Koncem minulého roku se na pultech knihkupectví objevila nová kniha českého autora Romana Bureše. Kniha s názvem Vítejte v pekle je netradičně sbírkou povídek. Předchozí Burešova díla byla vždy klasická beletrie - historie, fantastika, nebo jejich kombinace. Mezi povídkovými sbírkami však autor není žádným nováčkem. V posledních pěti letech se zapojil do mnoha sbírek české fantastiky, vždy však s několika dalšími autory. Vítejte v pekle je první kniha složená čistě z jeho povídek.

Na 400 stránkách nalezneme 14 povídek v různých délkách. Od kraťoučkých na 10 stránkách, až po 70 stránkové povídky s kvalitní zápletkou. Žánrově autor nevybočuje z toho, co zná nejlépe. Tedy v historii, fantastice a apokalyptických příbězích. Jediným speciálním vybočením je krátká pohádka. Každou povídku předchází krátký autorův komentář, kde nastiňuje okolnosti nebo důvody jejího vzniku.

Pokud máte Romana Bureše načteného, můžete být mírně zklamaní z toho, že zhruba polovinu povídek již budete znát. Část z nich již vyšla v jiných sbírkách, do kterých autor přispěl. Ta nejobsáhlejší, je zase původní námět pro autorovo Inferium. Pokud jste knihu četli, budete již celou povídku znát jako první čtvrtinu knihy.


Ty ostatní, které se zatím v žádné jiné povídkové sbírce neobjevili, z velké části navazují na jiné autorovi knihy a dějově se odehrávají buď před, nebo po původním příběhu. Jde spíše o krátké jednohubky, které nijak neovlivňují hlavní příběh a jen například dokreslují historii postav, které již známe. Dočkáme se tak například "originu" Sereny a Neffiho z trilogie Propast času. Nebo dvou příběhů, jejichž hrdinou je hlavní postava z jedné z prvních Burešových knih - Legionář. Zapojení do již známých světů je rozhodně příjemným zpestřením pro milovníky autorových knih. Zda-li jsou dobře pochopitelné pro ty, kteří knižní pozadí neznají, nedokážu posoudit.

Kratší povídky jsou příjemné jednohubky na pár minut čtení. Ty delší pak nesou typickou autorovu stopu - originální nápady a obrovský spád, který čtenáře nutí obracet v noci další a další stránku, aby se dozvěděl kam do celé povede. Zejména závěrečná povídka je opravdu excelentní a myslím si, že původní námět by klidně snesl rozpracovaní do plnohodnotné knihy jako v případě Inferia.

Roman Bureš zkrátka i nadále drží svojí vysokou laťku a já osobně ho stále považuji za jedničku české fantastiky. Jen škoda, že na úkor historických námětů jako u jeho prvotin. Pokud jste příznivec fantastiky a s autorem jste zatím neměli tu čest, určitě jde o vhodnou knihu pro seznámení. Pokud jste autorovi fanoušci, bohužel už polovinu knihy budete znát, ale i ta druhá stojí rozhodně za to.

Hodnocení autora recenze