Jak se staví sen pro ženu, která se stará o vnučky po zavražděné dceři

Babička Zdeňka bydlí s Anitou v maličkém domku, vlastně v bytě 2+1, takže spolu spí v jednom pokoji, což nevyhovuje ani jedné z nich. Babičce vadí jak nedostatek soukromí, tak pochmurně tmavé řešení interiéru, v němž se kvůli smrti dcery necítí dobře.

Původní obývací pokoj působil na paní Zdeňku svými tmavými barvami pochmurným dojmem.

Paní Zdeňka měla dvě děti, syna a dceru. Ta v devatenácti letech odešla do Itálie a žila tam téměř devět let. Po návratu domů se seznámila s budoucím otcem svých dvojčat. Nevzali se, ale nastěhovali se do společného domu. Narodila se jim dvojčata Anita a Sofie, která trpí dětskou mozkovou obrnou.

Vztah partnerů nefungoval, a tak se Zdeňka s dvojčaty vrátila k mamince, která kvůli pomoci o nemocnou vnučku nastoupila do předčasného důchodu. Babička koupila dům, kde teď žije i s Anitkou.

Po čase se dcera i s dvojčaty vrátila do Itálie, kde si našla nového přítele. Jenže ten ji po dvou letech zavraždil. A tak dvojčata skončila zpět v Česku, biologický otec však o ně nejevil zájem. Sofie se vrátila ve velmi špatném stavu, v deseti letech vážila pouhých 16 kilogramů, po dvou letech má 30 kilogramů. Celodenní péči o ni by babička nezvládla, vnučka je zcela imobilní, tak ji alespoň se sestrou pravidelně navštěvují a přispívají na péči o ni finančně.

Proměna ve stylu secese

V domečku je úzká kuchyň, obývací pokoj a ložnice, kde spí babička s Anitou. Pomohly by jim proto hodně samostatné pokoje, aby každá měla své soukromí a Anitka klid na učení (protože tragická smrt maminky je stále bolestná, na videu ani na fotografiích vnučka není).

„Proměna byla velmi citlivá, bolestivá, emotivní, něžně květinová, inspirovaná secesí. Hned od prvního povšimnutí si secesních obrazů v chodbě jsme věděli, že budou pro paní Zdeničku osobní vzpomínkou,“ popisují architekti Kamila Douděrová a František Kobližka, kteří se proměny ujali.

Změny začali designéři předělením zádveří, které bylo velmi chladné a zbytečně vnášelo chlad i do koupelny. Navíc chtěli pro Anitu získat samostatný vstup do pokoje z chodby, protože do ložnice se vstupovalo z obývacího pokoje.

Chladné zádveří oddělili designéři dveřmi s nadsvětlíkem.

„Vyřešili jsme to přidáním dveří v chodbě, vznikla tak ´chladná´ část navazující na zádveří a ´teplá´ se vstupy do koupelny a nově vzniklého dětského pokoje,“ objasňuje Zdeněk Kobližka.

„Paní Zdeňka je přes všechny rány osudu veselá paní, respektive bývala před tragédií. Proto jsme interiér pojali vesele, barevně, je inspirován secesí. Vyšli jsme z výrazného květinového motivu, netradičně umístěného na strop. Napínaný podhled přechází v tapetu na stěně. Květiny přecházejí za nábytek. Ten byl volen světlý, neutrální, s lehkou profilací, aby to odpovídalo zlehka secesi,“ popisuje architektka Kamila Douděrová.

Květinový leitmotiv se promítl i do tvaru svítidel či tapety v nice, která vznikla zazděním původního průchodu mezi obývacím pokojem a ložnicí. Designéři v ní vytvořili pietní místo s urnou dcery Zdeňky, která tragicky zemřela před necelými dvěma roky a maminka se s odchodem milované dcery stále nevyrovnala. Takto si s ní povídá a má pocit její přítomnosti.

Pokoj pro Anitu po proměně.

V obývacím pokoji navrhli autoři proměny sklopnou postel pro babičku, umístěnou do nábytkové sestavy. Ve „složeném“ stavu je místo dvoulůžka sedací souprava.

Dětský pokoj je v podobném konceptu jako zbývající část domku, dominuje zde fialová fototapeta s rostlinným motivem. Fialová propojuje všechny místnosti, je to oblíbená barva babičky i vnučky. „Jako doplňkovou barvu jsme zvolili zelenou, která je netradičně použitá na dveře i zárubně, podtrhuje náš koncept splynutí s přírodou, které bylo pro secesi typické,“ dodává na závěr Kamila Douděrová.

V deseti nových dílech pořadu dvacáté první série diváky provází opět moderátorka Iva Kubelková, do proměn se zapojí dvanáct designérů. Premiérové díly Jak se staví sen Extra můžete sledovat v novém čase od 13. ledna, a to každý pátek ve 22.00 na Primě.

13 fotografií