Až v 16 letech může dítě v Česku odvolat souhlas s tím, že rodiče veřejně publikují jeho fotografie. A protože synovi influencerky Katky není ještě ani rok, může jako maminka sdílet nejen jeho fotky, ale také videa nebo osobní údaje, a vydělat tak sobě i rodině značné peníze. Využívá totiž inzertní síly sociálních sítí, na nichž už několik let zveřejňuje detaily soukromého života.

Nasbírala téměř 17 tisíc fanoušků, kteří ji sledují na Instagramu. Synovi pak založila vlastní profil, kde se nachází výhradně jeho fotografie, na nichž je většinou oblečen do značkového oblečení a obklopen hračkami. Značky, jejichž produkty se na fotkách objevují, platí Katce za takovou propagaci sjednaný honorář. Podobně přes své děti "podniká" množství dalších českých influencerů nebo celebrit. Katka v našem článku vystupuje pod změněným jménem.

Podle Lukáše Dobrovolného, marketingového experta působícího pod značkou Dobroš, projevují komerční značky o spolupráci s dětmi influencerů, takzvanými kidfluencery, velký zájem: "Některé influ-maminky předpokládají, že jim značky, jako jsou Sunar, Pampers, Lindex nebo La Roche-Posay, nabídnou spolupráci. Chtě nechtě se jim po narození potomků obsah Instagramu změní na dětský, a tak děti zapojují."

Prezentace dětí na fotografiích s sebou nutně přináší také jejich aktivní zapojení. Musí si obléknout dohodnuté oblečení, hrát si se stanovenými hračkami nebo se věnovat činnosti ve sjednaném prostoru. Otázka je, jestli to dítě vůbec baví, když se nejedná o spontánní činnost. Na to Katka reaguje: "Moje miminko je zatím tak malé, že nerozlišuje, jestli se mu něco líbí, nebo nelíbí. Nikdy ale nedělám nic, co je mu nepříjemné. Pokud syn nemá svůj den, tvoříme obsah jindy," říká.

Katka většinou spolupracuje se značkami, které jsou přirozenou součástí jejich života, aby focení a natáčení co nejméně zasáhlo do režimu dne a událo se během reálného používání produktu. "Fusak do kočárku nafotím na výletě, plenky při reálném přebalování a dětské nádobí při jídle," vypráví.

Další oslovené matky influencerky tvrdí, že starších dětí se už ptají, zda zrovna chtějí fotit nebo používat produkty. To proto, aby je focení bavilo, což se promítne také do žádané nenucené atmosféry fotek. Katka stejně jako jiné maminky přemýšlí nad tím, co všechno zveřejní: "Vyhýbám se sdílení nahoty, pláče a dalších potenciálně citlivých situací jak u sebe, tak u svého děťátka." Některé matky taky dbají na to, aby se na sítích alespoň neobjevil obličej dítěte.

Nejde náhodou o dětskou práci?

"O dětskou práci striktně nahlíženo nejde. S trochou nadsázky je možné říci, že současné zákony vychází ze zákazu dětské práce v továrnách, neboť děti chrání hlavně před fyzickou námahou," říká advokát Lukáš Mach s tím, že děti ve věku do 15 let pracovat nesmí, ale mohou za odměnu vykonávat umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti. Takové aktivity musí zákonným zástupcům povolit úřad, a pokud se jedná o předškoláky, mohou prací strávit maximálně dvě hodiny denně.

"Už několik let probíhají diskuse, zda jde o regulovanou činnost, když rodič zakládá reklamu na sociálních sítích hlavně na dítěti. Pokud vím, žádný úřad k tomu zatím takto nepřistupuje. Jde ale jen o věc výkladu, právní úpravu k tomu máme, stačí ji jen vztáhnout na sociální sítě," dodává Mach s tím, že pokud dítěti nevzniká v důsledku pořizování nebo sdílení materiálu žádná újma, je vše legální.

Situaci komplikuje, když rodiče tvrdí, že odvádí veškerou práci sami a děti si pouze hrají, k čemuž není potřeba souhlas žádné instituce. Odborník Lukáš Dobrovolný k tomu dodává: "Myslím, že by úprava zapojení dětí do profilů rodičů vzniknout měla, protože ne každý je dostatečně soudný, ohleduplný a myslí na pocity dětí v budoucnosti."

Může vzniknout psychická újma?

Zda děti pózování baví, závisí také na tom, kolik času mu musí věnovat. Podle dětské a školní psycholožky Terezy Pojmanové Pandadis záleží, jakým způsobem rodiče dětem tyto činnosti vysvětlují a jak zasahují do jejich života: "Taková chvíle se dá pojmout jako hra, kdy si dítě focení třeba nového oblečení maminky švadleny pro její e-shop užívá, není do ničeho nuceno a společně stráví hezké odpoledne venku. Zároveň se za stejnými fotkami ale může odehrávat úplně jiný příběh."

Fotky dětí jsou umisťovány do prostoru, kde panují jiná pravidla. Děti na instagramovém profilu může vidět nekonečné množství zcela neznámých lidí. Fanoušci mohou být rodině cizí, ale přístup k fotkám mají i kamarádi ze školky, ze školy i jejich rodiče.

"Ze zkušenosti víme, že děti influencerek dostaly zpětnou vazbu od spolužáků ve škole, že účinkují na Instagramu. To už je nutné řešit, jak s touto zpětnou vazbou a vlivem na dítě naložit," říká Lukáš Dobrovolný. Což potvrzuje i Tereza Pojmanová Pandadis s tím, že zásadní je věk potomka: "Jinak bude vědomí, že je zobrazované na internetu, působit na dítě školkového nebo ještě mladšího věku, které si neuvědomuje souvislosti, a jinak na dítě, které si může vyslechnout komentáře okolí. Myslím, že se dnes veřejné sdílení osobních informací stává normou, spousta rodičů jej pojala jako běžnou součást rodinného a osobního života."

Připomíná ale, že drtivá většina rodičů influencerů nemá zkušenost s tím, jaké to je vyrůstat v roli dětského influencera, který je často od narození veřejně vystavován.

Kromě věku hraje roli také samotný sdílený obsah i celková atmosféra při pořizování fotek a videí. "Mnoho rodičů nebere v potaz, kolik toho děti přejímají pouhou nápodobou a čím je do života vybavujeme, pokud se veřejné sdílení osobních informací děje neregulovaně. Umím si představit, že dítě vnímá, jaká atmosféra panovala během rodinné dovolené, a zmatek, kterým je zaplaveno ve chvíli, kdy vidí dokonalé fotky s nepravdivými popisky na profilu rodiče. Takové situace mohou být velmi matoucí a mohou se podílet i na budoucích psychických problémech," varuje psycholožka Pojmanová Pandadis.

Domnívá se ale, že při dostatečné opatrnosti může být sdílení dětí na internetu bezpečné a nemusí nutně přinést problémy do budoucna. Také Katka, která na sítích zobrazuje syna a chce se značkami spolupracovat dlouhodobě, říká: "Jakmile budu cítit, že by bylo třeba obsah ze sítí stáhnout, udělám to. Tuším, že to časem přijde."

Kdo kasíruje honorář?

Rodič influencer se značkou spotřebního zboží nebo jiným projektem často uzavírá smlouvu, ale podle Lukáše Dobrovolného zhruba polovina spoluprací funguje jen na domluvě. "I ti, kteří mají spolupráci postavenou na smlouvách, se shodují, že v ní nikdy nejsou specificky napsané děti a požadavky na ně. Když probíhá nějaká debata s klientem o dětech, tak ústně," říká.

Praxi potvrzuje i influencerka Katka, která nemá "zasmluvněnou" naprostou většinu spoluprací. Domluva probíhá skrz e-mail a klient pouze doporučuje, jak by obsah výsledných příspěvků na sítích měl vypadat. Za spolupráci pak Katka inkasuje tři až 15 tisíc korun za příspěvek. Influencer, který má 50 tisíc sledujících, si však může za jeden příspěvek říct i padesát tisíc.

Advokát Lukáš Mach k tomu dodává, že pokud by se jednalo o odměnu pro dítě za běžnou reklamní činnost, náležely by peníze přímo jemu. Zákonní zástupci by peníze jen přijali a pak by je museli spravovat. "Smlouva je uzavírána s rodičem, který také inkasuje příjmy. Pokud vykonává činnost dítě, náleží peníze vždy dítěti. Na sociálních sítích však nejsou děti těmi, kdo reklamu tvoří, to jsou rodiče, a těm tudíž nevzniká žádná povinnost dítěti za jeho přispění k inzerci peníze ukládat do budoucna," vykládá Mach.

Katka vkládá honoráře za všechny spolupráce do rodinné pokladny, ze které platí výdaje. A podle zkušenosti Lukáše Dobrovolného ani další matky situaci nijak neřeší, protože dětem spoří, což berou jako rodičovskou povinnost. Většinou mají trvalé příkazy a automaticky každý měsíc část svých honorářů posílají na spoření. 

A co jinde?

Rovněž ve světě se postavení a podmínky dětských influencerů dostávají do popředí zájmu médií. Tituly jako Wired, Forbes nebo TechCrunch se tématu věnují a nebojí se nazvat některé rodičovské praktiky jako vykořisťování dětí. Je nutné dodat, že v některých státech probíhá spolupráce mezi rodiči, jejich dětmi a značkami mnohem intenzivněji.

Existují profily rodin na YouTube, jejichž děti musí každý den plnit nejrůznější úkoly, rozbalovat dárky, setkávat se s příznivci, a to pod neustálým drobnohledem kamery či fotoaparátu. V Česku se takovému typu obsahu přibližuje Petra Broulíková provozující kanály Mimi&já na YouTube a Instagramu.

Co na to provozovatelé sociálních sítí, kteří na popularitě takových profilů zakládají profit? "Jsou si nepochybně vědomi toho, že určité množství a forma sdílení nemusí být v nejlepším zájmu dítěte, ale dobrovolně se o výdělek nepřipraví. Jde o šedou zónu, neboť sdílení dětí aktuálně nenaplňuje definici dětské práce. Pokud bude činnost více regulovaná, přenesou provozovatelé odpovědnost na uživatele - rodiče," uzavírá debatu právník Lukáš Mach.