Volby ovlivňuje i počasí, u řady lidí rozhoduje, jestli k volbám dorazí
V souvislosti s prezidentskými volbami se opět vynořila otázka, jak může počasí ovlivnit volební účast (a tím případně i volební výsledky). Řada studií z různých států světa totiž ukazuje určitou souvislost mezi výskytem „špatného“ počasí (zejména deštivého), a snížením volební účasti. Tento efekt byl vícekrát zmiňován především ve Spojených státech amerických. Mechanismus snížení volební účasti je spojen s větší náročností cesty k volební místnosti při deštivém počasí – ať už jde o nižší komfort pohybu a pobytu venku nebo případné stání na dešti ve frontě před volební místnosti, ale i náročnější logistické plánování (jak se obléci, čím jet atd.) než při počasí beze srážek.
Deštivé počasí se obvykle spojuje s nižší volební účastí - hlavně v oblastech, kde například lidé musejí před volební místností čekat frontu, zdroj: news.com.au
Specifický efekt bude mít také sněžení, nicméně tohoto prvku si všímá naprosté minimum studií, případně nerozlišují mezi deštěm a sněhem, nelze tedy uvést jednoznačné závěry. I když hypoteticky lze předpokládat, že sněhová pokrývka může odradit od pohybu venku především starší občany, podobně jako výskyt náledí a ledovky.
Na rozdíl od „špatného“ počasí se vlivu „pěkného počasí“ věnovalo výrazně méně studií. „Pěkné“ počasí (tedy obecně slunečnější s příjemnějšími teplotami) sice může vést ke zvýšení volební účasti, neboť je celkově jednodušší se k místnostem vypravit, na druhé straně takové počasí zase může lákat k jiným venkovním aktivitám než k cestě k volebním urnám.
Naproti tomu v některých státech ani deštivé počasí lidí od voleb neodrazuje, zejména ve Švédsku. Zajímavé zjištění pochází z Norska, kde se volební účast při dešti dokonce nepatrně zvýší, hlavně ze strany pravicových voličů. A ještě zajímavější výsledky pocházejí z Jižní Koreji – tam dokonce deštivé počasí vede k větší účasti liberálních voličů. Příčinou je fakt, že volby znamenají zvláštní volný den, který mladší lidé rádi využívají k venkovním aktivitám a výletům. Ale když prší, tak je nemůžou absolvovat a pak vyrazí k volbám.
Většinou ale platí, že „špatné“ počasí snižuje volební účast, a co víc, může prohloubit nerovnosti ve volební účasti mezi jednotlivými skupinami. Překážky na cestě k volebním urnám ovlivňují spíše voliče z okrajových částí politického spektra než jádrové voliče. Zatímco jádroví voliči se silným volebním návykem a výrazným smyslem pro občanskou povinnost jsou do značné míry imunní vůči ovlivnění počasím, okrajové voličské skupiny můžou být ovlivněny mnohem výrazněji.
Změna volební účasti v okresech jako funkce srážek (v palcích na vodorné ose) v konkurenčních volebních státech (demokraté modře, republikáni červeně a ostatní strany černě) za období 1972-2000 - při deštivém počasí přichází k volbám více voličů z řad republikánů na úkor demokratů a hlavně nezařezených voličů, u kterých při deštivém počasí naopak volební účast výrazně klesá (ostatně pro nezařazené voliče není politika často zajímavým tématem a špatné počasí na ně tak má silný odrazující efekt od cesty k volbám) , zdroj: papers.ssrn.com
Velmi zajímavé výsledky přináší nová dánská studie, která si všímá i dříve nepříliš zvažovaných hledisek, ať už jde o ovlivnění různých skupin voličů, tak i vliv dalších meteorologických prvků, tedy nejen srážek. Výsledky ukazují, že při srážkách v Dánsku dochází ke snížení volební účasti o několik procent (dle intenzity srážek). Tento efekt ale rozhodně není lineární. Jde o to, že malé úhrny srážek, tedy slabý nebo krátký déšť účast prakticky nesníží, ale silnější déšť (s úhrnem zhruba nad 2 mm) už znamená podstatně výraznější ovlivnění účasti. Možná překvapivě působí zjištění, že mladší voliči jsou výskytem srážek ovlivněni asi 6krát výrazněji než starší a zkušenější voliči, kteří k volbám vyrazí i při deštivém počasí. Větší sluneční svit v Dánsku vede ke zvýšení volební účasti. I zde platí, že výrazněji na delší trvání svitu reagují mladší voliči, ale rozdíly již nejsou tak veliké jako u deště. Toto ovlivnění se ale vůbec netýká prvovoličů, což může spojeno s tím, že jejich první cesta k volbám bývá často za doprovodu rodičů, tedy už zkušených účastníků voleb.
Procentuální ovlivnění volební účasti deštěm (nahoře) a slunečním svitem (dole) v Dánsku - na vodorovné ose jsou vyneseny jednotlivé věkové kategorie a na svislé změna účasti v procentech v dané věkové kategorii. Je patrné, že s rostoucím věkem roste ochota překonat nepříznivé počasí a k volbám jít, zdroj: sciencedirect.com
V České republice lze očekávat podobné efekty ve smyslu určitého odrazení od cesty do volebních místností při deštivém počasí nebo při sněžení. Příznivé počasí sice může usnadnit cestu k volbám, ale na druhé straně taky může lidi vylákat na chaty a chalupy, v zimě i do hor, a vést k nižší volební účasti. Pro konkrétní čísla a případné potvrzení nebo vyvrácení těchto hypotéz chybí u nás ale hlubší studie. Například v nadcházejících prezidentských volbách se očekává podmračené počasí místy se sněžením. Takové počasí snižuje podle dánského modelu účast hlavně u mladých voličů. V některých místech se ale vyskytuje i náledí nebo kluzké zbytky sněhu, které zase naopak mohou ztížit cestu hlavně starším voličům.
Deštivé počasí se obvykle spojuje s nižší volební účastí - hlavně v oblastech, kde například lidé musejí před volební místností čekat frontu, zdroj: news.com.au
Specifický efekt bude mít také sněžení, nicméně tohoto prvku si všímá naprosté minimum studií, případně nerozlišují mezi deštěm a sněhem, nelze tedy uvést jednoznačné závěry. I když hypoteticky lze předpokládat, že sněhová pokrývka může odradit od pohybu venku především starší občany, podobně jako výskyt náledí a ledovky.
Na rozdíl od „špatného“ počasí se vlivu „pěkného počasí“ věnovalo výrazně méně studií. „Pěkné“ počasí (tedy obecně slunečnější s příjemnějšími teplotami) sice může vést ke zvýšení volební účasti, neboť je celkově jednodušší se k místnostem vypravit, na druhé straně takové počasí zase může lákat k jiným venkovním aktivitám než k cestě k volebním urnám.
Naproti tomu v některých státech ani deštivé počasí lidí od voleb neodrazuje, zejména ve Švédsku. Zajímavé zjištění pochází z Norska, kde se volební účast při dešti dokonce nepatrně zvýší, hlavně ze strany pravicových voličů. A ještě zajímavější výsledky pocházejí z Jižní Koreji – tam dokonce deštivé počasí vede k větší účasti liberálních voličů. Příčinou je fakt, že volby znamenají zvláštní volný den, který mladší lidé rádi využívají k venkovním aktivitám a výletům. Ale když prší, tak je nemůžou absolvovat a pak vyrazí k volbám.
Většinou ale platí, že „špatné“ počasí snižuje volební účast, a co víc, může prohloubit nerovnosti ve volební účasti mezi jednotlivými skupinami. Překážky na cestě k volebním urnám ovlivňují spíše voliče z okrajových částí politického spektra než jádrové voliče. Zatímco jádroví voliči se silným volebním návykem a výrazným smyslem pro občanskou povinnost jsou do značné míry imunní vůči ovlivnění počasím, okrajové voličské skupiny můžou být ovlivněny mnohem výrazněji.
Změna volební účasti v okresech jako funkce srážek (v palcích na vodorné ose) v konkurenčních volebních státech (demokraté modře, republikáni červeně a ostatní strany černě) za období 1972-2000 - při deštivém počasí přichází k volbám více voličů z řad republikánů na úkor demokratů a hlavně nezařezených voličů, u kterých při deštivém počasí naopak volební účast výrazně klesá (ostatně pro nezařazené voliče není politika často zajímavým tématem a špatné počasí na ně tak má silný odrazující efekt od cesty k volbám) , zdroj: papers.ssrn.com
Velmi zajímavé výsledky přináší nová dánská studie, která si všímá i dříve nepříliš zvažovaných hledisek, ať už jde o ovlivnění různých skupin voličů, tak i vliv dalších meteorologických prvků, tedy nejen srážek. Výsledky ukazují, že při srážkách v Dánsku dochází ke snížení volební účasti o několik procent (dle intenzity srážek). Tento efekt ale rozhodně není lineární. Jde o to, že malé úhrny srážek, tedy slabý nebo krátký déšť účast prakticky nesníží, ale silnější déšť (s úhrnem zhruba nad 2 mm) už znamená podstatně výraznější ovlivnění účasti. Možná překvapivě působí zjištění, že mladší voliči jsou výskytem srážek ovlivněni asi 6krát výrazněji než starší a zkušenější voliči, kteří k volbám vyrazí i při deštivém počasí. Větší sluneční svit v Dánsku vede ke zvýšení volební účasti. I zde platí, že výrazněji na delší trvání svitu reagují mladší voliči, ale rozdíly již nejsou tak veliké jako u deště. Toto ovlivnění se ale vůbec netýká prvovoličů, což může spojeno s tím, že jejich první cesta k volbám bývá často za doprovodu rodičů, tedy už zkušených účastníků voleb.
Procentuální ovlivnění volební účasti deštěm (nahoře) a slunečním svitem (dole) v Dánsku - na vodorovné ose jsou vyneseny jednotlivé věkové kategorie a na svislé změna účasti v procentech v dané věkové kategorii. Je patrné, že s rostoucím věkem roste ochota překonat nepříznivé počasí a k volbám jít, zdroj: sciencedirect.com
V České republice lze očekávat podobné efekty ve smyslu určitého odrazení od cesty do volebních místností při deštivém počasí nebo při sněžení. Příznivé počasí sice může usnadnit cestu k volbám, ale na druhé straně taky může lidi vylákat na chaty a chalupy, v zimě i do hor, a vést k nižší volební účasti. Pro konkrétní čísla a případné potvrzení nebo vyvrácení těchto hypotéz chybí u nás ale hlubší studie. Například v nadcházejících prezidentských volbách se očekává podmračené počasí místy se sněžením. Takové počasí snižuje podle dánského modelu účast hlavně u mladých voličů. V některých místech se ale vyskytuje i náledí nebo kluzké zbytky sněhu, které zase naopak mohou ztížit cestu hlavně starším voličům.
