"V momentě, kdy rozdělíte vzdělávací obsah, může se to vykládat tak, že je možné žáky seskupovat podle určitých kritérií. Chystaná změna tak ale nebyla myšlena, neměly vznikat ‘chytré’ a ‘hloupé’ třídy. Riziko tam ale bylo," popisuje Jan Jiterský, vedoucí expertů pro revizi základního vzdělávání.
Mezi odborníky vyvolal původní návrh na zavedení jádrového a rozvíjejícího učiva diskusi už loni. Úvaha šla tím směrem, že by se část dětí učila jen základní věci, nadanější by měli ještě učivo navíc. Riziko dělení na rychlejší a pomalejší třídy však nakonec podle zástupců ministerstva školství přispělo k zahození návrhu.
Nynější zadání počítá s tím, že experti definují společný základ pro všechny děti na základních školách. Bude jasně dáno, co mají znát a umět, až školu vychodí. "Žák pak bude moci pokračovat na střední škole a vést úspěšný a spokojený život," říká Jiterský. Změna má být hotová letos na podzim.
Zároveň děti budou mít možnost prohlubovat znalosti, rozvíjet se v tom, co je zajímá a na co mají talent. Prostor k tomu dostanou díky navýšení takzvaných disponibilních hodin. Tedy takových, které si školy zavedou samy podle potřeb svých žáků. Na prvním stupni jich je nyní 16, přibudou dvě. Výrazněji se navýší na druhém stupni. Místo 18 jich bude dvakrát tolik. Společnému základu bude vyčleněno 100 hodin na prvním a 86 na druhém stupni.
"Víme, že společný základ je důležitější na prvním stupni, naopak na druhém by měla být výuka mnohem individuálnější," uvádí Jiterský. Žáci by podle něj měli zvládnout společný základ za čtyři pětiny času. Zbytek by měl sloužit k prohloubení či zopakování učiva.
Experti budou řešit i potřebu nynější učivo redukovat. Jiterský upozorňuje, že cílem není něco jednoduše vyškrtnout z hodin. Smyslem je jasně definovat, co mají žáci umět. "Neřešíme, jestli zůstanou Ohmovy a Newtonovy zákony. Řešíme, co má být základem, který si mají žáci odnést. Chceme redukovat šíři a spíše upevňovat hloubku učiva, aby to, co si žáci odnáší, bylo trvalé," vysvětluje.
O redukci náplně vyučování hovoří už Strategie 2030, kterou ministerstvo školství připravilo v roce 2020, kdy úřad vedl Robert Plaga (za ANO). Žáci by nově měli mít širší možnost využít volitelné předměty, projektové vyučování, pobyty či semináře.
Harmonogram dodržíme. Ale bude to pod tlakem
Schválené ministerské zadání teď umožní práci, na jejímž konci experti z Národního pedagogického institutu předloží nové rámcové vzdělávací programy. Těm se dříve říkalo osnovy. Jsou závazné a školám říkají, co mají děti umět. Zadání se ale o půl roku opozdilo. Ministr školství Vladimír Balaš ze STAN jeho původní podobu loni v létě neschválil. Kritizoval, že bylo málo ambiciózní, a nechal jej odborníky pod Jiterského vedením dopracovat.
Přesto už na podzim experti začali na reformě pracovat. "Zadání, které teď od ministerstva dostaneme, je důležité hlavně pro upřesnění požadavků," říká ředitel pedagogického institutu Ivo Jupa. S tím, že se příprava rozjede naplno.
Podle ministra Balaše finální zadání obsahuje čtyři základní principy. "Je shoda na tom, že by se měl učit společný základ, že by obsah výuky měl být do jisté míry redukovaný a aktualizovaný. Systém by měl vytvářet prostor pro individualizaci výuky a umožnit školám, aby si stanovily v určité míře, co budou učit," říká Balaš.
Součástí revize by měla být i pomoc se školními vzdělávací programy, které si školy sestavují samy. Experti pro ně připraví alespoň tři modelové, měly by být inspirací například pro školy, které chtějí učit mezioborově pomocí integrovaných předmětů.
Jiterský také prohlašuje, že původně plánovaný termín odborníci pedagogického institutu stihnou. "Harmonogram stále platí, přestože vnímáme silnou obavu, že čas je krátký a práce budou probíhat pod tlakem," říká odborník. Znamená to, že už příští rok v září by se podle nového vzdělávacího programu mohly začít učit děti na prvních školách. Od roku 2025 by pak byly programy povinné minimálně pro 1. a 6. ročník.
