitter velvyslanec USA v Mexiku Ken Salazar.
Zároveň však panují pochybnosti o tom, jak efektivní tato finanční pomoc bude. Spojené státy totiž posílají Mexiku i jiným středoamerickým státům miliony dolarů již dlouhé dekády – bez ohledu na to, zda jsou u moci demokraté, či republikáni. Dokonce i sám Joe Biden se v tomto směru v regionu výrazně angažoval ještě v roli viceprezidenta ve vládě Baracka Obamy. Dlouhotrvající efekt však podobné finanční injekce nikdy neměly, což se obvykle zdůvodňuje všeobecně vysokou mírou korupce v latinskoamerických zemích včetně Mexika.
Na konfrontační rétorice zejména proti nelegálním přistěhovalcům z Mexika kdysi postavil svou první prezidentskou kampaň Donald Trump. Ten se také později zasadil o rozšíření pohraniční bariéry, pro niž se vžil název Trumpova zeď. Exprezidentova administrativa se hlásí k celkem 730 kilometrům opravených či nově postavených úseků.
