Kliknutím zvětšíte„Vážím si všech našich dárců, kteří nám umožňují každým rokem podporovat čím dál tím větší množství projektů. Zároveň mě těší, že je zde v našem okolí tolik organizací i lidí, kteří samotné projekty táhnou. Díky této spolupráci je stav naší krajiny zas o něco lepší a pro budoucí generaci trvale udržitelnější,“ zdůraznil ředitel nadace Ondřej Petrovský.
Nadále pokračovala výsadba druhově rozmanitých lesů na Liberecku ve spolupráci s odborným lesním hospodářem Janem Dudou. Díky sazenicím buků, dubů a jedlí se stávají lesy druhově i věkově rozmanitější, což vede k dlouhodobé udržitelnosti a stabilitě lesů.
„Rozmanitý les je zároveň mnohem lépe připraven na budoucí nepříznivé vlivy například v podobě kůrovcové kalamity, polomů či dlouho trvajícího sucha. Pokud je nějaký druh stromů napaden, zůstávají v porostech ostatní a pod vysokými dospělými stromy postupně rostou další nové a jsou připravené nahradit ty poškozené či vytěžené,“ osvětlil Petrovský. Této aktivitě se věnují od roku 2014 a za tu dobu vysadili 324 518 nových stromků.
Mezi priority nadace patří také zadržování vody v krajině. V loňském roce se podařilo Jizersko-ještědskému horskému spolku za jejich přispění vybudovat dalších 65 přehrážek v Národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizery a dalších 32 bude doděláno v tomto roce. Díky vybudovaným přehrážkám se zvýší retenční schopnost krajiny. V době dešťů tak budou rašeliniště vodu lépe akumulovat, pomohou zmírnit její odtok a tedy i záplavy na jejich toku. V době sucha dokáží naopak vodu postupně uvolňovat a zachovat tak vláhu pro okolní přírodu a její živočišné i rostlinné obyvatele.
„Vybudované přehrážky začaly prakticky hned plnit svou funkci a zvedla se hladina spodní vody, která zde díky nim zůstala i v době největšího letního sucha. Jednomu z nejcennějších území Jizerských hor se tak postupně vrací jeho původní charakter podmáčeného území, které poskytuje krom samotné vody i biotop pro řadu vzácných rostlin a živočichů,“ řekl vedoucí kanceláře nadace Jakub Trsek.
Nově vybudované přehrážky.
Vodou v krajině se Jizersko-ještědský spolek zabývá už řadu let. Vody se nějakým způsobem týká velká část terénních prací. „Ovšem není to pouze a jen o rašeliništích, nýbrž také o menších tůňkách, které vytváří zajímavou mozaiku biotopů v krajině,“ podotkl předseda spolku Pavel Schneider.
Čtrnáct nových tůní tak vzniklo na několika místech ve Vesci – vedle Císařské aleje, v Šumné ulici a u spojky z Chatařské do Vyhlídkové. Jedna tůňka vyrostla za Veseckým rybníkem na území Vratislavic nad Nisou.
Po celý rok běžel i projekt záchrany populace tetřívka v Jizerských horách. V nadaci pracovali na informační kampani, která má za cíl posunout vnímání návštěvníků hor v tom, že je potřeba mít k přírodě respekt a chovat se v ní s ohledem na to, že zde žije řada dalších zvířecích obyvatel, které není vhodné rušit.
„Zároveň jsme začali s Lesy České republiky připravovat na tento rok projekt, který bude mít za cíl postupně obnovovat tetřívčí centra v horách, kde má tento černý rytíř hor ideální podmínky k žití. Daná místa budou opětovně prořezána a doplněna o vhodné keře, jejichž bobulemi se tetřívek živí,“ nastínil plány Trsek.
Vedle toho se podařilo dokončit projekt Záchrany Sedmihorských mokřadů. Díky Pozemkovému spolku Sedmihorské mokřady bylo vybudováno 14 tůní, přerušeno až sedm kilometrů melioračních trubek a zahrazeno 770 metrů odvodňovacích kanálů. Vznikla tak vodní plocha s celkovou rozlohou asi 6000 metrů čtverečních, ale zejména skrytý rezervoár vody v okolní půdě vytvořený díky zrušeným melioracím navýšil retenční kapacitu území asi o 26,5 milionů litrů.
38
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
