Valencie není jen historické město vystavěné při ústí řeky Túria, ale celý pruh země na Pyrenejském poloostrově, rozkládající se při břehu Středozemního moře a autonomní oblast v rámci Španělského království. Je to země horkého slunce, středomořských pláží, horských hřebenů, a hlavně citrusů. Není divu, že severní část místního pobřeží, kde se nachází i samotné město Valencie, nese název Costa del Azahar, což by se dalo přeložit jako pobřeží pomerančového květu.
Od března do poloviny května je vzduch celé Valencie prosycen omamnou vůní kvetoucích sadů, která je cítit i na nejrušnějších ulicích hlavního města a prakticky se před ní nedá utéct.
Návštěvností se rozhodně nemůže srovnávat s valencijskými turistickými centry na Costa Blanca, jako jsou Benidorm, Calp nebo Xabia, ale své kouzlo rozhodně má a pro cestovatele toužící po poznání je bezpochyby vděčným cílem. Zde je jen malý zlomek toho, co může návštěvník dychtící po poznání v tomto španělském regionu navštívit.
Město Valencie
Samotné město Valencie, které je centrem celé autonomní oblasti, bylo založeno Římany již v 2. století před naším letopočtem. Ovšem zdejší záliv pamatuje i fénické lodě a samozřejmě zde najdeme stopy starého keltského osídlení i pozůstatky z doby, kdy poloostrov patřil germánským Vizigótům. Dominantou města je katedrála, které Valencianos říkají krátce la Seu, ale v průvodcích ji najdeme jako katedrálu Panny Marie. V centru města je i jedna památka zapsaná na seznamu UNESCO, a sice gotická La Llotja de la Seda – Hedvábná burza.
Ještě v polovině minulého století protékala městem řeka Túria, jejíž tok byl odkloněn na jižní okraj města a z vyschlého koryta vznikl naprostý unikát. V délce téměř 10 km se skrz město táhne park utopený několik metrů pod úrovní valencijských ulic, poskytující příjemný odpočinek od městského shonu. Jsou zde dětská hřiště, sportoviště i oázy klidu či příjemné kavárničky. Díky tomuto zázraku je Valencie někdy označována jako nejzelenější město Španělska.
V někdejším korytě řeky se také nachází druhá dominanta města, jež však není historická, ale spíše futuristická. Je jím Město umění a věd architekta Santiaga Calatravy. Nachází se zde mimo jiné mořské muzeum, technické muzeum nebo palác hudby. Monumentální stavby odrážející se v prosklených stěnách a ve vodní hladině jezírek, vytvářejí jedinečnou atmosféru, která je ideální pro klidný odpočinek i v parném valencijském létě.
Slavnost Las Fallas
Největší slavností města je bezesporu Las Fallas, pořádaná každoročně v polovině března okolo svátku svatého Josefa. V ulicích se objeví několikametrové sochy, které se v noci na svatého Josefa zapálí. O původu této tradice se stále vedou dohady, nicméně určitě má co do činění s jarním úklidem, a tak se i ve výjevech objevují hlavně události a osobnosti, které v uplynulém roce nějakým způsobem rozhořčili společnost a Valencianos je tak symbolicky vyhodí na ulici a jednou pro vždy spálí. V průběhu celého týdne přijíždějí krojované průvody z okolních měst a vesnic doprovázené vlastní kapelou, přivážející do města květiny, ze kterých se na náměstí Panny Marie vyskládá obří Madona, patronka Valencie.
Všechny hotely a penziony jsou touto dobou přeplněné k prasknutí, stejně jako celé centrum města. Když se totiž ve Valencii slaví, tak naplno a bez přestávky. Návštěvníci, kteří si chtějí od nekončícího veselí alespoň chvíli odfouknout, by si měli najít ubytování v některém z okolních městeček. I zde se Las Fallas slaví, ale rozhodně ne v takové míře jako v samotné Valencii. Navíc v okolí Valencie funguje velmi dobře integrovaný systém metra, příměstských vlaků a autobusů a při zakoupení některé ze síťových jízdenek je doprava po celém regionu slušně zajištěna.
Sagunto, město které hrdinně vzdorovalo Hanibalovi
Jen několik kilometrů od města Valencie se nachází město Sagunto, jež by rozhodně nemělo v itineráři žádného návštěvníka Valencie chybět. Je zde k vidění množství památek, které zde zanechali Římané, staří Řekové i původní obyvatelé poloostrova. V místním historickém muzeu jsou shromážděny stovky artefaktů dokládající historický význam tohoto města.
Starověké Sagunto je pokládáno za hrdinné město, neboť při slavném tažení kartaginského vojevůdce Hanibala dokázalo jeho armádě vzdorovat téměř osm měsíců. Obránci Sagunta marně doufali, že město udrží do příchodu Římanů, nicméně ti se na pomoc vůbec nevypravili, a tak nakonec město Kartagincům podlehlo. Obléhání a následné obsazení Sagunta Hanibalem pak bylo podnětem k vyhlášení druhé punské války.
Ve staré části města, vystavěné v příkrém svahu, se lze celé hodiny toulat křivolakými uličkami, kam se už nedostanou auta, ale ani všudypřítomné mopedy. Na kamenitém svahu nad městem, mezi porostem z opuncií a tymiánu, se nachází i krásná kamenná křížová cesta.
Sagunto je však z dálky vidět hlavně díky majestátní zřícenině hradu, rozkládající se nad městem. Tento středověký hrad patří k nejrozlehlejším na celém poloostrově a jeho prohlídka zabere klidně celý den. Návštěvníci se zde mohou seznámit se středověkou historií, kdy toto území bylo pod nadvládou muslimů i s bouřlivou dobou reconquisty. Co však potěší opravdu každého, jsou nádherné výhledy do okolní krajiny. Vstup na hrad je zdarma, je třeba si pouze vyzvednout u pokladny lístek. Pak už je nutné si jen bedlivě hlídat čas, protože ve večerních hodinách se hradní brána nekompromisně uzavírá a pokud se někdo ztratí mezi rozvalinami hradu, což není zase takový problém, může se celkem lehce stát, že zůstane přes noc uvězněn na hradě.
Sierra de Espadán a Sierra Calderona – turistický ráj za humny Valencie
I aktivnější turisté či dobrodruzi milující přírodu si ve Valencii přijdou na své. Stačí se vydat jen několik desítek kilometrů do vnitrozemí a rázem se téměř souvislá městská aglomerace změní v divokou přírodu. Mezi skalnatými horami, borovými háji a svahy po kterých se táhnou citrusové, olivové a mandlové sady není živého člověka, snad jen mimo pastýře se stádem ovcí, pomalu jdoucího krajinou.
Běžným turistům, které zase taková samota neláká, je horská divočina zpřístupněna v několika přírodních parcích, protkaných množstvím turistických cest a cyklotras. Ačkoliv značení není zdaleka tak dokonalé jako od Českého svazu turistů, při troše ostražitosti se dá do cíle dojít bez větších problémů. Necelých dvacet kilometrů severně od města Valencie se rozprostírají hned dva takové parky. Sierra de Espadán a vedle ležící Sierra Calderona.
Turistické cesty vedou téměř na všechny vrcholky a z každého se otevírá nový úchvatný pohled na krajinu porostlou středomořskou vegetací. Nejde ale o nenáročné procházky a mnohdy je zapotřebí i dobrá fyzička. Na cestu se rozhodně nevyplatí podcenit obuv. Terén je místy docela náročný a všudypřítomný trnitý porost dokáže špatně vybavenému turistovi řádně znepříjemnit cestu.
Nejpůsobivější jsou hory samozřejmě na jaře, v tomto období je však nutné počítat s nestálým počasím a častými přeháňkami či vytrvalejším deštěm.
Nejznámějším vrcholkem Sierra Calderona je Mola de Segart. Zdálky vypadá jako stolová hora, na vrcholku je však jen úzký hřeben se znamenitým rozhledem. Vesnička Segart ležící na úpatí tohoto skaliska je jedním z center turistického ruchu a mimo dobře vybavené infocentrum je zde tábořiště, několik restaurací a pochopitelně množství ubytovacích zařízení typu malých penzionů.
Jednou ze vstupních bran do obou přírodních parků je městečko Segorbe. Dá se tam dostat po dálnici nebo příměstským vlakem a samo o sobě stojí za prohlídku. Jde o starobylé podhorské městečko s historickým opevněním a zachovalým systémem středověkých akvaduktů. Mimo hrad s dalekým výhledem je zde možné navštívit i muzeum výroby olivového oleje a nakoupit originální regionální produkty.
Tajným tipem pohoří Sierra de Espadán je málo známá jeskyně Cueva de Estuco, nacházející se v samém srdci parku. Vstup je plně na vlastní nebezpečí a je nutné přibalit si čelovku a trochu odvahy. Z venku vypadá jeskyně jako obyčejná díra mezi kameny, ale připevněné lano dopraví návštěvníka do velké krápníkové síně. Zpět nahoru je nutno se vyškrábat opět pomocí onoho lana, a to přímo po jednom z mohutných krápníků!
Výlet do Valencie můžete také spojit s návštěvou klenotu Andalusie, kterým je město Antequera - více v článku Antequera, v samém srdci Andalusie.