O tom, že bratři Michal a Šimon Cabanovi patří k významným českým divadelním režisérům, není pochyb. Jejich tvorba sklízí v mnoha ohledech úspěch. Není proto divu, že právě tato dvojice zinscenovala jednu z nejvýznamnějších a pro Čechy nejdůležitějších oper. Dvořákova Rusalka se dá považovat za operu, se kterou diváci přichází do styku již od útlého věku. Jedná se o dílo, které je jakýmsi úvodem do světa opery. Pohádkový příběh pro celou rodinu v této inscenaci ale rozhodně nečekejte.
Na stránkách Moravského divadla Olomouc (MDO), ve kterém můžeme inscenaci zhlédnout, je upozorňováno, že doporučená přístupnost na představení je od 12 let. Už tato informace napovídá, že se nejspíš nebude jednat o „klasickou“ Rusalku, na kterou jsme zvyklí. Šimon Caban při rozhovoru pro iDnes.cz uvedl: „Nechceme vytvořit Rusalku, která tu už tolikrát byla, operu s pohádkovou tématikou, ale strhující drama.“ A to se podařilo. Inscenace odehrávající se střídavě v pohádkové a virtuální realitě se opravdu dá považovat za originální dílo vhodné pro alternativní soubory ve světových metropolích. Dá se ale dílo, které má podle režisérů přilákat zejména mladé diváky, považovat za vhodné pro vícesouborové divadlo, jež je pod záštitou města, v centru Hané?
Opominu-li jinak skvělý herecký i hudební výkon, skončily obě premiéry, 16. a 17. 12. 2022, fiaskem. Diváci, kteří se na tuto inscenaci těšili, odcházeli z divadla pobouřeni a zklamáni. Je však důležité si uvědomit, že od tohoto díla nelze očekávat něco tradičního. I když se představuje jako Rusalka od A. Dvořáka, má tato inscenace velmi poupravený děj, do kterého byly připsány nové postavy, jako např. policistka aj. Z původní pohádkové opery zůstalo zachováno pramálo. Bylo by proto dobré uvažovat o tom, zda by nemělo být dílo přejmenováno, jelikož i přes znaky a prvky z původní Rusalky, byla inscenace značně poupravena, některé části děje byly vyškrtnuty, jiné připsány apod. Kdyby k takovéto úpravě inscenace došlo, mohlo by MDO předejít negativním pohledům a názorům diváků, kteří od této inscenace čekali něco jiného. Tvůrci si musí uvědomit, že Češi se chtě nechtě stále točí kolem tradic a jakoukoliv novotu snášejí špatně.
Divadlu by jedině prospělo, kdyby inscenaci přejmenovali, jelikož už v této době se potýká se značnými negativními ohlasy, které mu zbytečně škodí. MDO je třísouborové divadlo, které je zároveň největší, a dalo by se říci, i nejdůležitější divadelní institucí na střední Moravě. Chápu, že chce jít s dobou, aby upoutalo mladé diváky, kteří by se stali následujícími generacemi návštěvníků, ale mělo by si uvědomit, že tato cesta, kterou se MDO vydalo v inscenaci Rusalka, vede do slepé uličky. Modernizovat? Ano, ale do určité míry. Například scénografie a kostýmy, když jsou dobře moderně pojaty, neshledávám špatným rozhodnutím, ale zasahovat takto výrazně do významného a známého díla, to už je na hanáckou metropoli trochu moc.
Pojetí Šimona Cabana, kterého údajně inspirovali studenti k vytvoření povah postav, je pro olomoucké divadlo velmi velké sousto, které se bude zpracovávat ještě několik let, pokud se vůbec někdy zpracuje. Prvky jako znásilnění nebo užívání drog se do této opery rozhodně nehodí. Pokud by chtěl režisér poukázat na tyto společenské problémy, nechť si vybere jiný příběh, anebo napíše svůj autorský. Jestli má být tato inscenace lákadlem mladých diváků, tak ať tvůrci počítají s tím, že přiláká maximálně delikventy, kteří si z ní odnesou pouze domněnku, že znásilňování a braní drog není špatné. Když se to dělo v Rusalce, tak proč by se to nemohlo dít i ve skutečnosti? Naopak, kdyby zrežíroval inscenaci Jiří Strach, jak bylo původně smýšleno, těšilo by se divadlo bohaté návštěvnosti vícegeneračního publika. Takto však bude muset vyčkat, zda ona „mladá generace“ stráví traumatické zážitky z inscenace a bude na představení chodit opakovaně. Zda ale tato intelektuální skupina mladých lidí, která do divadla zavítá, přijme toto dílo a pochopí jej, to je ve hvězdách. Jak trefně poznamenala jedna z divaček: „Dvořák se otáčí v hrobě tak rychle, že ho všichni okolo používají jako větrák.“
DIVADLO: RUSALKA
Režie: CABANI
Libreto: Jaroslav Kvapil
Dramaturgie: Vilma Bořkovec
Hudební nastudování: Marko Ivanović
Dirigent: Marko Ivanović/Petr Šumník
Sbormistr: Lubomíra Hellová
Scéna: Šimon Caban
Kostýmy: Karolína Srpková
Light design: Petr Olša
Asistentka dirigenta: Anna Novotná Pešková
Asistent režie: Vojtěch Pačák
Hudební příprava: Milada Jedličková, Lucie Kaucká
Inspicient: Dana Krajevskaja, Marie Burianová
Hrají: Radoslava Müller/Barbora Řeřichová, Jiří Přibyl/David Szendiuch/David Malát j. h., Jakub Rousek/Eduard Martynyuk j. h./Vojtěch Pošvář j. h., Alžběta Vomáčková j. h./Petra Vondrová j. h., Martin Štolba/Daniel Kfelíř j. h., Vojtěch Pačák/Vojtěch Poštulka/Petr Martínek, Helena Beránková/Natalia Andreeva j.h., Lucie Skácelíková/Kateřina Leszczynski, Anna Moriánová j. h./Petra Zindler, Karolína Bartoňková j. h./Markéta Zanašová, Vojtěch Pačák, Jan Vaculík, Jindřich Suk, Marcela Brožová
www.moravskedivadlo.cz
