Nepřechylovat cizí ženská příjmení? Jazykovědec nejásá, ale výjimky jsou možné a vhodné
Saša Michailidis se ptá zástupce šéfredaktora Deníku N Lukáše Wernera a Pavla Štěpána z Ústavu pro jazyk český AV ČR. Deník N se na začátku roku rozhodl, že ve svých textech ustoupí od praxe přechylování cizích ženských příjmení. Proč? Jak se nepřechylování cizích ženských příjmení projevuje v češtině v psaném i mluveném projevu? Repríza z 12. 1. 2023.
Poslouchejte od pondělí do pátku od 16:30 živě na Vltavě nebo ze záznamu na našem webu, v aplikaci mujRozhlas a na dalších podcastových platformách.
Chcete nám něco vzkázat?
Své komentáře nebo tipy posílejte na adresu: akcent@rozhlas.cz.
Související
-
Pavla Horáková: Toto není text o přechylování
Dám vám hádanku. Které je nejčastější české příjmení? Určitě jste se nenechali nachytat a odpověděli správně, že Nováková. Paní Novákových je o tisíc víc než pánů Nováků.
-
Agatha Christie? Na knize klidně bez -ová, ve větě už je to složitější, vysvětluje akademik
K čemu je dobré v češtině přechylovat cizí ženská příjmení? Podle Pavla Štěpána z Akademie věd se s přechýlenou podobou ve větě snáze zachází.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
