Nepřechylování komplikuje srozumitelnost, míní překladatel Veis. Textu to neublíží, chce to cit, oponuje Werner z Deníku N

12. leden 2023

Deník N se připojil k týdeníku Respekt a od Nového roku přestal přechylovat cizí ženská příjmení. Je společenská poptávka po tomto kroku tak silná, že by se měl v médiích stát masovým jevem? „Přechylovat je praktičtější a nejsem si jist mírou společenské poptávky,“ říká publicista, spisovatel a překladatel z angličtiny Jaroslav Veis. „Jasné ne přechylování. A společenskou poptávku opravdu cítím,“ reaguje zástupce šéfredaktora Deníku N Lukáš Werner.

Podle Wernera se Deník N rozhodl správně, když ustoupil od praxe přechylování cizích ženských příjmení. Připomíná, že to kritizovali i jejich čtenářky a čtenáři.

Čtěte také

„Deník N je tady čtyři roky a frekvence vyloženě rozhořčených dopisů s dotazy, proč komolíme ženská jména, jak si to můžeme dovolit, velmi výrazně narůstala. A to nejen na naši editorskou e-mailovou adresu, ale vidím to všude. I v reakcích pod články. Když jsme si třeba dovolili přechýlit jméno Taylor Swift, tak jsme sklidili opravdu velkou bouři,“ popisuje zástupce šéfredaktora.

Veis přechylování cizích ženských příjmení za komolení původního jména nepovažuje.

„Příponu -ová nepovažuji za komolení. Považoval bych za komolení, kdybychom ji někomu vnucovali v jeho vlastním jazyce. Ale vzhledem k tomu, že přípona je češtině vlastní, tak to není komolení, nýbrž přizpůsobení pojmu toho slova, kdy určuje gender nebo rod. Takže argument komolení není validní, protože pak se musíme vypořádat s argumentem komolení mužských příjmení při skloňování,“ naznačuje.

Čtěte také

Upozorňuje také, že on sám v knižních překladech přechyluje a rozhodně se prý nesetkal s tím, že by byl požadavek na nepřechylování.

„Vnímám to i v kontextu doby, nebudu už dělat z Julie Kapuletové Julii Capulet nebo z Anny Boleynové Anne Boleyn. Nepřechylování by mi ale velmi usnadnilo práci. Zejména když překládáte něco politologického třeba od Fareeda Zakarii, kde je spousta jmen, jejichž křestní jména nejsou ani původně anglosaská, takže netušíte, o koho jde, jestli dávat koncovku ženskou, nebo ne.“

Pozitivních reakcí bylo více než negativních

„Čili tady jsem u praktičnosti, což je moje základní námitka – praktičnost a zároveň nesouměřitelnost. Cizí ženská jména nepřechýlená, zejména ze západních jazyků, se neskloňují, mužská se skloňují. A najednou tady začne docházet k disharmoniím narušování rytmu věty. Prostě komplikuje to srozumitelnost,“ naznačuje.

My nepřechylujeme necelých 14 dní a nenarazili jsme zatím na žádný problém, na žádnou divokou konstrukci.
Lukáš Werner

Werner je ale přesvědčen, že nepřechylování cizích ženských jmen srozumitelnosti textu neublíží.

„Když máte příjmení, u kterého potřebujete určit, jestli je ženské, nebo mužské, tak použijete třeba křestní jméno, pokud je sklonné, nebo si pomůžete funkcí, jestli to je prezidentka či tenistka. Chce to cit. My nepřechylujeme necelých 14 dní a nenarazili jsme zatím na žádný problém, na žádnou divokou konstrukci, že by nám někde zůstalo třeba, že Clinton šel na večeři s Clintonem,“ usmívá se.

Jazyk je velká čarodějka. Ale komplikuje to vyjádření, je to náročnější.
Jaroslav Veis

Veis připouští, že se nepřechylování ženských jmen dá v textu vybalancovat kontextem a schopností daného mluvčího nebo pisatele být srozumitelný.

Čtěte také

„Jazyk je velká čarodějka. Ale komplikuje to vyjádření, je to náročnější. Zároveň přirozenou vlastností jazyka je, že se chová neobyčejně ekonomicky a vlastně vytěsňuje složité záležitosti. Je to jako něco, co svým způsobem jde proti vlastnostem jazyka. Není to problém lingvistický, gramatický, ale postojový, trendový nebo společenské objednávky či módy,“ naznačuje.

„Já si myslím, že to právě není móda, že to je hlubší věc,“ reaguje Werner.

„Je to vlastně důležitá, byť třeba symbolická věc, která nás může posunout třeba směrem k větší rovnosti. Ohlasy na tuto změnu byly převážně pozitivní. Samozřejmě se ozvalo pár načuřených lidí, zejména mužů, kteří oznámili, že nám neprodlouží předplatné. Ale byly to jednotky lidí. Ale třeba na sociálních sítích měla ta změna veliký dosah, až nečekaný. Pozitivních reakcí bylo více než negativních,“ opakuje zástupce šéfredaktora.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , kbr