I přesto, že se premiéra vinohradské inscenace o Nikolovi Šuhajovi Balada pro banditu uskutečnila před více jak dvěma lety, nepřestává veřejnost lákat ani dnes. Vstupenky jsou stále vyprodané a diváci na konci představení právem odměňují herce a hudebníky potleskem ve stoje. Může za to výjimečná adaptace o koločavském loupežníkovi nebo snad hudební provedení známých písní v podání skupiny RAZAM? 

Balada pro banditu je úspěšná divadelní adaptace známého Olbrachtova románu z pera Milana Uhdeho a Miloše Štědroně, která měla premiéru na prknech brněnského divadla Husa na provázku v roce 1975. Jedná se tak o dílo, se kterým se diváci setkávají skoro půl století. Písně z tohoto muzikálu postupem času zlidověly a staly se tak nedílnou součástí příběhu o loupežníkovi z koločavských lesů a jeho milé Eržice. Do povědomí veřejnosti se tento muzikál dostal i ve filmovém provedení, kde stejně jako v divadelní inscenaci ztvárnili hlavní role Miroslav Donutil, Iva Bittová a Bolek Polívka. Právě proto, že se jedná o známé a velmi oblíbené dílo spojené s těmito herci, bylo pro Divadlo na Vinohradech velkým riskem zařadit jej do svého repertoáru. V tomto případě ale rozhodně platí rčení „risk je zisk“.

Vinohradská inscenace v režii Juraje Deáka a dramaturgii Vladimíra Čepeka měla premiéru 2. října 2020. Mohlo by se zdát, že dva roky od uvedení inscenace divácká touha vidět pražskou verzi muzikálu opadne, ale opak je pravdou. Představení jsou stále vyprodaná a divadlo se může těšit z velmi pozitivních diváckých ohlasů. Inscenace je zdařilá, výkony herců jsou velmi dobré a doprovod kapely RAZAM, která se ujala hudební složky díla, dodává představení tu správnou atmosféru. Kombinace akordeonu, houslí, kytary a bicích dokázala z hudební složky vytvořit takový koncert, až z toho jde v určitých chvílích mráz po zádech. Živá kapela je spolu s výkony herců jeden z hlavních důvodů, proč na tuto inscenaci diváci chodí. Někteří dokonce opakovaně. 

Rozhodně se nedá zapřít, že autoři i herci inscenace vychází z brněnské Balady i co se ztvárnění postav týče, neboť například postava Mageri Igora Bareše je pohybově i rétoricky podobná té, kterou ztvárnil Bolek Polívka. Diváci však musí počítat s tím, že i když se jedná o různé inscenace, tak dramatický text, který vznikl v 70. letech minulého století, zůstává stejný. Samozřejmě v něm nalezneme úpravy, škrty a přepisy, ale je patrné, že na Vinohradech zůstali autoři věrni předloze. 

Tato inscenace dokáže člověka přimět soucítit s osudy postav, vtáhne jej do děje, až má pocit, že se opravdu nachází v Koločavě, kde se zrovna reálný příběh odehrává. Díky tomu i divák, který nikdy o Šuhaji a jeho příběhu neslyšel, pochopí nejen děj, ale i to, proč zrovna postavy jednají tak, jak jednají. V tomto provedení je také dost dobře vystiženo postavení žen v tehdejší společnosti. Vyplývá to z volného průběhu děje a chování postav. Snad i to je důvodem obliby díla. Inscenace má v sobě ukryté prosté symboly, prvky, které nejsou přehnané, herci jednají přirozeně bez patosu a díky tomu získává divák pocit, že mu nic není nuceně podsouváno.

Divadlo na Vinohradech: Balada pro banditu

Režie:  Juraj Deák
Scéna: David Bazika
Kostýmy: Marta Roszkopf      
Dramaturgie:  Vladimír Čepek
Hudební nastudování: skupina RAZAM
Pěvecké nastudování: Štěpán Klouček, Iva Marešová, Radek Doležal
Pohybová spolupráce: Vendula Poznarová
Zvukový design: Petr Šimíček
Hrají: Tereza Císařová/Michaela Tomešová, Marek Lambora, Tomáš Pavelka, Igor Bareš, Kryštof Rýmský, Iva Marešová, Markéta Děrgelová, Zuzana Vejvodová, Andrea Elsnerová, Viktor Javořík, Dominick Benedikt, Jan Krafka, Ondřej Kraus, Zdeněk Palusga, Daniel Bambas, Jiří Roskot, David Steigerwald, Andrea Černá, Sabina Rojková, Šárka Krausová, Barbora Poláchová, Václav Šamárek, Jan Battěk, kapela RAZAM
www.divadlonavinohradech.com

PŘEHLED RECENZE
Režie/Dramaturgie
7
Zpracování
8
Výprava
7
Herecké výkony
8
recenze-balada-pro-bandituBalada pro banditu je ideálním představením nejen pro milovníky tohoto muzikálu či Olbrachtova románu, ale také pro diváky, kteří touží zajít do divadla na něco nepříliš náročného, přehnaného. Dalo by se říct, že v této inscenaci si každý přijde na své. Jen nesmí toto dílo porovnávat s brněnskou Baladou, ale brát jej takové, jaké je tady a teď, v této době.