Polsko chce nezávislé Čečensko. Proč jste ho kdysi neuznali? čílí se Kadyrov

„Doufáte, že se některé regiony Ruské federace osamostatní?“ ptal se minulý týden moderátor francouzské televize LCI polského premiéra. „Jsou tu jisté části Ruska, ze kterých se stalo vězení pro další národy. Ty by se mohly osvobodit,“ odpovídá Morawiecki.

Například takové Čečensko. „Tento národ si zaslouží nezávislost,“ říká premiér. „Bojovali za ni celou věčnost a v posledních dekádách byli hodně motivovaní,“ pokračuje s tím, že velké kusy čečenského území byly během válek zničeny a že se tam staly mnohé válečné zločiny.

Dodá ještě, že by Poláci upřímně přáli Rusům, aby se v jejich zemi odehrály „normální procesy a vývoj“. Nemyslí si však, že by se to „na základě zkušeností z nedávných desetiletí a staletí“ dalo očekávat.

Na Morawieckého slova brzy zareagoval muž, který má současné autonomní Čečensko na povel – Ramzan Kadyrov. „Tak on říká, že by lidé měli podporovat Ičkerii. Kde jste byli, když jsme za ni bojovali? Když jsme se postavili za svou nezávislost?“ vzkázal na videu.

„Proč nás tehdy evropské země včetně Ukrajiny nepodpořily? Teď najednou podporují neexistující stát!“ vysmívá se. Odkazuje třeba i na to, že ukrajinský parlament loni v říjnu přijal deklaraci, v níž Čečensko označil za „území dočasně okupované Ruskem“ a odsoudil genocidu čečenského národa.

Za svobodu Ičkerie. Na ukrajinské frontě ožívá sen o nezávislém Čečensku

Podle listu The Moscow Times Kadyrov dodal, že si Čečenci nyní nezávislost nepřejí, a zdůraznil, že si sami vybrali, že budou součástí Ruské federace. Míní tím referendum z roku 2003, které však proběhlo pod taktovkou Moskvy.

Nedal si ovšem zcela pozor na ústa. „Nehledě na to, jak moc bychom chtěli mít vlastní stát, dnes nemůžeme existovat. Musíme krmit, šatit a vzdělávat populaci s 1,5 milionem lidí,“ vysvětluje a zmiňuje i další sociální projekty, na které by svobodné Čečensko nemělo peníze.

„Já, já jsem byl za Ičkerii a vy jste na nás nenechali vybudovat si svůj vlastní stát!“ dodává ve čtyřminutovém videu, v němž Morawieckého slova rovněž označil za „schizofrenní“. Dál také opakuje ruskou propagandu o „nacistech, fašistech a satanistech“, proti kterým prý teď Kreml bojuje, a loučí se arabským pozdravem „Alláhu akbar“ neboli „Bůh je veliký“.

Nezávislá republika Ičkerie vznikla v v říjnu 1991 v době, kdy se rozpadal Sovětský svaz. Zatímco Ukrajina, Bělorusko nebo státy Pobaltí si začaly vládnout samy, nezávislost Čečenska svět neuznal. Tehdejší ruský prezident Boris Jelcin se volání po svobodě pokusil potlačit silou, první čečenskou válku však Rusové prohráli.

V dalších šesti letech se Čečensko propadlo do bezvládí a spirály násilí. Nový prezident Vladimir Putin nakonec v únoru 2000 poslal do Grozného armádu a druhou čečenskou válku už vyhrál. Do vedení kavkazské autonomní republiky dosadil někdejšího klerika Achmata Kadyrova, otce dnešního vládce.

Čečenci prchají z vlasti. Nechtějí se přidat k těm, kteří zahynuli na Ukrajině

Myšlenka samostatného státu je nicméně živá i mezi dnešními Čečenci. Pouhý den před Morawieckého výrokem promluvili zástupci čečenské diaspory v Evropě k delegátům Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE).

Předseda hnutí Sjednocená síla Džambulat Sulejmanov jim řekl, že diaspora „usiluje o nezávislost republiky“. „Toto je první krok na cestě k mezinárodnímu uznání čečenské nezávislosti,“ řekl podle Rádia Svobodná Evropa. Vystoupení se uskutečnilo díky podpoře ukrajinské delegace v PACE a objevil se tam i syn někdejšího prezidenta Ičkerie Aslana Maschadova Anzor.

Rádio Svobodná Evropa dodává, že i samotní Čečenci přiznávají, že se o vedení diaspory nyní přetahují dva muži. Kromě Sulejmana podobné konference pořádá i exilový premiér Ičkerie Ahmed Zakajev.