„Nemůžete jen tak chodit s detektory kovů,“ řekla Birgit van Akenová, mluvčí obce Buren, pod kterou Ommeren spadá. „Jde se o archeologickou oblast. Chceme chránit půdu.“
Nizozemská policie mezitím varovala před „nebezpečím kvůli možnosti výskytu nevybuchlých bomb, nášlapných min a granátů“. Úřady navíc nyní upozornily, že je zakázáno používat detektory kovů nebo kopat bez povolení a že nálezy se musí hlásit.
Policie zatím nezasahuje tvrdě, i když zákaz obce je jasný. „Je zakázáno používat nebo nosit na veřejnosti detektor kovů nebo jakýkoli jiný předmět k detekci kovových předmětů bez povolení od obecního úřadu,“ uvádí se v obecní vyhlášce.
Aby bylo jasno: Tato výjimka se uděluje pouze oficiálním organizacím s osvědčením o výkopových pracích.
PSALI JSME: Největší loupež v dějinách: Jak nacisté ukradli evropské zlato
Archiv odpálil bombu
Hledači pokladů začali kopat poté, co nizozemský národní archiv po 75 letech zveřejnil přibližně tisíc dokumentů na základě zákona o úředním tajemství.
„Dokumenty obsahovaly vládní spis o nacistickém pokladu, výpověď svědka a ručně kreslenou mapu – s křížkem označujícím místo mezi Ommerenem a Liendenem,“ objasnil britský list The Daily Telegraph.
„Mapa s řadou tří stromů a červený křížek označující místo, kde by poklad měl být schován, podněcuje fantazii,“ prohlásil Klaas Tammes, bývalý starosta Ommerenu, jenž nyní vede nadaci vlastnící pozemky, které by mohly poklad ukrývat.
Podle nizozemských médií mapu nakreslil Helmut Sonder, nábytkář z německého Baden-Badenu, který během operace Market Garden sloužil u německého výsadkového pluku poblíž frontové linie.
PSALI JSME: Jak Československo přišlo o předválečný zlatý poklad
Uvedl, že jeho rota zakopala zlaté mince a cihly, náhrdelníky, drahé šperky, hodinky a peníze u topolu u silnice, které nacisté vynesli z rozbombardované banky ve městě Arnhem na východě Nizozemska v srpnu 1944.
Tři nebo čtyři němečtí okupační vojáci si ze zničené banky podle něj vzali do kapes a do batohů, co se dalo, a svůj úlovek schovali do čtyř beden od munice a balíčků od chleba – nejbezpečnějších věcí, které měli po ruce. Později, v posledních týdnech války, němečtí okupanti ustupovali a Sonderoba jednotka se rozhodla poklad zakopat.
Market Garden – zpackaná operace
Operace Market Garden byla největší výsadková vojenská operace v dějinách, uskutečnila se v září 1944 ve druhé světové válce u nizozemských měst Arnhemu a Nijmegenu.
Prvním cílem bylo obsazení řady důležitých mostů přes ramena řeky Rýn a dalších míst v Němci okupovaném Nizozemsku za pomoci mohutného nasazení výsadkářů a techniky shozené na padácích do týlu nepřítele (část Market, pozn. aut.).
PSALI JSME: V příbězích kolem nacistického zlata na sebe narážejí mýty a fakta
Následovat měl přesun spojeneckých motorizovaných a tankových oddílů od belgických hranic na výsadkáři zajištěná místa (část Garden). Úspěšně provedená operace by Spojencům umožnila obejít ze severu Siegfridovu linii, proniknout na německé území, rychle Německo porazit a ukončit tak válku ještě v roce 1944.
Přestože operace začala úspěšně obsazením mostů, parašutisté se střetli s nečekaně silnými a dobře organizovanými německými jednotkami. Navíc spojenecké pozemní síly postupovaly pomalu, nedokázaly k mostům dorazit podle plánu a klíčový nejsevernější most v Arnhemu se udržet nepodařilo.
Rýn tak zůstal překážkou až do března 1945. Porážka spojenců u Arnhemu je považována za poslední velké vítězství Němců během bojů na západní frontě.
PSALI JSME: Neobjevené bohatství – pět míst, která mohou skrývat zlaté poklady
(plk)
Dokončení zítra
