Kdyby dělení daní bylo spravedlivé, máme silnice v pořádku, říká Netolický

  8:12
Pardubický kraj podle hejtmana Martina Netolického (ČSSD/3PK) doplácí na nespravedlivé rozdělení daní. I proto podle něj peníze na obnovu silnic ve schváleném rozpočtu na tento rok nestačí.

Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje (2020) | foto: Jiří KoťátkoMAFRA

Zastupitelé Pardubického kraje schválili rozpočet, který počítá letos s dokončením pavilonu Pardubické nemocnice i krajské galerie v Automatických mlýnech. Příjmy ve výši pěti miliard posílí během roku ještě přibližně miliarda ze zvýšeného inkasa daní a nevyčerpaných peněz z loňského rozpočtu. Zhruba polovina z toho půjde podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (ČSSD/3PK) do silnic.

„Miliarda je nejvíce, co jsme měli. Musíme připustit, že tyto peníze jsou zčásti inflačního charakteru, takže máme výrazně vyšší i některé výdaje. Na druhou stranu rozpočet obsahuje i bez těchto peněz například náklady na všechny energie ve výši stropu. Abychom naše organizace motivovali k úsporám, tak je to plná výše minus pět procent z navýšení. Ředitelům nechceme nařizovat snižování teplot, nebudeme se snižovat k tomu, abychom měli jako na ministerstvu dopravy zaaretované radiátory páskami, ale motivujeme je, aby hledali úspory sami,“ řekl.

Je tu ale dlouholetý vnitřní dluh kraje. Ten je vidět hlavně na rozbitých silnicích a v nemocnicích. Proč se jejich stav nelepší rychleji?
Kdyby rozdělení daní mezi kraji bylo spravedlivé, tak už všechny silnice máme v této době v pořádku. To není výmluva, ale pro toto tvrzení jsou tvrdá data. Od roku 2005 je rozpočtové určení daní pro Pardubický kraj nevýhodné. Výsledkem například je, že kraj Vysočina má příjmy o miliardu 400 milionů vyšší než Pardubický kraj. Má sice víc silnic druhých a třetích tříd, ale zároveň i menší počet obyvatel. Mezi námi prostě takový rozdíl není.

Už jste se v Asociaci krajů dohodli na novém modelu, jak rozpočtové určení daní změnit? Kolik by kraj mohl získat navíc?
Já jsem kolegům z asociace řekl, že pro mne není nakonec tak důležité, kterou variantu schválíme a doporučíme ministerstvu financí. Pro nás všechny varianty znamenají stovky milionů korun navíc. Na klíčových kritériích už je shoda, kromě kolegy z Moravskoslezského kraje je podporují všichni. Existuje návrh, který by znamenal, že na přerozdělení nebude nikdo tratit, tudíž všichni by s ním mohli souhlasit. Pro nás by tato varianta znamenala 965 milionů korun ročně navíc. Takovéto peníze mít, tak nejsme zadlužení (v současnosti 1,5 miliardy korun, pozn. redakce) a máme opravené prakticky všechny silnice. Letos dáme na silnice navíc mimo schválený rozpočet půl miliardy korun, ale samozřejmě to nestačí.

Na stavbu dálničních převaděčů dostal kraj od státu 2,7 miliardy korun. Jejich výstavba se však opozdila.
Pořád se mluví o tom, že krajské přivaděče mají zpoždění, jenže je tu jediný přivaděč, který staví stát, a zpoždění má obrovské. Jde o přivaděč Holice–Časy, který vede jenom vedle stávající komunikace. Naše přivaděče jsou nové trasy, které jsou de facto i obchvaty těch obcí nebo měst, a tady ten kousíček, který měl být vybudovaný v době otevření dálnice, stále není. Tak si říkám, kdo je teda tak strašně opožděný? V současnosti stavíme přivaděče v Rokytně, Dašicích a pravděpodobně brzy zahájíme obchvat Sezemic. Vedle toho se v oblasti Ústí nad Orlicí a České Třebové opravily hlavní silnice II/358 a II/360 do Sloupnice.

Co však bude s přivaděčem kolem Vysokého Mýta a Chocně, na který už vám státní peníze nezbyly? Chtěli byste 2,5 miliardy od státu. Co když neuspějete? Není to tak, že byste měli pak tuto silnici postavit sami?
Je otázka z čeho. Pokud by to znamenalo zadlužení na úkor jiných činností, tak si to představit nedovedu. Pokud by šlo o nějakou kompromisní variantu, kdy stát uzná, že oblast Chocně a Vysokého Mýta je třeba řešit jinak než ve stávajících trasách, tak o tom můžeme mluvit. Nejde jen o to, že se zvedly ceny stavebních prací, ale ten projekt se prodražil i jiným trasováním. Prosadil ho bývalý starosta Chocně Jan Ropek, opravdu se tomu věnoval a myslím si, že nyní je kvalitnější než původní návrh.

Kraj podle mne může zvýšit svůj podíl na této stavbě, ale nemůže to být v plném rozsahu. Myslím si, že pan ministr dopravy to vnímá a že nějakou kompromisní variantu najdeme. Tento přivaděč a další přivaděče zejména v těch nových trasách – to není standardní práce pro krajskou samosprávu, my jsme ji převzali na sebe dobrovolně, protože to považujeme za správné, ale neznamená to, že je budeme budovat na úkor jiných činností.

Pokud jde o nemocnice, i tam vidím dlouhodobé vnitřní zadlužení. Nyní řešíte nový pavilon v Pardubické nemocnici, ale na modernizaci lůžkové části Svitavské nemocnice se stále nedostalo.
Není v možnostech žádného kraje, i dobře financovaného, jet mnoho staveb najednou. Jsem rád, že se nám podařilo vyřešit tři problémy. Centrální urgentní příjem v Ústí nad Orlicí, novou budovu pro Nemocnici následné péče v Moravské Třebové a nyní stavíme nový centrální urgentní příjem v Pardubicích. Ten jsem slíbil vybudovat v únoru roku 2016 a od té doby do zahájení stavby to trvalo ještě tři a půl roku. Proč? Protože veřejný sektor má jednu obrovskou nevýhodu. Do projektu vstupuje hrozně velké množství lidí a hledá se kompromis.

Soukromý investor si to může nakreslit sám a debaty jsou kratší. Pardubická nemocnice byla podinvestovaná, její stav byl v době předání kraji od státu tragický. Pamatuji, že v roce 2008 (nástup hejtmana Radko Martínka z ČSSD, pozn. redakce) tam byla skutečně opravená jen budova ředitelství. Za těch čtrnáct let je nemocnice k nepoznání, doznala obrovských změn, nemyslím tím jen zateplování budov, ale třeba multioborový pavilon či radiodiagnostické oddělení. Teď je třeba dotáhnout stavbu centrálního příjmu. Rozpočet kraje na rok 2023 obsahuje prostředky na projektování modernizace Svitavské nemocnice. Předpokládáme, že jakmile úplně doděláme Pardubice, a to je rok 2024, budou na řadě právě Svitavy. Výzvou pro další volební období je tedy Svitavská nemocnice.