Kdybych probudila mumii a ona poslouchala mou egyptštinu, nebude mi rozumět ani slovo, přiznává egyptoložka Landgráfová
„Když si přinesu práci domů, kolem monitoru projde přítel a vždy řekne: No jo, kuřátko přišlo k vodičce a potkalo se se sovou. Ale já v tom text vidím a vždy mě to fascinovalo,“ říká egyptoložka Renata Landgráfová. „Fascinovalo mě to, že existují písma, která fungují úplně jinak než ta naše. A když jsem se to jakžtakž naučila číst, tak mě zas fascinovala možnost, že mohu být prvním člověkem, který ty texty čte po 2,5 tisících letech,“ dodává.
„Egyptské písmo je logofonetické, což je strašně složité slovo, které ale znamená, že znaky nesou jak význam, tak mají i fonetickou hodnotu – česká abeceda má čistě fonetickou hodnotu a význam slova se potom skládá dohromady. Zatímco jeden jediný egyptský hieroglyf může sám o sobě nést už i přímo význam, značit celé slovo, tedy takzvaný logogram,“ popisuje.
„A pak má egyptština spousty zvukových znaků, to znamená fonogramů od jednosouhláskových až po trojsouhláskové. Samohlásky se v egyptštině nepsaly, stejně jako se nepíšou dnes v arabštině nebo hebrejštině.“
Čtěte také
„Také má náznaky, které jsou čistě významové a nečtou se zvukově – to jsou determinativy nebo klasifikátory –, má je i čínština. Jsou to znaky, které říkají, do jaké významové třídy to slovo patří, což je neuvěřitelný lingvistický čin těchto starověkých lidí.“
„V písmu zároveň fungují jako náhrada naší diakritiky nebo mezer mezi slovy. Oni totiž žádné mezery nedělali, prostě psali furt pryč, a byli dokonce schopní ukončit řádek uprostřed slova. A nic jiného než tyto znaky, pokud je znáte, vám neřekne, kde slovo končí.“
Co je ale problém staroegyptštiny, že nikdo neví, jak má vlastně znít. „Já si to sice nahlas dokážu přečíst, ale kdybych probudila mumii a ona mě poslouchala, tak mi nebude rozumět ani slovo.“
„To proto, že egyptština byla docela dlouho mrtvým jazykem, a i proto, že nepsala samohlásky, tak přesně nevíme, jak se vyslovovala. Částečně se dá rekonstruovat novoegyptština, což jsou pozdější fáze egyptštiny.“
„To proto, že egyptština přežila jako liturgický jazyk koptských křesťanů – dnes tomu sice už ani oni nerozumějí – je možná pár koptských popů, kteří to dokážou, ale většina z nich tomu nerozumí a výslovnost má napsanou v arabském písmu, aby věděli, jak tu mši vést.“
„Ještě v době, kdy se egyptština začínala luštit, tak koptština fungovala, proto ji dnes pomocí lingvistických metod dokážeme zpětně rekonstruovat a víme, jak ta novoegyptština pravděpodobně zněla. Ale v klasické egyptštině, což je mimochodem jazyk, kterým jsou zapsané texty, které čtu já, došlo k velikánské typologické změně, a tím pádem nevíme, jak zněla. Jsou tady i snahy klasický jazyk vokalizovat, zjistit, jak zněla, a číst ji, ale je to většinou: co egyptolog to názor,“ dodává.
Egyptoložka popisuje i cestu, jak se ke čtení hieroglyfů vůbec dostala. „Vždy jsem byla fascinována jazyky – a čím divnější, tím lepší. Čínština, africké jazyky, hieroglyfy – to všechno bylo divné, tak mě to zajímalo,“ dodává.
Celé Hovory Naděždy Hávové najdete v audiozáznamu.
Související
-
Na vykopávkách sice občas respirátory nosíme, kletby faraonů se ale nebojíme, popisuje egyptolog
„Kletba faraonů určitě nefunguje,“ myslí si Jaromír Krejčí, egyptolog z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
-
Blíží se okamžik, kdy dojde ke změně. Jestli nahoru, nebo dolů, záleží na nás, míní egyptolog Bárta
„Kdybychom měli škálu od jedné do desíti, tak jsme někde mezi osmičkou, možná spíš k devítce,“ myslí Bárta o tom, jak blízko jsme ke konci naší globální civilizace.
-
Egyptolog Bárta: Pokud si lidstvo neuvědomí, že jsme jedna entita, nemá naše planeta budoucnost
Každá krize je nakonec blahodárná, říká slavný egyptolog profesor Miroslav Bárta. „Protože každá krize společnost, pokud je silná a má ambici, posiluje,“ míní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
