Kdo bude příští český eurokomisař? Na místo si myslí Bek a Kolaja, ve hře jsou i Farský nebo Síkela
Jeden představitel za každý členský stát. Přestože se nová Evropská komise začne formovat až po eurovolbách za rok a půl, už nyní se uvnitř vlády Petra Fialy (ODS) začínají objevovat zájemci o místo v čele unijní exekutivy. Jak zjistil server iROZHLAS.cz, o české komisařské křeslo se hlásí několik možných kandidátů, tři pocházejí z hnutí STAN a nominanta chtějí navrhnout také Piráti.
Horkými kandidáty jsou ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek nebo někdejší poslanec a nyní knihkupec Jan Farský. Případnou nabídku by podle informací serveru iROZHLAS.cz přijal i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (všichni tři STAN). Do starostovských nominací ale mohou promluvit i Piráti, kandidaturu zvažuje kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja.
Na jaře 2024 si Češi a další občané Unie zvolí nové složení Evropského parlamentu a v Bruselu se tím okamžikem spustí tradiční zákulisní hra o místa v nejvyšších patrech unijních institucí, včetně členů Evropské komise. Už teď je tak jasné, že se působení Věry Jourové (ANO) v Bruselu po téměř devíti letech blíží konci.
Vydařené předsednictví vláda nezvládla prodat lidem. Uplatní teď Česko osvědčené diplomaty?
Číst článek
Kdo Jourovou vystřídá, rozhodne vláda Petra Fialy. Proto se na jméně musí shodnout koaliční strany ODS, KDU-ČSL, TOP 09, hnutí STAN a Piráti. Podle informací serveru iROZHLAS.cz přitom mezi zástupci koalice existuje neformální dohoda, že kandidáta nominují Piráti a Starostové.
Nejčastěji skloňovaná jména patří Mikuláši Bekovi a Jozefu Síkelovi. Oba se na evropském poli viditelně uvedli v době českého předsednictví. Bek zastupoval členské státy v Evropském parlamentu, Síkela se stal hlavní unijní postavou při řešení krizové situace v energetice.
Kromě ministrů potvrdili serveru iROZHLAS.cz dva představitelé blízko vedení STAN, že uvažují také o bývalém poslanci Janu Farském. K triu Starostů by se do klání o nominaci ještě rád připojil současný europoslanec a 1. místopředseda Pirátů Marcel Kolaja.
Farský popírá, že by s ním vedení STAN nominaci řešilo. „U žádných takových jednání jsem nebyl, nemůžu je tedy potvrdit,“ řekl serveru iROZHLAS.cz. „Samozřejmě potěší, že u takhle důležité funkce a reprezentanta na evropské úrovni je zvažované i moje jméno,“ doplnil.
Kdo s koho
Že se o něm jako o jednom z možných kandidátů uvažuje, ale bývalý poslanec potvrzuje: „Určitě nejsem jediný, kdo by do té funkce mohl jít, a ve finále je to nominace vlády, takže je to úplně otevřené,“ popsal Farský. Na co se bude dál v politice zaměřovat, nechtěl prozradit, nicméně uvedl, že Evropa a unijní otázky jsou mu blízké.
Z poslance Farského knihkupcem: Nabírám energii, politické ambice mě jednou pravděpodobně doženou
Číst článek
Dřívější poslanec a několikanásobný starosta Semil vede rodinné knihkupectví. Z politického života byl nucen se stáhnout minulý rok, když po volbách do Poslanecké sněmovny vyšlo najevo, že se dostal na půlroční stáž do amerického Oregonu, kde získal prestižní Fulbrightovo stipendium. Věnoval se tam akademické práci, konkrétně se zabýval evropskou obrannou politikou.
Na rozdíl od Farského má nejen teoretickou, ale přímou zkušenost s prací v unijních institucích po šesti měsících předsednictví Mikuláš Bek. Coby ministr pro evropské záležitosti strávil v Bruselu a Štrasburku ze zástupců vlády patrně nejvíce času, kromě sledování debat v Evropském parlamentu měl na schůzkách s členskými státy příležitost promluvit do jednání o možné reformě unijních smluv nebo o sporech kolem stavu vlády práva v Maďarsku.
Bek v prosincovém rozhovoru pro iROZHLAS.cz připustil, že by se chtěl zapojit do nadcházejících evropských voleb. „Nevylučuji, že bych kandidoval,“ řekl. Nyní na dotaz, zda přemýšlí právě o postu v Komisi, odpověděl neurčitě.
Bek: Zažili jsme nevídanou věc. Východní křídlo nastolovalo unijní agendu a Česko tomu předsedalo
Číst článek
„Zvažuji, že bych se ucházel o nominaci STAN na roli budoucího komisaře. Ale zatím o tom neproběhlo žádné oficiální jednání, předpokládám, že se to bude dít v následujících týdnech a měsících. První etapou je postoj STAN, druhou etapou by byl postoj koalice s Piráty a následně celé vládní koalice. Dokud tahle jednání neproběhnou, tak jakákoliv debata o dalších podrobnostech by byla čirou spekulací,“ sdělil.
Efekt předsednictví
Zdá se ale, že Bek už teď nenechává nic náhodě. Podle informací serveru iROZHLAS.cz ministr o možné nominaci mluvil s premiérem Fialou a jeho náměstek Marek Havrda již v Bruselu začal neformálně hledat možné členy budoucího týmu eurokomisaře, jak mimo záznam potvrzují dva obeznámené zdroje. To ale Bek nechtěl komentovat.
Množství pozornosti v době českého předsednictví mířilo také na ministra průmyslu a obchodu za hnutí STAN Jozefa Síkelu, zejména kvůli tomu, že svolal rekordní počet mimořádných rad pro energetiku kvůli vyjednávání mimořádných balíčků na řešení situace na trzích s elektřinou a plynem.
Ze strany unijní exekutivy si vysloužil slova chvály například za složitě vyjednanou dohodu na pohyblivém stropu burzovních cen plynu. Agenturu Bloomberg, deník Financial Times a další přední evropská média Síkela zaujal nečekanými vyjednavačskými úspěchy, ale také tím, že poslední jednání sedmadvacítky odlehčil osobitým dárkem. Mikina s narážkou na jeho dřívější prohlášení, že k dojednání nouzových energetických opatření svolá tolik zasedání, kolik bude potřeba, se stala mezi bruselskými diplomaty a novináři hitem.
‚Češi se ukázali jako dříči.‘ List The Financial Times vyzdvihl české předsednictví Evropské unie
Číst článek
Zdroj blízký ministrovi mimo záznam potvrdil, že Síkela začal o možném budoucím působení v unijních kruzích uvažovat právě v době předsednictví, případnou nabídku na nominaci do Evropské komise by proto zřejmě neodmítl. Na rozdíl od ministra Beka ale zatím žádné kroky v tomto směru sám nepodnikl.
Na dotaz serveru iROZHLAS.cz nicméně Síkela popřel, že by se nyní chystal opustit ministerstvo: „Je pro mě samozřejmě ctí, že jsem zmiňován v souvislosti s takovou prestižní pozicí a beru to jako projev úspěchu v prosazování mé agendy v rámci českého předsednictví. Plně se ale nyní chci soustředit na práci ministra průmyslu a obchodu.“
Ostatní členové koalice?
Podle dohody mezi koaličními partnery Fialovy vlády by mělo jméno nominanta pocházet z koalice PirSTAN. Premiér měl v prosinci ubezpečit předsedu hnutí STAN Víta Rakušana, že kandidáta skutečně navrhují oni, řekl zdroj srozuměný s aktuálním vývojem.
Zájemci by se proto našli i na straně Pirátů. Podle 1. místopředsedy Marcela Kolaji budou kandidáta vybírat transparentním způsobem „s ohledem na vyžadované kompetence, zkušenosti a vize“. Mezi možnými zájemci je přitom i on sám.
Cílem ruských dezinformací je rozbít Evropskou unii, ta nereaguje dostatečně, říká pirátský europoslanec
Číst článek
„Zvažuji, že se o tuto nominaci budu ucházet, jelikož mohu nabídnout své zkušenosti z práce ve funkcích místopředsedy a kvestora Evropského parlamentu,“ komentoval pro iROZHLAS.cz. Podotkl, že Piráti budou na toto téma podrobně jednat s hnutím STAN.
Premiér v netradiční pozici
Pokud by se nominantem české vlády do Evropské komise stal skutečně člověk vybraný uvnitř koalice PirSTAN, pro premiéra Fialu by to znamenalo nestandardní situaci. Přestože je jeho strana ODS členem evropské skupiny Konzervativců a reformistů, Česko by do Bruselu vyslalo zástupce Evropské lidové strany, pokud by šlo o nominanta STAN nebo člena eurofederalistické skupiny Zelení, pokud by šlo o kandidáta Pirátů, což jsou politické skupiny pro konzervativce konkurenční.
Při obsazování míst eurokomisařů se přitom dbá na paritu tak, aby stranické složení Komise zhruba odpovídalo složení Evropského parlamentu, potažmo stranické pestrosti Evropské rady – tedy premiérů unijních zemí.
ODS podle dostupných informací ale zatím vlastního nominanta nenašla. S unijní politikou má nejvíce zkušeností europoslanec Alexandr Vondra, ten ale o post nemá zájem. Jak serveru iROZHLAS.cz popsal obeznámený zdroj z jeho blízkosti, Vondra si je vědom, že by kvůli jeho kritickým názorům na směřování EU a klimatickou politiku zřejmě neměl šanci projít přes takzvané „grilování“ v příslušném výboru Evropského parlamentu.
Bez posvěcení od europoslanců přitom nominant nemůže na členství v Komisi pomýšlet. V současném funkčním období takto například kvůli svým kauzám narazila nakonec neúspěšná francouzská nominantka Sylvie Goulardová.
Eurokomisařská portfolia
Česká republika v minulosti při nominacích eurokomisařů opakovaně usilovala o silné ekonomické portfolio například v oblasti vnitřního trhu nebo mezinárodního obchodu, ještě nikdy se to ale českým vládám nepodařilo získat. Čeští eurokomisaři zatím vždy dostali do správy spíše „měkkou agendu“ v oblastech justice, sociálních věcech nebo rozšiřování.
Jaké pravomoce mají komisaři?
Evropská komise je vrcholný exekutivní orgán EU. Eurokomisaři ve svěřené oblasti navrhují veškerou novou legislativu nebo iniciují změnu stávajících norem. Zastupují také Unii navenek. Historicky nejvýše postavenou českou eurokomisařkou se stala Věra Jourová, která jako jediná dosáhla na post místopředsedkyně Komise. V roce 2019 ji také časopis Time zařadil mezi sto nejvlivnějších osobností planety kvůli její roli v unijní regulaci globálních technologických firem.
Roli při výběru portfolia hraje kredibilita země, zákulisní lobbing na nejvyšší politické úrovni, ale také osobnostní předpoklady uchazeče, například jakou oblastí se profesně zabýval v minulosti.
Pokud by vláda měla obdobnou ambici pokusit se získat portfolio zaměřené na ekonomické otázky i nyní, vyšší šance by měl patrně ministr Síkela coby někdejší dlouholetý finančník, který v poslední době v unijních kruzích zazářil v energetice. Dvě osoby blízké jednání ale redakci nastínily, že by Síkela byl nepřijatelným kandidátem pro ODS, nejsilnější stranu vládního kabinetu. Vyšší šance by tak měl ministr Bek, ten se ale na hospodářskou oblast profesně nezaměřuje.
Farský se ve své akademické dráze zabýval evropskou obrannou politikou, která ale v unijní hierarchii spadá pod šéfa unijní diplomacie, což je jeden z nejexponovanějších postů v EU. Spolu s místem předsedy či předsedkyně Evropské komise u šéfa unijní diplomacie nepostačuje nominace národní vlády. Na jménu by se museli jednomyslně shodnout premiéři či prezidenti všech členských zemí EU, kteří si obvykle vybírají bývalé ministry zahraničí.
Kolaja se v unijní politice jako europoslanec zatím specializoval na digitalizaci, otevřené technologie a práva na internetu. Podobně jako Farský ale nemá předchozí vládní zkušenost.
