Ozbrojená akce podle italského vzoru Benita Mussoliniho měla za cíl svrhnout demokratický režim a nastolit fašistickou diktaturu. Pučisté, vedení z československé armády propuštěným nadporučíkem Ladislavem Kobsinkem (1903 až 1988), se pokusili uchopit moc ve státě dokonce o týden dříve, než se to podařilo nacionálnímu socialistovi Adolfu Hitlerovi v Německu.

Psychicky poněkud nevyrovnaný fašista Kobsinek (tehdy 30) měl podle historiků za to, že po ovládnutí brněnských kasáren rozpoutá národní revoluci. „Doufal, že se k němu připojí i ostatní posádky a po pochodu na Prahu dojde ke svržení vlády. Do čela státu měl být jako diktátor instalován generál Radola Gajda,“ popsali historici.

Útok odrazili

Kobsinek sehnal 63 fašistů, vesměs z Bučovicka. Do Brna přijeli dvěma autobusy. Jeden z nich se cestou porouchal, do města doklopýtali pěšky. Až na místě se dozvěděli, že nejedou na schůzi, jak jim bylo řečeno, ale provést převrat. Kobsinek jim s revolverem v ruce pohrozil stanným soudem a vydal rozkaz k útoku na kasárna.

Půlnoční střelbou probuzení vojáci se však postavili na odpor. Vyhlásili poplach a do půl hodiny útok odrazili. Fašista Cyril Seménka, byl zastřelen, další dva postřeleni. Zranění utrpěl i obránce kasáren. 

Uprchl do Jugoslávie

A Kobsinek? Zbaběle utekl a snažil se ztratit v Jugoslávii. „Archivní prameny prokazují, že se jednalo spíše o soukromou operaci Kobsinka a jeho mužů, námezdních dělníků a řemeslníků z okolních vesnic. Nemohla mít naději na úspěch,“ míní vojenský historik Ivo Pejčoch.

Kobsinek byl po několika týdnech vydán z Jugoslávie do Československa. U soudu vyfasoval 12 let kriminálu, propuštěn byl po zabrání ČSR Hitlerem.

Odsouzen, odsunut na Západ

Hlava akce, rodák z Vícemilic, Ladislav Kobsinek po propuštění z vězení kolaboroval s Němci. Po vzniku Protektorátu se zapojil do činnosti fašistické Vlajky a stal se jedním z velitelů jejích úderných oddílů, tzv. Svatoplukových gard.

V březnu 1944 získal německé občanství. Po válce vyfasoval od československých soudů 12 let za kolaboraci. V roce 1955 byl propuštěn a odsunut do západního Německa. Tam se stal váženým ředitelem továrny na optiku. V posledních letech života se jako »valutový cizinec« jezdil léčit se do Luhačovic.

VIDEO: Úspěšný atentát na „druhého Heydricha“. Příběh vraždy vysokého důstojníka SS Augusta Gölzera.

Video
Video se připravuje ...

Úspěšný atentát na „druhého Heydricha“. Příběh vraždy vysokého důstojníka SS Augusta Gölzera Videohub

Fotogalerie
15 fotografií