Román Všechny řeky chválil Oz i Alexijevičová

/ nakl. Paseka

Románem Všechny řeky se v češtině představuje oceňovaná izraelská autorka Dorit Rabinjanová. Předchází ho kontroverze, která vypukla krátce po jeho vydání, když jej izraelské ministerstvo školství odmítlo zařadit do povinné četby pro středoškoláky. Příběh překladatelky z Izraele a palestinského malíře zachycuje tíhu a bezmoc, kterou si milenci v důsledku nekončícího sporu obou zemí nesou. Svůj vztah musí tajit a lhát o něm, aby se jejich láska nestala další obětí nekonečného politického sporu.
Románem Všechny řeky se v češtině představuje oceňovaná izraelská autorka Dorit Rabinjanová. Předchází ho kontroverze, která vypukla krátce po jeho vydání, když jej izraelské ministerstvo školství odmítlo zařadit do povinné četby pro středoškoláky. Příběh překladatelky z Izraele a palestinského malíře zachycuje tíhu a bezmoc, kterou si milenci v důsledku nekončícího sporu obou zemí nesou. Svůj vztah musí tajit a lhát o něm, aby se jejich láska nestala další obětí nekonečného politického sporu.

Kniha Všechny řeky je román o zapovězené lásce mezi izraelskou překladatelkou Liat a palestinským umělcem Hilmím. O lásce zapovězené hranicemi, které existují mezi jejich zeměmi, rodinami a komunitami. Potkávají se v New Yorku, kde je Liat na ročním studijním pobytu. Milenci si užívají vytržený čas, kdy pro ně všechny hranice mizí, ovšem jen zdánlivě. Stále častěji narážejí na rozdílnost svých zkušeností, pohledů i životních možností. Na jednou stranu tak prožívají vášnivý vztah, prozkoumávají město, sdílejí prožitky, fantazie i stesk po domově, ale nic z toho nedokáže skrýt vinu, kterou Liat cítí, když svého milence tají před svou rodinou v Izraeli i svými židovskými přáteli v New Yorku.

Nebezpečná asimilace

V Izraeli se román dočkal nejen literárních ocenění a nadšených kritik, ale také skandálu. Ocitl se spolu s mnoha dalšími díly na seznamu povinné četby pro studenty středních škol, ale na popud ministerstva školství byl z tohoto výběru vyškrtnut – román o vztahu Izraelky s Palestincem by podle úředníků mohl ukazovat mladým lidem špatný příklad a přispívat k nebezpečné asimilaci. Sama Rabinjanová k tomu prohlásila: „Na ministerstvu školství se zjevně někdo stále domnívá, že literatura má moc měnit názory mladých lidí, a to je pro mě vlastně důvod k optimismu.“ Rozhodnutí vyvolalo vlnu nevole a mělo přesně opačný efekt. Román se stal v Izraeli bestsellerem, symbolem ohrožení svobody slova. Dorit Rabinjanová za něj získala Bernsteinovu cenu pro mladé autory a výroční Izraelskou cenu za hebrejskou literaturu.

Pochvaly od Oze i Alexijevičové

Podle překladatelky Bukovské se jedná o atraktivní téma, ale přitažlivý a mimořádný je podle ní také autorčin jazyk a styl. „Rabinjanová dovede neskutečně živě, plasticky a neotřele vykreslit jednotlivé scény a výjevy i jejich atmosféru,“ říká překladatelka. „Milostný příběh, který se odehraje během několika málo měsíců, skládá Rabinjanová jako mozaiku z malých a ještě menších dílků. Skládá ji na přeskáčku, z odstupu, ale celek, který vznikne, je úplný, živý a plastický. Autentický,“ přibližuje Bukovská.

Román Všechny řeky zaujal nejen kritiku, s pochvalou přišli například také Amos Oz nebo Světlana Alexijevičová. „Souhlasím s Dorit Rabinjanovou. Jedině láska nás zachrání. Nenávist zaseje další nenávist, ale láska dovede zbořit všechny překážky,“ řekla ke knize nobelistka Alexijevičová.

Dorit Rabinjanová (1972) je izraelská spisovatelka a scenáristka. Debutovala v roce 1991 sbírkou básní Ken, ken, ken (Ano, ano, ano). Za svou první prózu Simtat Ha-Škedijot BeOumridžan (Mandlová ulička v Oumridžanu) získala britskou cenu Jewish Quarterly-Wingate Literary Prize. Psala scénáře pro izraelskou televizi, vydala dětskou ilustrovanou knihu. Za svůj třetí román Všechny řeky obdržela Bernsteinovu cenu pro mladé autory a výroční Izraelskou cenu za hebrejskou literaturu. Rabinjanová je také držitelkou Ceny premiéra Leviho Eškola.

Další články

Michal Jareš dlouhá léta bádal, četl a psal. Výstup toho všeho je téměř šesti set stránkový, v knize Případ Clifton. Léon Clifton je fiktivní románový detektiv. Za autory Cliftonových příběhů jsou považováni Jaroslav Pulda a Alfons Bohumil Šťastný. Cliftonky vydával mezi roky 1906–1911 pražský nakladatel Rudolf Storch. Vyšlo 275 sešitů.
Aktuality

O monografii jednoho sešitu s literárním historikem Michalem Jarešem

Michal Jareš dlouhá léta bádal, četl a psal. Výstup toho všeho je téměř šesti set stránkový, v knize Případ Clifton. Léon Clifton je fiktivní románový detektiv. Za autory Cliftonových příběhů jsou považováni Jaroslav Pulda a Alfons Bohumil Šťastný. Cliftonky vydával mezi roky 1906–1911 pražský nakladatel Rudolf Storch. Vyšlo 275 sešitů.
 | ČRo Vltava
Irská spisovatelka Sally Rooney (1991) mluví o své generaci jako o lidech, kteří se narodili až po konci světa, kdy už planeta nemá žádnou šanci a civilizace spěje k zániku. Otázka dětí tak pro ně už dávno není na místě. O světě, ve kterém žijí, mluví jako o „nechutné ošklivosti“, kvalita jejich života klesá a s ní i kvalita estetického prožitku, kterého lze dosáhnout. O knize diskutují Ondřej Nezbeda, Klára Fleyberková, Klára Vlasáková a Tereza Semotamová.
Aktuality

Kverulanti: podcast časopisu Host - debata o knize Sally Rooney Kdepak jsi, krásný světe

Irská spisovatelka Sally Rooney (1991) mluví o své generaci jako o lidech, kteří se narodili až po konci světa, kdy už planeta nemá žádnou šanci a civilizace spěje k zániku. Otázka dětí tak pro ně už dávno není na místě. O světě, ve kterém žijí, mluví jako o „nechutné ošklivosti“, kvalita jejich života klesá a s ní i kvalita estetického prožitku, kterého lze dosáhnout. O knize diskutují Ondřej Nezbeda, Klára Fleyberková, Klára Vlasáková a Tereza Semotamová.
 | časopis HOST
Hned na samém začátku roku 2023 nabízí nakladatelství Argo dvě knihy, které vznikly na východ od nás. Ukrajinský komiks od Vjačeslava Buhajova a Cenou EU ověnčený text bosensko-srbské spisovatelky Lany Bastašič (na fotografii Radmily Vankosky).
Aktuality

Ukrajinský steampunkový komiks a kniha o cestě po poválečném Balkánu

Hned na samém začátku roku 2023 nabízí nakladatelství Argo dvě knihy, které vznikly na východ od nás. Ukrajinský komiks od Vjačeslava Buhajova a Cenou EU ověnčený text bosensko-srbské spisovatelky Lany Bastašič (na fotografii Radmily Vankosky).