Nejsem tu pro to, abych byl rušivým elementem a dostával se do titulků. Tak vzkázal Srdjan Djokovič a raději zůstal na hotelu, než aby vyrazil na semifinále Australian Open, v němž jeho syn Novak vybojoval postup do finále. O dva dny dřív se fotil s muži s ruskými vlajkami skandujícími proruská hesla, což je jen poslední kapitola v jeho kontroverzním vystupování. Kdo je šedesátník, jenž stvořil zřejmě nejlepšího tenistu všech dob?
Co se stalo v Melbourne? Šlo o otevřenou podporu Rusku ze strany otce Novaka Djokoviče , či jen událost vytrženou z kontextu? Snímky a video ze setkání s fanoušky po vítězném čtvrtfinále ukazují Srdjana Djokoviče, kterak se zastavuje se skupinou fanoušků s ruskými vlajkami a podobiznami Vladimira Putina. „Dělám to tak po každém synově zápase, vyfotím se s fanoušky. Nechtěl jsem se nechat zatáhnout do něčeho takového. Má rodina si prožila horor války, nepřejeme si nic jiného než mír,“ uvedl v pátek v prohlášení Srdjan Djokovič.
Jeho verze příběhu? U skupiny příznivců se zdržel prý jen letmo, rozloučil se s nimi pozdravem “živeli, ljudi”. Mějte se, lidi, i tak se dají přeložit tato slova. Stačilo to na to, aby se z události stal incident, jenž zaplnil světová média a Djokovič raději nenavštívil synovo semifinále.
Rodiče si člověk nevybírá a Djokovič senior rozhodně není z těch, kdo by dělal synovu kariéru respektive cestu za přízní fanoušků snadnější. Bez něj by se však z Novaka také nikdy nestal tenisový vladař.
Narodil se nedaleko hornického kosovského města Trepča, kde vychodil základní i střední školu. V devatenácti odešel do Bělehradu. Tam potkal svou lásku Dijanu, ženu pocházející z Chorvatska. V pětadvaceti se vzali, o rok později se narodil první ze tří synů – Novak. V mládí se bývalý zdatný lyžař živil jako instruktor na horách v Kopaoniku, kde si později s Dianou otevřel obchod s lyžařským vybavením a také pizzerii a palačinkárnu. Novakovi byly dva roky, když se definitivně odstěhovali do hor.
Když se přes ulici od rodinné restaurace začali stavět tenisové kurty, v klučinovi vzbudily zájem. Trenérka Jelena Genčičová ho pozvala dál a zbytek je historie. Postarší dáma měla oko pro talent, vždyť dřív vedla Monicu Selešovou. Po tréninku vzala Novaka za ruku a šla s ním do restaurace Djokovičových. „Máte zlaté dítě… V sedmnácti bude mezi nejlepšími pěti na světě,“ vyprávěla nadšeně. Srdjan, který o tenise nevěděl nic, tomu uvěřil. A vrhnul všechnu energii do toho, aby se předpověď Genčičové splnila.
Dnes je Djokovič s výdělkem jen na prize money 165 milionů dolarů historickým rekordmanem, na začátku však byl obrovský risk, který Srdjan podstoupil a do něhož zatáhl celou rodinu. Prodali vše cenné, co měli. Sponzoři byli k jeho žádostem o podporu hluší. Na synovu kariéru si půjčoval od lichvářů. Čím byl zoufalejší, tím vyšší úroky mu dávali. Když neměla rodina na základní potřeby, prodala všechno zlato, co měla doma. „Sedmnáct let jsme žili po pronájmech, domácí nás vyhazovali, jelikož jsme včas neplatili činži. Po nocích jsem nemohl spát ze strachu o budoucnost rodiny a chodil po městě. Několikrát mě zatkla i policie, ale když jsem jim vše na stanici vysvětlil, zasmáli jsme se tomu a až do rána pili brandy,“ vzpomínal jednou.
Kdo ví, jak by rodina dopadla, kdyby se Novak nevypracoval na tenisovou hvězdu. Až do jeho sedmnácti let prý Srdjan nikdy synovi neřekl, jak velké nesnáze rodina měla. „Po deset let jsem se od Novaka nehnul na krok. Byl jsem jeho tátou, mámou, trenérem, masérem, všechno. Věděl jsem, že nesmím udělat jedinou chybu. Byl to nepředstavitelný tlak. Jen na Novakovi záleželo, vše ostatní šlo stranou. Dělalo se vše pro to, aby uspěl,“ líčil kdysi Srdjan Djokovič, jenž si vyčítá, že na podobnou podporu už u mladších synů Marka a Djordjeho neměl energii a ti se v tenise nikdy výrazněji neprosadili.
Zato ten nejstarší dosáhl nevídaných úspěchů a tuhle cestu si Srdjan Djokovič náležitě užíval. Byly doby, kdy chodil na zápasy v tričku s Novakovým portrétem či nápisem Srbsko proti světu. Tak vnímá synovu kariéru. Obviňuje západní svět z podjatosti vůči svému dítěti, tuhle mu lidi málo fandí, tam ho nerespektují. V minulosti se nerozpakoval zaútočit i na jeho největší rivaly Rogera Federera s Rafaelem Nadalem .
„Když Nadal Novaka porážel, byl jeho nejlepším přítelem. Když se ale situace změnila, už přátelé nebyli. To přeci není sportovní,“ podivoval se v roce 2013 v rozsáhlém interview pro srbský list Kurir. V tom samém rozhovoru byl ještě příkřejší na adresu Federera. „Je asi nejlepším hráčem historie, jako člověk se ale chová přesně opačně. Napadl Novaka při Davis Cupu v Ženevě. Uvědomil si, že je jeho nástupcem a pokusil se ho všemožně zdiskreditovat,“ prohlásil. Konkrétněji však o daviscupovém zápase Švýcarsko – Srbsko z roku 2006 nemluvil (devatenáctiletý Djokovič tehdy s Federerem prohrál 3:6, 2:6, 3:6).
Agresivní rétoriku od té doby nezměnil, byť PR mašinérie kolem syna dělá vše, aby minimalizovala škody. Před třemi lety ho pobouřilo, že při finále Australian Open bylo obecenstvo na straně Dominica Thiema. „Sedminásobný šampion Austrálie hraje na centrálním kurtu, kde nikdy neprohrál, s nějakým Rakušanem a oni fandí jemu. Představte si, jak si Novaka neváží. Prostě neuvěřitelné, ale takhle to chodí všude,“ řekl Djokovič senior pro srbský Telegraf a pokračoval ve své litanii. „Tenis je sport pro bohaté, kteří nedokážou pochopit, že někdo z malého a chudého Srbska je posledních deset let nejlepším tenistou na světě. Ale když proti němu lidé fandí, dává mu to jen energii navíc a stane se nejlepším hráčem historie ve všech ohledech.“
Zdá se, že minimálně v tomhle mu dá budoucnost za pravdu.
Témata:
sport, Srdjan Djokovič, tenis, Roger Federer, rodina, Novak Djoković, Srbsko, Australian Open, Davis Cup, Melbourne, kariéra, Vladimir Vladimirovič Putin, Tenis na Heureka.cz
Související články
