Michal Krčmář štafetu po precizním výkonu parádně rozjel.
Tomáš Mikyska ji díky šikovné střelbě udržel v elitní desítce.
Adam Václavík znovu po trati letěl a pohrdnul všemi predikcemi ohledně jeho bídné střelby vestoje, při které se bez potíží vyhnul trestnému kolu.
Letící Adam Václavík na trati štafetového závodu v Anterselvě
No a Jakub Štvrtecký zvládl pozici finišmana, když ještě v posledním kole předběhl Švýcara Finella. Štafetový výkon zimy pro české kvarteto.
Kubo, povedené představení na závěr Světového poháru v Anterselvě?
Rozhodně, být do šestého místa je v téhle nabité konkurenci moc dobré. Navíc na třetí Němce to dneska bylo fakt kousek (34 vteřin), je to ve hře. Do osmého místa je to vždycky dobrý a do šestky super.
Vy sám jste na střelnici jen jednou dobíjel. Je to povzbuzení?
Jojo. Pokaždé jsem si trochu zvolnil při příjezdu na střelnici a určitě se to vyplatilo, protože jsem tam pak mohl dýchat a dělat normální práci a nebylo to jen lapání po dechu.
Od všech čtyř to dnes byla velmi solidní střelba. Dali jste na nějaké rady střeleckého kouče Matta Emmonse?
Matt nám hlavně včera na poradě radil, ať útočíme. Tak jsme útočili a stříleli trochu ofenzivněji. Zdůrazňoval nám, ať se toho hlavně nebojíme, ať to zkusíme, a buď to vyjde, nebo ne.
Vyšlo. Vy jste úvodní dvě kola přitom musel jet sám v zemi nikoho na sedmé příčce. Bylo to nepříjemné?
Uvažoval jsem, jestli to nakopnout a zkusit jet za Švédem Samuelssonem, který jel přede mnou, ale vyhodnotil jsem to tak, že si radši pojedu to svoje a budu se soustředit na střelbu. Určitě se to vyplatilo, protože jsme jeli dost podobně a já bych se akorát dostal do laktátu, což by nemuselo skončit dobře. Jsem spokojený s tím, jak jsem to udělal.
Po prvním střelbě vám dokonce parťáci ukazovali, ať jedete v klidu. Registroval jste to?
Jojo, to byli kluci z týmu a fyzioterapeut Roman Karpíšek. Ale i kdybych na tom byl všelijak, já si vždycky pojedu to svoje. Já se nikdy nenechávám moc strhávat a asi by byla chyba, kdybych se nechal vybičovat k něčemu, a pak by to dopadlo hůř.
Do posledního kola jste naopak vyrážel se Švýcarem Finellem a na trati jste ho docela smáznul.
Celkem jsem si na něj věřil, když jsme ze střelnice odjížděli. Kluci mi ještě hlásili, že ani Ital není daleko (Zeni odjížděl ze střelnice o 25 sekund před Štvrteckým, do cíle dorazil o čtyři sekundy před ním), tak jsem to na louce ještě zkusil, ale po pár metrech jsem věděl, že ještě nejsem ve stoprocentní kondici, že to nedám. Soustředil jsem se na Švýcara, jel si to svoje, pak mu jednou nastoupil a on už naštěstí nezareagoval.
Slušný výkon před mistrovstvím světa.
Určitě. Kdyby se to dneska nepovedlo, budu nad tím víc uvažovat. Takhle nás to všechny trochu uklidnilo a povzbudilo.
Na co se teď nejvíc těšíte?
Na trochu volnější tréninky, až si odpočinu a naberu nové síly. Pak už vzhůru do Oberhofu.
Jakub Štvrtecký dováží v Anterselvě českou štafetu do cíle.
S čím do něj odjedete?
Snad s dobrým naladěním, dobrou formou a dobrou náladou.
Co je potřeba ve vašem výkonu vyladit?
Musím si fakt hlavně trochu odpočinout, protože po fyzické stránce jsem toho tady měl při sprintu dost (skončil až dvaasedmdesátý a nepostoupil do stíhačky). V sobotu jsem ležel v posteli a dneska to bylo trochu lepší. Takže odpočinout si – to bude cesta. Pak intenzivní tréninky, naladit formu a tak.
Oberhof máte rád?
Umí tam být strašně škaredě, ale já mám na něj převážně dobré vzpomínky. Kdy jsem tam byl poprvé, hned jsme ve štafetě byli čtvrtí, takže na něj vzpomínám v dobrém.
