Z Turbomoštu na vánočních trzích vzešlo brněnské barové impérium

Za poslední dekádu se mu v Brně podařilo vybudovat barové impérium. Jan Vlachynský se svým už více než dvousetčlenným týmem Lidi z Baru zanedlouho otevře už šestý bar. K tomu má ještě zážitkový hotel, pražírnu kávy, létající pivovar nebo Turbomošt, který od roku 2009 nesmí chybět na brněnských vánočních trzích.

Jan Vlachynský, Bar který neexistuje | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Začalo to v roce 2012 otevřením Baru, který neexistuje v centru Brna, kdy poprvé ukázal, že bude věci dělat jinak a jak sám říká, možná i trochu šíleně. Přišel s odlišnou nabídkou koktejlů, které barmani míchají i přímo na míru zákazníkům. Inspiraci na vlastní podnik vyrazil před lety hledat do New Yorku.

Příběh roku

Jan Vlachynský se účastní soutěže EY Podnikatel roku a soutěží i o cenu čtenářů za nejlepší podnikatelský příběh. Hlasovat pro něj můžete v anketě ZDE

„Kdybychom na to šli stejně jako všichni ostatní, moc daleko nedojdeme. Gastro je velmi konkurenční obor. Nebyli jsme z oboru a ani po těch deseti letech se nepovažujeme za gastronomy,“ směje se pětatřicetiletý barový mág, jenž vystudoval psychologii a politologii. I po letech si prý snaží zachovat odstup a dívat se na podniky z pohledu zákazníka.

K Baru, který neexistuje postupně přidal další – Super Panda Circus, 4Pokoje, Whiskey bar, Slast a zážitkový hotel Anybody – přičemž každý nabízí odlišný zážitek. A na zážitek se v jeho podnicích klade opravdu důraz. „Někdy v únoru nebo březnu otevřeme další Whiskey bar. Bude to poprvé, kdy budeme replikovat náš podnik,“ říká.

Dlouhodobě největší zájem je možná překvapivě o ten nejdéle fungující. Bar, který neexistuje se lidem ani po deseti letech neomrzel. „Aspoň víme, že když u toho vydržíme další roky, bude to stát za to, i když začátky mohou být těžší, protože rozjezd podniku je vždy náročný,“ dodává.

Vydal se i mimo Brno a předloni koupil Grandhotel Sluchátko ve Vranově nad Dyjí na Znojemsku. Přestěhoval se tam totiž jeho kolega Tom Miška, s nímž podnikání před lety rozjížděl. Po ruské invazi v hotelu ubytovali Ukrajinky a loni v létě otevřeli sezonní ukrajinskou restauraci Buď laska, kde ženy pracovaly. Zda se opět na sezonu otevře, se uvidí i podle válečné situace. „A s hotelem máme velké plány, potřebuje rozsáhlou rekonstrukci, jak to tak u nás bývá, nechceme provozovat klasický hotel,“ usměje se a dodá, že opravy a otevření odhaduje tak na pět let.

Nezapře v sobě vystudovaného psychologa, když říká, že ho naplňuje, pokud umožní, aby se lidé kolem něj posouvali dál a našli uplatnění v práci, jež odpovídá jejich potenciálu. „Práci za barem vydržíte dělat maximálně pět let, kdo je s námi déle, je už spíše v manažerských a kreativních pozicích. Nebo si vyzkouší práci v jiném našem podniku,“ přibližuje Vlachynský. Sám se za bar nikdy nehrnul, ale v počátcích vítal návštěvníky u dveří coby doorman.

Pro Jana Vlachynského hlasujte v anketě ZDE

Jeho filozofií je růst prostřednictvím lidí a jako hnací motor má právě lidi kolem sebe. Kam dál se bude jeho podnikání rozvíjet, určují právě i jeho kolegové. „Třeba za tři roky otevřeme podnik jinde než v Brně a s někým, kdo k nám přijde zítra a bude mít skvělý nápad.“