Putování pod patagonskými velikány
Čtyřdenní trek Národním parkem Los Glaciares v argentinské Patagonii mezi smaragdovými jezery a vyhlídkami na slavné hory Fitz Roy a Cerro Torre.
Los Glaciares je největším argentinským národním parkem a také jednou z nejkrásnějších částí divoké Patagonie. Jak název napovídá, velkou část plochy parku tvoří ledovce. Led pokrývá až třetinu jeho rozlohy a Jihopatagonské ledovcové pole je třetím největším na světě.
Národní park byl založen už v roce 1937 a v roce 1981 byl prohlášen za světové dědictví UNESCO. V jižní části se nachází nachází jezero Lago Argentino se známým ledovcem Perito Moreno.
Pro turistiku je přístupná je hlavně severní část Los Glaciares, severně od jezera Lago Viedma. Výchozím bodem je městečko El Chaltén, přezdívané hlavní město trekkingu (Capital Nacional del Trekking). Je také nejmladším městem, založeným teprve 1985 kvůli hraničnímu sporu mezi Chile a Argentinou. Dnes kvete především díky turismu. Najdeme tu hotely, restaurace a obchody se sportovním vybavením. Správa národního parku zde zřídila infocentrum a tím i východisko turistických tras. Než vyrazíme na túru, dozvíme se zde pravidla ochrany přírody i jaká zvířata můžeme v přírodě potkat.
Vzhůru k jezeru s vyhlídkou na Fitz Roy
Do El Chalténu přijedeme pravděpodobně od El Calafate, kde je i malé letiště. Cesta trvá nějaké tři hodiny a už příjezd podél jezera s výhledem na majestátný Fitz Roy nás ohromí. Během odpoledne stihneme ještě dojít do prvního tábořiště na břehu jezera Laguna Capri.
Na konci města odbočíme ze silnice a v Národním parku nás uvítá dřevěná brána s nápisy. Čeká nás necelých šest kilometrů a čtyři sta metrů stoupání. Cesta stoupá poměrně plynule a při ohlédnutí se otevírají výhledy na široké údolí, kde se rozlévá řeka Rio de Las Vueltas.
Míjíme rozcestí, kde se držíme vlevo směrem na LAguna Capri. Tábořiště s vyhrazenými místy pro stanování je přímo na břehu jezera. V hladině Laguny Capri se zrcadlí majestátný Fitz Roy.
Vrcholem Cerro Fitz Roy (3405 m) prochází chilsko-argentinská hranice, která kvůli němu uhýbá na východ. Bývá také nazýván Cerro Chaltén, a to podle domorodého jazyka Tehuelche, v němž znamená “kouřící hora”. Kolem jeho vrcholu se totiž pravidelně tvoří mrak, jež pak dotváří scenérii odrazu ve vodní hladině.
Všudypřítomný vítr
K dalšímu tábořišti dojdeme téměř po rovině během vyhlídkových čtyř kilometrů. Procházíme řídkým lesem a míjíme odbočku na značenou turisticku trasu Sendero Madre a Hija, kterouN půjdeme další den. V závěru přecházíme široké koryto potoka Rio Blanco po několika dřevěných lávkách. Kemp Poincenot je mezi nízkými stromy.
Nalehko se dá pokračovat další hodinku do kopce až k Laguně de Los Tres. Ta už se nachází o něco výše (1160 m) a vichr z ledových hor tu nabírá pořádnou sílu. Na protějším břehu spadá k modré hladině masa ledovce Glaciar de Los Tres. Směrem na jih, o více než čtvrt kilometru níže, se leskne hladina dalšího jezera. Laguna Sucia nevypadá ani trochu špinavě, jak by překlad jejího jména ze španělštiny mohl napovídat. Přitéká do ní voda, jež pod našima nohama opouští Lagunu de Los Tres. Návrat do kempu je stejnou cestou.
Matka, Dcera a Věž
Po necelém kilometru cesty k odbočce se dáme doprava, směrem na kemp Agostini. Trasa Sendero Madre e Hija je pojmenovaná podle dvou jezer, jež v překladu znamenají matka a dcera. Menší dcera následuje za podlouhlejší matkou. Obě jsou obklopeny nízkými stromy a vysokou trávou. Tu a tam se dá přiblížit na štěrkovou plážičku.
Dostáváme se nad koryto řeky Rio Fitz Roy, ke které sestupujeme pokrouceným lesem. Dolů bychom se už vraceli do El Chalténu. Nahoru, tedy doprava vede cesta údolím, místy vysokým rákosem až k další vyhlídce, co nemůžeme vynechat.
Kemp D’Agostini je schovaný za valem přírodní hráze jezera laguna Torre. Když vystoupáme pár metrů na jeho břeh, otevře se nám výhled na jezero, ledovec a proslulou skalní věž Cerro Torre (3128 m). Špičatá jehla je jedním z nejnáročnějších horolezeckých cílů. Klimatické podmínky a pověstný vrcholový hřib námrazy jdou hlavním důvodem, proč tato hora budí velký respekt.
Návrat do El Chalténu
Z jezera Torre vytéká řeka Fitz Roy, které se pod El Chalténem vlévá to Rio de las Vueltas. Značená trasa, po které se vrátíme do města má asi deset kilometrů a vede po levém břehu Rio Fitz Roy.
Zpočátku se stále ohlížíme na elegantní Cerro Torre, později procházíme vysokým rákosem, až se dostáváme nad skalnatý kaňon řeky. El Chaltén je na dohled a při troše štěstí ještě stíháme chytit autobus na terminálu za městem.
Žádné komentáře