Pavlov (Havlíčkobrodsko) - Technika, estetika i prvek překvapení. To všechno zlákalo lékaře a amatérského keramika Igora Doležala i jeho ženu k používání pece anagama původem z Japonska. Vzniká v ní keramika nevšedního vzhledu. Pec si postavil u svého domu v Pavlově u Ledče nad Sázavou, právě se v ní pálí jedenáctá várka výrobků. Vypalování trvá asi tři týdny, u konce bude příští neděli.
Fotogalerie
Anagama je jednokomorová pec tvaru plamene se samonosnou klenbou, má ohniště a přímo za ním prostor pro keramiku. Oheň a hlavně dřevěný popel přispívají k jejímu vzhledu. "To je to, co chceme. Efekty ohně jsou v anagamě žádoucí. Japonská estetika je jiná než evropská. Oceňují to, o čem bychom řekli, že je vada - něco se přilepilo, něco steklo, to se nepovedlo. Oni si to vystaví jako originální kousek, jediný na světě, co pec udělala. A nám se to také líbí, jen je problém při prodeji, víc je žádoucí ve světě," řekl Doležal. Pec v Pavlově má objem 1200 litrů. Součástí pece je asi metrové ohniště a přibližně dvoumetrový prostor pro výrobky.
Pálení keramiky se Doležalovi věnují od roku 2013. Začínali s běžnou elektrickou pecí. Efekt opravdového ohně je nejprve zaujal při technice raku, kde je výpal krátký a následuje prudké zchlazení. "Když jsme začali pracovat s ohněm, tak jsme se přirozeně dostali k výpalu dřevem. A protože to děláme pro zábavu, tak nám nešlo ani tak o ekonomickou výhodnost a prodejnost, jako když se tím někdo živí, ale mohli jsme si s tím víc hrát. Když jsme hledali, jakou pec na dřevo si postavíme, hledali jsme nějakou zvláštní, která tady není," řekl Doležal. Inspiraci našel na keramickém festivalu ve Velké Británii.
V Japonsku se pece anagama používají od pátého století. V České republice jich je minimum a podle Doležala jsou spíš malé. V původních japonských pecích bylo možné stát a rozpažit. "Já vím jen o jedné skutečně velké, jako je ta japonská, která se pálila jednou, ale stojí 13 nebo 15 let, protože do toho musíte vyrobit strašně moc zboží," řekl Doležal. Navíc velká pec znamená i rozdílné teploty na jejím začátku a konci a tudíž nejednotnost vypalování.
Doležalovi si postavili pec, ve které je možné alespoň klečet. Usnadňuje to manipulaci s výrobky uvnitř. Nakládání hliněných kusů do pece trvá i 20 hodin. Jde o pečlivou práci, žádný z kusů se nesmí dotýkat. To, jak je keramika v peci umístěná, také určuje její výslednou podobu. Jak přesně se bude v peci topit, závisí na materiálu uvnitř a požadavku na výsledný vzhled.
Po zazdění čela pece se začne topit. Zpočátku velmi pozvolna, aby teplota za hodinu nestoupla o víc než 50 stupňů Celsia, cílem je asi 1300 stupňů. Nezáleží ani tak, jakým dřevem se topí, ale jak silné jsou přikládané kusy. U pece musí být stále přítomný palič, protože přikládání je v podstatě nepřetržité a může trvat i přes týden. "U nás je to většinu pět až sedm dní, i když je nás hodně a střídáme se po šesti hodinách, tak je to hodně směn," řekl Doležal. Závěrem se do pece několik hodin přikládá tak, aby se naplnila ohněm i kouřem, což zredukuje kyslík. Nedostatek kyslíku má vliv na konečnou podobu glazur. Následně se celá pec utěsní, zavře se komín a vše až deset dnů chladne. "A to je to důležité, jde o pomalé chlazení, to je něco, co nedokážete v jiném typu pecí," řekl Doležal. Původně tekutá glazura chladne, krystalizují její součásti a vznikají zajímavé zdobné efekty, při rychlém chlazení zůstane glazura jen hladká. Jako glazura slouží i popel z přikládaného dřeva, který se při 1200 stupních Celsia taví. Popel na keramice samovolně ulpívá po zvíření při přikládání.
Spolu s Doležalovými v peci vypalují své výtvory i jejich kamarádi a další zájemci, kteří chtějí mít s tvorbou keramiky vlastní zážitek. Obnáší to podílet se nejen na výrobě předmětů z hlíny, ale také na přípravě dřeva a samotném přikládání do pece, která při jednom výpalu spotřebuje asi 15 metrů krychlových dřeva.
Keramiku z pece Doležalových mohli zájemci vidět loni na podzim v havlíčkobrodském muzeu. Manželé ji vystavili s cílem šířit povědomí o neobvyklé technice v České republice O další výstavě jednají s Muzeem berounské keramiky.
