Říká se, že tato rostlina má nejkrásnější květ. Lidi ale především zajímá to, jaké bohatství skrývá pod zemí. Řeč je o chutných hlízách brambor. „Brambory jsou nejlepší a nejlevnější potravní koncentrát na světě,“ říká Jaroslav Čepl, ředitel Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě.
Celý magazín |
„Mají vysoký obsah vitaminů a minerálních prvků. Z vitaminů lze určitě vyzdvihnout vitamin C, kdy jedna porce brambor pokryje až třetinu denní doporučené dávky. Jsou také významným zdrojem draslíku. Mají i optimální složení výživových hodnot a vysoký index sytosti,“ líčí jejich přednosti.
Není snad jiná plodina, která by byla pro Vysočinu tak typická, jako brambory. Vysočina je zkrátka bramborářský kraj, kde se produkci této plodiny i z historického hlediska nadmíru daří. Nechybělo málo a bramborový květ se mohl dostat i do erbu nově vznikajícího Kraje Vysočina. Přednost ale dostala jeřabina.
Vysočina si stále drží prvenství v pěstování brambor. „Pěstuje se zde zhruba jedna třetina celkové produkce v zemi. Zastoupena je jak sadbovými, konzumními druhy, tak odrůdami určenými pro produkci škrobu,“ konstatuje Josef Králíček, předseda Českého bramborářského svazu. Nejvíce se pěstování koncentruje na Havlíčkobrodsku a Pelhřimovsku.
Ale zpátky do historie. Pravlastí brambor je západní část Jižní Ameriky. Do Evropy se brambory dostaly v 16. století s mořeplavci. Nejprve však byl lilek brambor pěstován jako okrasná rostlina, využíván byl i v léčitelství, a dokonce jako afrodiziakum. Teprve později začali hlízu využívat jako potravinu, krmnou plodinu pro zvířata, ale i k výrobě lihu a škrobu.
Ve větším měřítku se začaly v Čechách pěstovat a používat jako potravina od druhé poloviny 18. století. Do Česka se dostaly pravděpodobně z Německa. To, že se jim daří právě na Vysočině, je dáno především nadmořskou výškou, chladnějším počasím i vyššími srážkami. „Jako plodina jsou brambory nenáročné. Z jednoho hektaru se sklidí kolem 30 až 40 tun hmoty,“ připomíná Jaroslav Čepl.
Pokladnice: Brambory mají na Vysočině svojí genovou banku. Schraňuje téměř 2 700 vzorků.
Autor knihy Malé dějiny brambor František Kutnar popisuje počátky pěstování brambor na Vysočině takto: „Počátkem 19. století nebyla Vysočina, jakožto chudý kraj, schopná uživit své obyvatele, a tak se muži počátkem léta vydávali za prací do Rakouska. Ještě předtím však osázeli svá políčka bramborami, aby je po návratu sklidili a měli tak alespoň nějaké zásoby na zimu.“
S postupem doby se zastoupení brambor na polích a políčkách Vysočiny stále zvyšovalo, takže později se zde pěstovalo téměř 50 % veškerých brambor v zemi.
Největší: Brambora, kterou vypěstoval Karel Buchta, vážila 1 720 gramů.
Bramborářský ústav
V Česku mají brambory spoustu libozvučných krajových názvů. Vžil se pojem erteple, zemáky, kartofle či kobzole. Pěstuje se také celá řada odrůd. V evropském katalogu jich je podle Jaroslava Čepla více než 1 500. „U nás se setkáváme asi se 200 odrůdami. Obchodní síť je ale redukovaná na pár desítek. Pokud jde o oblibu jednotlivých druhů, lidé spíše vybírají podle varných typů,“ zamýšlí se ředitel bramborářského ústavu v Brodě.
Ústav, který se zabývá výzkumem, ochranou a pěstováním brambor, letos slaví 100 let od svého založení. Jeho součástí je také genová banka, kde odborníci uchovávají genofond kulturních druhů i planých odrůd brambor. Kolekce obsahuje téměř 2 700 položek udržovaných výhradně v kultuře in vitro.
Bramboráky: Na dvoumetrové pánvi se jich podařilo usmažit 1 350.
K oblibě brambor přispívá i jejich rozmanitá úprava. Důkazem jsou nesčetné bramborové recepty a kuchařky. Užít s nimi lze i spoustu zábavy. Pelhřimovská Agentura Dobrý den, která spravuje Českou databanku rekordů, eviduje hned několik zajímavých zápisů. Například Karel Buchta vypěstoval v roce 2009 na svém poli v Útěchovičkách červené brambory odrůdy Laura, které dosáhly neobvyklé velikosti. „Největší hlíza byla dlouhá 27 centimetrů s obvodem 60 centimetrů. V den vyorání ze země vážila 1 720 gramů,“ čte z databáze rekordů ředitel agentury Miroslav Marek.
Rekordní úroda: Emil Sklidil 5.10 kg brambor z jediného trsu.
Rekordní úrodu měl v roce 2001 i Emil Bartes z Hrádku u Pacova. „Sklidil 5,10 kilogramu brambor z jediného trsu při počtu 99 hlíz. Od téže odrůdy sklidil i největší počet hlíz v jednom trsu – 107 kusů o hmotnosti 4,10 kilogramu,“ dodává Marek.
V rekordmanských záznamech je například i největší množství bramborákové hmoty zpracované na jediné pánvi, největší počet bramborových razítek i rekord ve vytrvalostním škrábání brambor. Ten drží Ivan Bumba z Pacova, který klasickou škrabkou oloupal za 1:50:03 hodiny rovných 50 kilogramů brambor.
Rychlé škrábání: Rekord drží Ivan Bumba.
