Což se týká jak venkovních chovů, ale i materiálů na podestýlky v halách. Zdá se přitom, že stávající strategie zamezit kontaktu s vnějším prostředím je v praxi nesplnitelná. Základní filozofií budoucí prevence by tak měla být podpora tvorby protilátek u chované drůbeže a zvyšování její odolnosti vůči ptačí chřipce, čehož lze dosáhnout například tím, že se (alespoň experimentálně) některé chovy nezlikvidují, a kusy, které přežijí (což budou zřejmě jen jednotky procent) budou podrobeny genetickému výzkumu. Zdánlivě jednodušší (ale nákladnější) vakcinace v současné době, až na výjimky, zatím nepřichází v úvahu, byť i to by mohla být za určitých okolností jedna z cest. Cestou by mohl být i výzkum volně žijících ptáků, zejména vodní drůbeže, která je vůči ptačí chřipce na rozdíl od hospodářských zvířat výrazně, byť ne stoprocentně imunní. To by měl být cíl i v chovech drůbeže.
Jsme-li u cen vajec, pak za docela zajímavou informaci lze považovat porovnání cen vajec v ČR od zemědělců s dalšími státy EU. Ne každý ví, že cena vajec byla v minulosti v ČR čtvrtá nejnižší v celé EU, z důležitých evropských zemí jsou statisticky vejce levnější jen ve Španělsku, naopak v často sledovaném Polsku jsou vejce oproti ČR statisticky dražší. I potřeba dovozů vajec ze zahraničí tak zvýší jejich ceny, obecně ale platí, že potraviny a zemědělské komodity se do ČR dováží ze zahraničí zejména proto, že jsou levnější. Teze o tom, že možný nárůst importu potravin do ČR v roce 2023 zvýší v naší zemi potravin, je tak velmi zcestná, byť výjimky, jako jsou třeba právě vejce, existují.
Ministerstva zemědělství (MZe) a životního prostředí bilancovala dosavadní aktivity v rámci Koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR, s nimiž se tento týden seznámila Vláda ČR. Podle dokumentu bylo na realizaci opatření obsažených v Koncepci v hodnoceném období 2017–2021 průměrně každoročně vynaloženo 13,2 miliardy korun na opatření Ministerstva zemědělství (MZe) a 2,7 miliardy korun na opatření MŽP. Mimo jiné bylo vybudováno 686 kilometrů vodovodních sítí, 34 úpraven pitné vody a zafinancováno 63 projektů propojení vodárenských soustav, což umožnilo nově napojit 104 tisíc obyvatel. Vodní poměry v krajině pak posílilo 2 300 malých nádrží a rybníků a akumulační prostor rybníků zvýšilo odbahnění o 1,3 milionu metrů krychlových. K tomu lze dodat, že i když lze vždy říci, že na uvedené účely mohlo být vynaloženo více peněz, zas tak málo jich nebylo a není, a když to jistě neplatí plošně, stav naší krajiny se i díky tomu postupně zlepšuje. Nebylo by tak na škodu, kdyby to alespoň občas konstatovali ti, kteří veřejnosti umí předkládat jen katastrofické scénáře. Na zlepšování stavu krajiny se navíc mají prostřednictvím společných projektů podílet i státní podniky, tedy Lesy České republiky a státní podniky Povodí, které v tomto smyslu uzavřely tento týden nově dohodu o spolupráci, včetně investorské činnosti či vzájemném majetkovém vypořádání. Což by ale měli sledovat i zemědělci, kterých se takové aktivity mohou týkat.
Přímo pro zemědělskou praxi je pak určeno znění podmínek při ohlašování úhorů (U) a možnost změn z kultur G a T na U v systému elektronické evidence půdních bloků LPIS. Podrobnosti lze od tohoto týdne najít na portálu MZe v položce „novinky“, konkrétně ZDE.
Nakonec ještě téma, které se také dotýká zemědělského podnikání. Senát tento týden schválil novelu Ministerstva průmyslu a obchodu, která zjednodušuje povolovací řízení pro menší obnovitelné zdroje. Z deseti na 50 kW se tak zvýší limit výkonu pro menší obnovitelné zdroje včetně solárních elektráren, od kterého musejí majitelé žádat o licenci na výrobu elektřiny. U staveb pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, pokud se nacházejí v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, nebude nutné rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Pro stavební úpravy pro instalaci obnovitelného zdroje energie s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, která je součástí stavby, pokud se jí nezasahuje do nosných konstrukcí stavby a nemění se způsob užívání stavby, a která splní požadavky na bezpečnou instalaci, nebude nutné stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. A nebude potřeba ani licence Energetického regulačního úřadu.
Petr Havel