The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
EVROPA
Lyžařská střediska bojují o přežití, jsou oběťmi klimatických změn. Mírná zima a s ní spojený nedostatek sněhu ohrožuje lyžařská střediska po celé Evropě. V Itálii přišli provozovatelé lanovek během vánočního období kvůli nedostatku sněhu o zhruba 40 % obratu, který běžně v této sezóně zaznamenávají.
Problémy hlásí i Francie.
„Horský sektor je prvním svědkem otřesů, ke kterým nyní dochází. Přibývá míst jen s nahodilou sněhovou pokrývkou, srážek naopak ubývá, ale za to mají vyšší intenzitu, stoupá hranice deště a sněhu (hranice nadmořské výšky, kde srážky nabývají podoby sněhu – pozn. red.), a ledovce tají,“ shrnul pro server EURACTIV mluvčí francouzské Národní asociace starostů horských středisek.
V Evropě je přibližně 3 900 lyžařských středisek, nejvíce z nich se nachází v Německu, Itálii, Francii a Rakousku. Nejvíce ohrožena jsou střediska, která se nacházejí v nižších nadmořských výškách. Zkušenosti z minulých let hovoří jasně – pokud se teplota zvedne o 1 °C, sněhová pokrývka se posune o zhruba 150 metrů výš.
„Již nyní zažíváme teplejší zimy, které se budou po roce 2030 stupňovat. To bude mít za následek další zhoršení lyžařských podmínek. Ke konci století budou udržitelná pouze vysokohorská lyžařská střediska,“ napsal ve své analýze slovenský Institut environmentální politiky.
Údaje ze stovek stanic v alpských zemích z let 1971 až 2019 ukazují, že sněhová pokrývka klesá v období od listopadu do května každou dekádu o 8,4 %. V Rakousku se počet dní s plnou sněhovou pokrývkou od roku 1961 snížil v průměru o 40 dní. Pokles je zvláště drastický v nadmořských výškách pod 1 500 metrů.
Pokud lyžařská střediska nebudou moci v zimě počítat s přirozenou sněhovou pokrývkou, zbývá jediná možnost – technický sníh. Finská asociace lyžařských areálů ho popisuje jako „záchranné lano“, bez něhož by řada lyžařských středisek nebyla schopna přežít ani dnes. Potvrzují to i ostatní.
„Je zřejmé, že není možné spoléhat se na přírodní sníh a stále větší roli bude hrát kvalita systémů pro technické zasněžování konkrétního skiareálu. K tomu je zapotřebí masivních investic do nejmodernějších technologií a ruku v ruce s tím do retenčních nádrží zadržujících vodu v krajině,“ vysvětlil redakci Martin Koky, manažer obchodu a strategie Skiareálu Klínovec.
„Z našeho pohledu je důležité, abychom mohli nadále vytvářet retenční nádrže, ve kterých bychom zadržovali nadbytečnou vodu. Tato voda je poté vrácena na svah a zpět do ekosystému v podobě sněhu. Druhým pilířem je nastartování stabilní a silné letní sezóny,“ zdůraznil Koky.
„I proto doufám, že tento rok otevře pragmatickou diskuzi o tom, jak transformovat horské regiony závislé na turistickém ruchu na celoroční destinace. V tom je nám nyní často z politických důvodů bráněno. Pokud ale areál nebude vydělávat v létě, brzo nebude z čeho platit zimní sezónu,“ uzavřel Koky. (EURACTIV Network)
HELSINKY
Sanna Marinová by mohla být šéfkou EK, spekulují finská média. Finská média spekulují o tom, že socialisté a demokraté v Evropském parlamentu lákají finskou premiérku Sannu Marinovou, aby se stala jejich hlavní kandidátkou v evropských volbách v roce 2024. Zprávu jako první přinesl list Maaseudun Tulevaisuus.
Liberální hodnoty v kombinaci s tvrdým postojem Marinové vůči Rusku jsou považovány za vítěznou kombinaci, která možná přiláká podporu dalších parlamentních skupin, včetně poslanců z východních a západních členských států. Pokud by jako šéfka frakce ve volbách uspěla, mohlo by ji to vyšvihnout do čela Evropské komise.
„V Parlamentu a v Bruselu obecně je Marinová považována za výjimečnou politickou hvězdu, která není zasažena skandály a která je populární i za hranicemi jednotlivých států, zejména kvůli svým výrokům týkajícím se Ukrajiny,“ řekl pro Maaseudun Tulevaisuus nejmenovaný zdroj blízký socialistům uvnitř Evropské komise.
Samotná Sanna Marinová se ke spekulacím nijak nevyjádřila. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)
STOCKHOLM
Švédsko pošle na Ukrajinu další zbraně, včetně systému Archer. Švédsko pošle Ukrajině špičkové dělostřelecké systémy Archer, bojová vozidla a protitankové střely. Ve čtvrtek to na tiskové konferenci oznámil švédský premiér Ulf Kristersson. Pomoc ještě musí schválit švédský parlament, její rozpočet se vyšplhá nad 38 milionů eur. (Charles Szumski | EURACTIV.com)
MADRID
Španělsko a Francie posilují spolupráci na úrovni EU. Španělští ministři se budou účastnit zasedání francouzské vlády a naopak. Dohodli se na tom španělský premiér Pedro Sánchez a francouzský prezident Emmanuel Macron na bilaterálním summitu, který se konal ve čtvrtek v Barceloně.
Španělsko bude v druhé polovině roku 2022 předsedat Radě EU, posílení vztahů tak může být užitečné pro obě strany. (Fernando Heller | EuroEFE.EURACTIV.es)
SOFIE
Bulharsko musí přidat v boji proti korupci. Bulharsko nedostatečně bojuje proti korupci, varuje zpráva protikorupčního orgánu GRECO, který spadá pod Radu Evropy. Předpokládaná míra korupce v zemi je podle expertů v ostrém kontrastu s nízkým počtem vedených vyšetřování a ještě nižší mírou odsouzených lidí.
Zpráva konstatuje, že dosavadní výsledky Bulharska jsou rozhodně neuspokojivé a že je třeba přijmout naléhavá opatření na nejvyšších úrovních moci. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.