Národní banka má udržovat stabilitu, ale ona si to vykládá jako dvouprocentní inflaci, říká ekonom
Chystá vláda brutální utahování opasků a zvyšování některých daní, jak tvrdí opozice? Ta kvůli obavě o zhoršování životní úrovně lidí a zdražování a zpomalení ekonomiky vyvolala ve Sněmovně už druhé hlasování o nedůvěře vládě Petra Fialy. O těchto a dalších tématech hovořil šéf rozpočtového výboru sněmovny Josef Bernard s viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy Janem Rafajem a ekonomem Tomášem Havránkem.
„Cestou k ozdravení veřejných financí je reforma výdajů státu, nikoli zvyšování daňové zátěže.“ To si napsala vláda Petra Fialy z ODS do svého programového prohlášení. Teď ale premiér potvrdil, stejně jako už dříve jeho stranický kolega, ministr financí Zbyněk Stanjura, že by se měl například zredukovat počet nižších sazeb DPH.
Poslechněte si rozhovor s šéfem rozpočtového výboru sněmovny Josefem Bernardem, s viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy Janem Rafajem a ekonomem Tomášem Havránkem v rámci podcastu Peníze a vliv
Znamenalo by to, že by mohlo o několik procent podražit třeba prodej knih, služby kadeřníka či ubytování a stravování. Jiné položky, třeba potraviny, by ale zase mohly zlevnit. Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová to považuje za další ohrožení domácností.
„Máme opravdu velkou obavu, že zdražení vody, tepla, léků a celé řady služeb, které vláda plánuje, zrušením desetiprocentní sazby DPH, přinesou obrovský a vražedný koktejl i pro střední třídu. Samozřejmě o těch ekonomicky nejslabších vůbec nemluvím. Ti už jsou drceni dnes,“ řekla.
Podle vicepremiéra Mariana Jurečky z KDU-ČSL není koaliční debata o nastavení DPH ale ještě zdaleka u konce.
„Je to samozřejmě debata, která je pro mě a pro KDU-ČSL velmi důležitá v tom, abychom se negativně nedotkli zranitelných skupin obyvatel, rodin s dětmi, rodičů, kteří jsou samoživitelé, seniorů. Rozhodně to nesmí znamenat zdražení kvality nebo zdražení životů lidí v České republice v těch skupinách, které jsem tady jmenoval,“ řekl
Polovina lidí v Česku odmítá navyšování daní. Dávají přednost rušení slev a zavedení školného
Číst článek
Na druhou stranu je vládním politikům jasné, že samotné osekání výdajů k uzdravení státních rozpočtů stačit nebude. Na to, jestli se budou zvyšovat daně, jsem se proto ve sněmovně zeptala šéfa rozpočtového výboru Josefa Bernarda z hnutí STAN.
Josef Bernard: Paní redaktorko, já neumím říct, jak jinak budeme řešit to, že už několik let po sobě, čtyři, teď už si nabíháme na pátý rok, máme strukturální deficit v této zemi mezi 200 až 300 miliardami korun a každoročně tuto zemi zadlužujeme o až o dalších 400 miliard korun.
Musíme si tady říct, že máme relativně silný sociální stát odpovídající evropským standardům. Já proti němu nejsem, ale nastavili jsme si ho tak, že na něj neumíme vydělat. A problém jsme si ještě dvojnásobně zhoršili tím, že jsme zrušili superhrubou mzdu, což byl, eufemisticky řešeno, velmi neuvážený krok, který neudělal žádný stát světa v době covidové krize. My jsme si problém ještě o 100 miliard zhoršili tímto krokem.“
Daňový mix
Takže podle vás by se měly zvýšit přímé daně?
Josef Bernard: Podle mě bychom měli znovu mluvit o daňovém mixu. Měli bychom se podívat na všechny daně. Měli bychom napravit například věci, které jsme udělali v minulosti v době covidu, že jsme některé profese a činnosti zařadili do nižší sazby DPH.
Případné změny sazeb DPH budou rozpočtově neutrální, řekl Stanjura. Cílem je zjednodušení
Číst článek
Za hnutí STAN musíme tu věc říkat na rovinu. Není jiná možnost, než se podívat i na daně z příjmu, ať už fyzických či právnických osob. Nebudu tady říkat detaily. My nějaké návrhy máme.
Na přelomu ledna a února by mělo být jasno, na kterých opatřeních se shodujeme s ostatními koaličními partnery. Samozřejmě názory různé. Já neříkám, že je nějaká veliká shoda, ale myslím si, že na výdajové stránce, jsou úspory, které budeme dosahovat, v řádech jednotek miliard. Znovu opakuji, že strukturální deficit je 200 miliard a více,“ říká Bernard.
Co by případné zvýšení daní znamenalo pro české průmyslové podniky? Budou mít jejich zástupci v tomto ohledu směrem k vládě nějaké požadavky? Na to jsem se v pondělí před jednáním tripartity zeptala Jana Rafaje, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy.
Jan Rafaj: Předně si musíme uvědomit, že na některé, nejenom průmyslové, segmenty dopadlo velmi výrazné zdanění, které vláda představila jako mimořádné daně a platí od 1. ledna. Takže v tomto kontextu se domníváme, že to nejvyšší zdanění je za námi. Doufejme, že i toto je krátkodobé a dočasné opatření.
Hanák: Premiéra si vážím za přístup k Ukrajině a předsednictví. Měl by ale zvážit vládní změny
Číst článek
Předpokládáme, že vláda bude postupovat tak, jak má, to znamená v rámci sociálního dialogu, a nejdřív s námi bude základní parametry diskutovat. To se tak zatím nestalo. Na dnešní tripartitě vyzveme vládu, nás s tím na dalším setkání ministr financí seznámil. Zároveň to vzal do pracovních týmů, abychom o tom diskutovali. Takže nepředpokládám, že by něco rychlého mělo být na stole.
Co považujete za nedostatek vlády? Co by pro průmysl z vašeho pohledu vláda mohla udělat, aby ekonomickou situaci zlepšila?
Jan Rafaj: Myslím si, že je potřeba, aby velmi rychle dotáhla notifikaci Bruselu pro zastropování elektrické energie velkým firmám. Aby jednou konečně jsme dotáhli i kurzarbeit a měli ho rovněž notifikovaný s Evropskou unií. To jsou takové zajišťovací mechanismy pro to období, které se stále může vyvinout do hlubší recese. Takže to je domácí úkol, který vláda musí udělat.
Poslední, který považujeme za velmi důležitý, aby férově monitorovala, jaké podpory získávají firmy v okolních zemích, v zemích EU, což je náš největší trh. Pokud zjistíme, že jsme v některých věcech výrazně pozadu, tak i když nás to bude trošičku bolet, také musíme najít způsob, jak českým firmám narovnat podmínky.
Předčasné odvolání vlády
Pomohlo by z vašeho pohledu něčemu odvolání vlády, které chce opozice?
Jan Rafaj: Předčasné odvolání žádné vlády, pokud nežijeme v nedemokracii, není dobré, protože znejišťuje celý trh. Vláda tady je, má nastavený program. Ideálně, ať jej realizuje. Samozřejmě každá vláda musí respektovat sociální dialog, hlasy partnerů a o to my usilujeme, a to je naše role.
Je jednání v Parlamentu spíš pokračování prezidentské kampaně, nebo jde o reálné věci?
Jan Rafaj: K tomu se za Svaz průmyslu nechceme vyjadřovat, protože jsme se nikdy nevyjadřovali k žádnému hlasování o nedůvěře vlády. Toto je politická věc. My se budeme rádi vyjadřovat ke konkrétním tématům.
Vláda Petra Fialy bude čelit vyslovení nedůvěry 17. ledna, deset dnů před druhým kolem voleb
Číst článek
Případný růst daní není zdaleka jediným problémem, který by mohl dopadnout na firmy i na lidi. Loni to bylo zdražování, které žene vzhůru inflaci. Co se v ekonomice děje a kdo za to může? Otázky pro prof. ekonomie na Univerzitě Karlově a člena Národní ekonomické rady vlády Tomáše Havránka.
Inflace za celý rok 2022 bylo přes 15 procent, což je nejvíc od roku 1993. Co je podle vás v ekonomice špatně? A mohla něco udělat lépe České národní banka vláda?
Tomáš Havránek: Zásadní otázka je, jestli vůbec národní banka nebo vláda může s inflací něco dělat. Máme často v médiích takový názor, že inflace je dovezena, a že s ní těžko něco uděláme. To je ale špatně jak z hlediska ekonomického výzkumu, tak z hlediska praxe. Můžeme si vzít to, že za minulý rok byla průměrná inflace v Evropě od 2 do 20 procent, čili hodně se lišila. To ukazuje, že záleží na tom, co daná země dělá a jak se chová.
Inflace v Česku během prosince zpomalila. Za celý loňský rok činila 15,1 procenta
Číst článek
Také to, jak má nastavenou ekonomiku. Faktem je, že třeba pobaltské země mají nejvyšší inflaci, ještě vyšší než my, a jsou také hodně závislí na dovozech. Je to tak?
Tomáš Havránek: To máte pravdu. Tam hraje roli celá řada faktorů. Podle velké většiny ekonomického výzkumu je otázka, jestli sama centrální banka může inflaci zkrotit nebo kontrolovat, nebo jestli k tomu potřebuje vládu.
Podle většiny výzkumů to může udělat sama centrální banka a jenom podle malé části ekonomů k tomu potřebuje i vládu. Ale každopádně jsou zdroje inflace převážně domácí. Většina ekonomů se shodne, že jsou hlavně na straně měnové politiky. Když se ptáte, kdo za to může, tak většina odborníků by měla správně vinit národní banku.
‚Česká populace je velice pasivní a málo náročná‘
Ve zvyšování sazeb, více než je současných sedm procent, než je repo sazba, měla podle vás Česká národní banka pokračovat? Protože řada ekonomů proti tomu protestuje, že to podvazuje ekonomiku, protože zdražují firmám a lidem úvěry.
Tomáš Havránek: Snižování inflace je bolestivé, právě jak říkáte pro řadu segmentů ekonomiky. Ale je to otázka priorit, jestli chceme nízkou inflaci za cenu nějaké bolesti, nebo tady chceme žít třeba deset let s inflací kolem šesti procent, což je docela reálné, pokud národní banka nebude činit nic navíc oproti tomu, co už udělala v minulém složení.
Sazby hypoték v prosinci stouply na 5,98 procenta. Meziročně objem úvěrů klesl o více než dvě třetiny
Číst článek
Myslím, že obecně česká populace je velice pasivní a málo náročná, protože se spokojí s vysvětlením, že se nedá nic dělat, inflace je něco jako povodeň a musíme to vydržet. A netlačíme na politiky, aby se upřesnili v zákoně zadání pro národní banku, o co přesně se má snažit a co by vedení národní banky postihlo, když svůj cíl plnit nebude, což jak pozorujeme, se děje v posledních měsících.
Co byste navrhoval? Jak by se měl zákon změnit?
Tomáš Havránek: Navrhoval bych v zákoně jasně vymezit, co po národní bance chceme. Protože Ústava nám říká, že národní banka pečuje o cenovou stabilitu, ale ona si to vykládá jako dvouprocentní inflaci, což se dá velmi těžko technicky zdůvodnit, že toto je cenová stabilita. Můžeme se bavit o tom, jestli to je nějaká zdravá inflace, ale ta Ústava říká celkem jasně cenová stabilita.
A pomohlo by v zákoně vyjasnit, co se tím myslí. Já bych byl nejradši za dlouhodobě nulovou průměrnou inflaci, což opravdu odpovídá cenové stabilitě. Nebo to může být jiný cíl, na kterém se dohodneme. Ale mělo by to být jasné zadání, podle kterého lze potom hodnotit vedení národní banky a navázat na takovou výkonnost i finanční hodnocení, jako je to běžné v jiných velkých firmách.
To znamená, není úplně vhodné, aby si jednak sama banka stanovovala, co je jejím cílem, a druhak aby nebyla nijak odpovědná vůbec nikomu.
Čili vysoká inflace, nulové odměny členům bankovní rady. Takto to myslíte?
Tomáš Havránek: Přesně tak. Členové by si podle mě zasloužili mnohem vyšší plat v normální době, abychom mohli pro takovou práci nalákat i lidi ze zahraničí, aby to pro ně bylo zajímavé. Čili když se jim daří a inflace kolem nuly, tak klidně, ať jsou platy mnohem vyšší.
Zeman jmenoval viceguvernérem České národní banky Jana Fraita. Do funkce nastoupí 13. února
Číst článek
Ale pokud je inflace takto veliká a věříme tomu, že národní banka má nad inflací kontrolu, což tomu většina ekonomů opravdu věří, většina modelů to ukazuje, tak není vhodné, aby neměli žádné konsekvence, aby se nějak nepodíleli na utrpení většiny domácností.
A my ekonomové věříme, že finanční motivace funguje, že mění chování lidí. A kdyby dvouciferná inflace znamenala třeba pět milionů minus pro guvernéra ten daný rok, tak byste viděli, že by se to chování rozhodně změnilo. To je základní ekonomický princip a ničemu by to neuškodilo.
Objektivita rozhodování
Nepodvazovalo by to objektivitu jejich rozhodování, kdyby jim šlo jenom o vlastní peníze. Přece jenom třeba to, že existuje nějaká inflace, čili růst cen, tak to zvyšuje atraktivitu investic. Takže nějaký smysl to přece jenom má.
Tomáš Havránek: To je možná na samostatný rozhovor, to je velmi široké téma. Mluvím o tom rád. Ale jenom stručně. Na to jsou stovky studií, které odhadují, jaká je zdravá inflace. Ta inflace, jak jste řekla správně, má i své výhody. Také má spoustu nevýhod, jak vidíme dnes, když to zjednoduším, znehodnocuje úspory.
Šídlo: Fialova vláda bude muset zvýšit daně, to jsem si jistý. Je jen otázka, jak to lidem vysvětlí
Číst článek
A nejhorší na tom je ta nejistota. Nevíte, jaká ta inflace bude za rok nebo v horizontu deseti let. Čili minimálně jednoduchá změna, kterou by ta národní banka měla udělat a kterou věřím, že udělá, je nesnažit se o inflaci znova každý rok dvě procenta, ale v průměru - čili aby nám garantovala, že v průměru třeba za deset let bude inflace dvě procenta.
Potom můžete daleko lépe plánovat a odstraníte nejistotu. I pro investice, o kterých jste mluvila, to bude lepší. A dá se ukázat i v modelech, že za rozumných předpokladů to vychází lépe, toto cílování průměrné inflace.
Pojďme se ještě vrátit k loňské a letošní inflaci. Co jsou příčiny? Když se podíváme do těch střev, tak nejvíc meziročně zdražily základní potraviny - mouka, chleba, máslo, vejce. Je to i předmětem řady diskusí prezidentských kandidátů a politiků ve Sněmovně. Kvůli ekonomické situaci bude hlasování o nedůvěře vládě a tak dále. Co se podle vás děje v tomto směru v Česku? Je to podle vás nějaká porucha trhů, nebo jenom výrobci v tomto oboru vzali příležitost, že se zdražuje, do vlastních rukou nebo za vším stojí drahé energie, zvyšující se náklady?
Tomáš Havránek: Energie rozhodně, roli hrají hlavně vstupy. To znamená energie, potom třeba i hnojiva a další věci, které se zdražují z titulů, které úplně nesouvisí s českou situací, ale třeba i s válkou na Ukrajině. Samozřejmě zmenšuje se nabídka potravinářských výrobků, a to tlačí na vyšší ceny.
Ale rozhodně by také pomohlo, kdyby na našem trhu byla větší konkurence v těchto potravinářských řetězcích. V našem systému dominuje jeden holding, jehož jméno začíná na A, který teď samozřejmě masivně vydělává. Vydělává dlouhodobě na dotacích z našich daní. Vydělává teď na vysokých cenách, které zase vidíme v obchodech.
Vznik monopolu
Já ho řeknu, je to Agrofert. Ale oni zase tvrdí, že za všechno můžou řetězce, že tam je porucha konkurence - v obchodu, ne ve výrobě.
Tomáš Havránek: U řetězců funguje konkurence podle mě poměrně dobře, jak vidíte, když projíždíte různými městy, kolik různých obchodních domů vidíte. Tam konkurence funguje dobře, ale často v té výrobě máte opravdu skoro monopolní situaci, která je navíc vertikálně integrovaná, takže potom se s tím těžko soupeří. A samozřejmě toto generuje nadměrné zisky pro našeho největšího zemědělce.
Firmy z tenderu Lesů České republiky za 12 miliard začaly s pracemi. Nejvíc kontraktů získal Agrofert
Číst článek
Ale situace se zas tak moc neliší od ostatních zemí, takže to není primární příčina. Rozhodně ale využívají příležitosti k tomu, aby vydělali nadměrné zisky.
Inflace by byla ještě vyšší nebýt úsporného tarifu na elektřinu v říjnu a v prosinci zase inflaci směrem dolů ovlivnilo zlevnění pohonných hmot. Není tohle důvod k tomu, aby byla vláda aktivnější, pokud jde o pomoc s cenami energií nebo nafty. Zmiňoval jste, že vidíte hlavní vinu vysoké inflace u České národní banky, ale nemohla by vláda udělat něco víc? Nebo jak se díváte na ty dosavadní kroky vlády i z pohledu toho, že jste členem NERVu, který radí vládě?
Tomáš Havránek: Tak zrovna úsporný tarif, upřímně řečeno, to jméno je malinko zavádějící, protože to není tarif.
Ano, byl to v podstatě voucher pro všechny.
Tomáš Havránek: Je to něco, co bychom v ekonomii nazvali vrtulníkové peníze. To znamená, že dostanete peníze od vlády, která vám je dá jen tak. Ale to, že to vidíme promítnuté v inflaci, nedává ekonomický smysl. Nerozumím tomu, proč to Český statistický úřad takto udělal, a dlouhodobě naopak tu inflaci spíš zvýší, protože to znamená, že máme trochu víc peněz, než bychom jinak měli.
Ekonomika v Česku během příštího roku zpomalí. Inflace zůstane vysoká, bude se ale postupně snižovat
Číst článek
Říkám, že za inflaci převážně může národní banka. V zemi, která má vlastní měnu, tak většina kolegů se tom shodne na tom, že to tak je. Ale i podle novějších teorií, jako je třeba fiskální teorie, může mít vliv hospodaření vlády. Ale dlouhodobé. Čili ani ne tak covidové schodky nebo současné schodky, ale dlouhodobá neudržitelnost státních financí, která teď vychází najevo, když se podíváte na projekce Národní rozpočtové rady. A tam je ten hlavní problém.
Nějaké úpravy daní, nějaké drobné transfery moc dlouhodobě inflaci ovlivní. Ale co ji může opravdu ovlivnit je sestupná tendence našich veřejných financí v příštích dekádách, která opravdu vypadá tristně.
A jak by s tím vláda mohla bojovat? Vláda teď chystá různé změny. Je to jeden z důvodů, který naštval opozici - že chce zvyšovat daně a jak říká Andrej Babiš, chystá brutální utahování opasků. Byl byste příznivcem nějakých zásahů v daňové oblasti? A třeba pokud jde o DPH, o kterém se teď velmi diskutuje - že by měly být místo tří sazeb jenom dvě, kdy hrozí zdražení některých věcí, které jsou v té nejnižší sazbě.
Tomáš Havránek: Zopakoval bych, že samotný stav rozpočtu loni, letos nebo příští rok není z hlediska inflace, dlouhodobého vývoje této země, zas tak důležitý. Co je důležité, je ten výhled - střednědobý a dlouhodobý. A tam by tyto drobné změny daní nebo nějaké drobné škrty vlastně zas velký vliv hrát nebudou.
Starostové obcí mají od nového roku vyšší mzdy, některým se ale nastavení odměn vládou nelíbí
Číst článek
Teď je důležitá jednak prorůstová politika a pokud možno redukce regulace, kde to ještě trochu jde, ale hlavně vyřešit dva hlavní problémy na straně příjmů a výdajů. Na straně výdajů to jsou důchody.
Důchodový systém je opravdu neudržitelný. Všichni to vědí a dlouhodobě se s tím bohužel nic nedělá z toho důvodu, že to samozřejmě někdo musí zaplatit. A zatím to vypadá tak, že to zaplatí budoucí důchodci.
Odchody do důchodu
A bude podle vás stačit to, co se připravuje, že se prodlouží věk odchodu do důchodu a možná nějak upraví valorizace?
Tomáš Havránek: Nebude to stačit. Tyto parametrické změny sice můžou pomoct, ale není to něco, co by ten dlouhodobý problém odstranilo. Je tady potřeba nová společenská dohoda a říci jasně, že to zaplatíme všichni a že není fér, aby to platila jenom jedna část populace, to znamená budoucí důchodci, ale že se na tom musí podílet všichni a že to bude bolet.
Prokop: Oddlužovací proces by měl být přísný, ale přístupný. Jen tehdy se zbavíme šedé ekonomiky
Číst článek
A ten druhý velký bod, který je potřeba řešit a něco s ním dělat, jsou devizové rezervy národní banky, která má tři biliony korun v jiných měnách - eurech, dolarech a dalších měnách - a tyto peníze evidentně nechce použít na podporu koruny. Tak dobře.
Ale potom by je měla použít na dlouhodobé investování, protože ty peníze budou hodně vydělávat - třeba kdyby byly investovány do akcií - tak by to dlouhodobě v průměru měly být stovky miliard korun. A tím by se to splatila ta současná ztráta České národní banky. A v budoucnu by podle zákona ty přebytky musela platit státu. Takže tím by vlastně ucpala velkou část díry státním rozpočtu.
Čili dohromady to musí být reforma, která začne u největších položek - to znamená největší položka u příjmů, největší položka u výdajů.
Jste pro zvyšování daní - jak DPH, tak přímých daní, tedy daní z příjmu?
Tomáš Havránek: To jsem neřekl. Myslím, že to není úplně důležité. Není za každou cenu důležité snažit se stlačit letošní schodek o pár desítek miliard, pokud by to mělo podvázat budoucí ekonomický růst.
Kdy přijme Česko euro? ‚Tak trochu ho máme,‘ říká bankéř. ‚Koruna je jako tlumič,‘ namítá exguvernér
Číst článek
Zvýšení DPH se mi obecně jeví jako lepší způsob, a to proto, že tím daníte spotřebu, nedaníte práci. Když daníte práci, tak lidi odrazujete od toho, aby pracovali. Což je v situaci, kdy vám chybí zaměstnanci v řadě firem, tak to možná není úplně správné řešení. A navíc dneska zaměstnanci platí největší část daní.
To jsou lidé, kteří se opravdu daním vyhnout nemůžou. Na rozdíl od ostatních skupin populace, od firem nebo od OSVČ. Zaměstnancům to strháváme přímo z výplaty, takže oni opravdu daně platí všechny. A když malinko přenesete tu zátěž z práce na spotřebu, tak to bude něco, co bude i z tohoto pohledu spravedlivé.
