Pamětníci a pozůstalí uctili operaci Silver A i odsoudili válku na Ukrajině

  11:14
U sklepení Larischovy vily v Pardubicích, kde za druhé světové války gestapo drželo před popravou 194 vlastenců, se v pondělí sešli pamětníci, pozůstalé rodiny i historici. Uctili odkaz operace Silver A a oběti následujících událostí.

„Zvlášť srdečně vítám Toníčka Burdycha,“ řekl jeden z pořadatelů vzpomínkové akce a ředitel Památníku Lidice a Ležáky Eduard Stehlík. Burdychovi rodiče ukrývali ve svém domě radiotelegrafistu Jiřího Potůčka. Za spolupráci s odbojem zaplatili životem.

Osmaosmdesátiletý Burdych se těší dobrému zdraví a při společenském setkání dokonce tančil. Jarmila Doležalová mladší svoji maminku jako poslední ležáckou přeživší ze zdravotních důvodů omluvila.

Z atria Larischovy vily se během piety ozvaly také dva zvony – Zámeček a Ležáky. „Před rokem jsme se bláhově domnívali, že válku nezažijeme. Cherson, Buča a Mariupol se staly symbolem nesmyslnosti války stejně jako Lidice a Ležáky,“ řekl senátor Tomáš Czernin (TOP 09).

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) vidí paralelu s válečným konfliktem na Ukrajině jinde, a to v možném ruském odboji.

„Heydrichiáda byla důležitá v propojení domácího a zahraničního odboje. Pokud hledáme souvislosti, měli bychom přemýšlet, zda nevzniká nějaký odboj v Rusku, jestli třeba se i v tuto chvíli nepropojuje jako před jednaosmdesáti lety u nás ten ruský zahraniční a ruský domácí odboj,“ řekl Netolický.

Vzpomínkové odpoledne potom pokračovalo v domově výsadkáře Alfréda Bartoše, tedy v Sezemicích, kde lidé uctili minutou ticha památku herce Josefa Somra, který loni zemřel. Somr byl do roku 2018 pravidelným účastníkem akce a četl z nových knih, které k tématu heydrichiády vychází.

Štafetu po něm převzal představitel Alfréda Bartoše v dvoudílném televizním filmu Operace Silver A Jiří Dvořák, který četl z právě vydané knihy Jana Lána Jejich osud - vysílačka Libuše pojednávající o telegrafistovi skupiny Silver A Potůčkovi a jeho blízkém spolupracovníku Karlu Svobodovi, který byl spisovatelovým dědečkem.

„Svého dědu jsem nepoznal, gestapo ho v roce 1942 v Pardubicích popravilo. Moje babička a maminka toho o skupině Silver A namluvily skutečně moc, a když jsem pak v pozůstalosti objevil dosud nepublikované věci, rozhodl jsem se vše sepsat,“ řekl Jan Lán.