První celostátní vinařský kongres posadil vinaře k jednomu stolu a nastínil témata budoucnosti
23. ledna se ve Valticích konal první celostátní vinařský kongres. Na jedno místo se sjelo tři sta padesát vinařů, zástupců vinařských asociací, státní správy i politické špičky. Odborné přednášky se dotkly udržitelnosti a zodpovědného přístupu k vínu a v závěru se vzdal hold profesoru Vilému Krausovi. Byli jsme u toho a zaznamenali pro vás to nejdůležitější, co na kongresu zaznělo.
Kongres zorganizoval Martin Chlad, prezident Svazu vinařů ČR, ve spolupráci s Národním vinařským centrem a Zahradnickou fakultou Mendelovy univerzity v Brně. Setkání se konalo v noblesních prostorách jízdárny valtického zámku. Kromě trochu horšího ozvučení balkonu a postranních částí sálu nešlo organizaci nic vytknout. Vše běželo jako na drátkách.
Všechny důležité instituce na jednom místě
Program byl rozdělený na příspěvky hostů, odborné přednášky, diskusi, vzpomínku na profesora Viléma Krause a společenskou část. Nejdříve se nám zdála čtyřhodinová oficiální pracovní část docela krátká, nakonec jsme usoudili, že byla pro daný účel dostačující. Hlavním cílem totiž nebylo něco definitivně vyřešit, ale sejít se „u jednoho stolu”, nastínit společná témata a být součástí jejich řešení. V plánu je dále navázat sérií dalších akcí.
„Ve 21. století už nelze jen čekat na milost či nemilost přírody. Je nutné mít vizi, schopnost definovat a zavádět systémová řešení a také pro to vše nastavenou funkční synchronizovanou komunikaci. Proto jsme zvolili formát právě vinařského kongresu, který jednou za čtyři roky svede a na jednom místě propojí vinaře od těch nejmenších, přes zástupce organizovaných spolků, až po na trhu etablované vinařské značky a velké podniky a do diskuze zapojí i vybrané zákonodárce a klíčové pracovníky státní správy,“ přiblížil záměr akce PhDr. Martin Chlad a dodal: „Je nevyhnutelné se jednou za čas zastavit, utřídit si myšlenky a nalézt ochotu spolupracovat na hlavních tématech a cílech. Jedině tak můžeme být jako celek konkurenceschopní.“
Považujeme za úspěch, že se na jednom místě setkali vinaři a jejich zástupci s vrcholnými politiky a všemi důležitými představiteli státní správy. V jízdárně se sešli například prezident Svazu vinařů ČR, zástupci Vinařského fondu, Vinařské asociace ČR, Národního vinařského centra, prezident Asociace sommelierů, hejtman Jihomoravského kraje, premiér, ministr zemědělství i zdravotnictví, předseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, národní protidrogový koordinátor a další hosté.
Z vinařů se na akci mohl přihlásit kdokoliv do maximální kapacity 300 osob. U stolu jsme viděli zástupce největších vinařství i úplně malých vinařů včetně těch naturálních. Nechyběly vinařské osobnosti jako Lubomír Glos nebo Miloš Michlovský.
Politické špičky vyjádřily vinařům podporu
V úvodním slovu zdůrazňoval prezident Svazu vinařů pan Martin Chlad důležitost celistvosti nabídky tuzemských vín napříč všemi cenovými kategoriemi. Aby si zákazníci měli možnost vybrat nejen mezi středně drahými a drahými víny, ale i mezi těmi levnějšími. Mluvil o spolupráci mezi vinařskými zeměmi, podoblastmi i mezi jednotlivými spolky v rámci podoblastí. Zdůraznil důležitost spolupráce mezi generacemi. Vinaře vyzval k překonání vlastního ega a přijetí zodpovědnosti za veřejný prostor. Vinařství je podle něj obor, který reprezentuje Českou republiku v zahraničí a vinaři by se dle toho měli chovat.
Všichni politici vyjádřili vinařům podporu. Premiér Petr Fiala označil hrozny za strategickou surovinu, o kterou musíme dobře pečovat, ministr zemědělství Zdeněk Nekula se dotkl obávané spotřební daně na víno. I když s ní zásadně nesouhlasí, naznačil, že on sám jejímu zavedení nezabrání a vyzval vinaře, aby se proti ní ozvali hlasitěji.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek poznamenal, že kolem sebe vidí lidi, u kterých by nikdy neřekl, že budou sedět společně v jedné místnosti.
Martin Klanica ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce ocenil postupnou integraci názorových proudů uvnitř Svazu vinařů a snahu komunikovat i vně Svaz. Apeloval na vinaře, aby netříštili své síly.
Budoucnost ve znamení udržitelnosti
V úvodu odborné přednášky Miloše Michlovského zaznělo, že co je ekologické, musí být i ekonomické. Přednáška zrekapitulovala vývoj používání herbicidů, pesticidů a prostředků pro dezinfekci půdy, které zatěžují nejen přírodu a zdraví, ale i vinařovu peněženku. Michlovský vidí jednu z cest v nově křížených PIWI odrůdách, u kterých se výrazně snížilo množství použitých dávek postřiků ze 6 - 8 na 1 až maximálně 2 a menší množství pojezdů mezi řádky má vliv na snížení uhlíkové stopy. Dle Michlovského se z PIWI odrůd za pomoci kvasinek dají udělat velice dobrá vína a sekty s vypitím do dvou let.
Kromě výzvy ke snížení množství používaných chemických preparátů k ošetřování vinice nakousl i téma agrovoltaiky a nových strojů, jakým je například autonomní robot do vinic, který vinohradníkům pomůže s okopáváním, likvidací plevele či postřiky. Ruční kopání je podle něho historie.
Vilém Kraus, vnuk profesora Krause, pokračoval s tématem ekologizace, rezistentních odrůd a systému efektivní práce na vinici.
Na prezentaci Mojmíra Baroně bylo znát, že má přednášení v krvi. Jeho přednáška byla zaměřena na snížení uhlíkové stopy ve vinařských podnicích. Hlavním tématem přednášky byla udržitelnost ve sklepě, kam patří minimalizace skleníkových plynů, redukce spotřebovaných energií, snížení hmotnosti obalů, snižování odpadních látek, minimalizace spotřeby vody a maximální zkrácení řetězců - příkladem je využívání pracovní síly nebo obalů z okolí. Dále zmínil také zachytávání oxidu uhličitého během kvašení a stejně jako v předchozí přednášce zazněla i myšlenka fotovoltaických panelů nad vinohrady. Vinice jsou s instalací solárních panelů kompatibilní, výhoda spočívá například v ochraně rostlin před úžehem. Ve vztahu k obhospodařování vinic kladl důraz na minimalizaci využití chemických prostředků. Zaujalo nás, že na rozdíl od Michlovského zdůrazňoval i minimum zásahů včetně strojů, protože při jejich výrobě vzniká také uhlíková stopa.
Přednáška Mgr. Kláry Kollárové bohužel trochu utrpěla tím, že byla poslední. Sommelierka neměla tolik času, kolik by si asi zasloužila, a protože měla pocit, že se přítomní těší na večeři, snažila se velice zajímavé body vzít spíše stručněji. O jí nastíněných tématech by se nicméně dalo mluvit celý den, takže určitý „výtah“ byl dobře zvolenou variantou. Kollárová sesumírovala mnoho trendů, které ve vinařství pozorujeme i my a o kterých jsme na našem portálu psali a také se tento rok ještě chystáme psát. Moc se nám líbila přehledná struktura celé přednášky, která byla postavená na konceptu Víno zodpovědně. Téma bylo rozděleno do několika částí: víno zodpovědně ve vztahu ke zdraví, ke kultuře, krajině, k turismu a službám, k prezentaci a obchodu a sociálním a komunitním aspektům a trendům.
Cílem zodpovědného přístupu ke zdraví je udržet víno ve hře i přes negativní dopady alkoholu na zdraví. Vínomilci by měli sledovat, zda je víno vyrobeno zodpovědně, tedy s minimem chemických zásahů při pěstování révy vinné i výrobě vína, spojit jeho konzumaci s vodou a s jídlem a pečovat o sebe i o ostatní. Ve vztahu k turismu a službám se zmínila například o lokálnosti a nastavení standardů v každém detailu jako jsou čistota skla nebo informovanost personálu. V sociálních a komunitních aspektech Kollárová hovořila například o uhlíkové stopě nebo sociálních vazbách na komunitu. V trendech upozornila na nealkoholická vína, střiky a cuvée, Bag in boxy, nefiltrovaná vína, vína v plechu a další. Podle Kollárové je zodpovědné víno suché.
Po přednáškách následovala krátká rozprava - diskuse na volné téma, do které se mohli vinaři přihlásit, avšak příležitost využili pouze Petr Marada a Ctirad Králík ze ZD Sedlec, který představil několik důvodů, proč by se neměla zavést spotřební daň na víno. Na to zareagoval překvapivě razantně ministr zdravotnictví. Vinaři by podle něj měli být realisté, protože ať se jim to líbí nebo ne, spotřební daň na alkohol jednou bude. Podle něj je absurdní si myslet, že by nějaký produkt této dani unikl. Místo odporu vidí jedinou správnou cestu v debatě o tom, co za to vinaři dostanou. Vinařům doporučil nenechat se vláčet politiky a být aktivnější při rozhodování o jejich budoucnosti a budoucnosti jejich dětí.
Předposlední část konference věnovali organizátoři vzpomínce na profesora Viléma Krause. Představili sborník Život a dílo profesora Krause, který byl vydán k desetiletému výročí jeho úmrtí a nastínili plánované aktivity s tímto výročím spojené. Následovala večeře a společenská část.
Přestože si myslíme, že je velice nepravděpodobné, aby přirozeně rozdílné zájmy vinařů vedly k jejich úplné jednotě (a za pravdu nám dává i historická zkušenost), snahy posadit vinaře k jednomu stolu a otevřít debatu o aktuálních tématech vítáme. Jsou určitě oblasti, na kterých se může shodnout většina. Prezident Svazu vinařů se netají tím, že má v rámci tuzemského vinařství mnohem větší ambice, než je „pouhý” tlak na trvale udržitelný rozvoj.
Přemýšlíte u konzumace vína nad tím, do jaké míry byla réva chemicky ošetřovaná? Jsou pro vás důležité otázky uhlíkové stopy vína a byl by to důvod, proč nekonzumovat např. vína z druhého konce světa? Podělte se s námi o vaše názory v komentářích.
Prezentace jednotlivých řečníků byly zveřejněny. Podívat se na ně můžete zde:
- PhDr. Martin Chlad
- Doc. Ing. Miloš Michlovský, Dr.Sc.
- Vilém Kraus
- prof. Ing. Mojmír Baroň, Ph.D.
- Mgr. Klára Kollárová
Komentáře (10 komentářů)
-
Davinpak7. 2. 2023 16:43Hm, fajn. Jestli že to bude tak hrubé vymezení, jak se hrubě ve svém programovém prohlášením tato vláda vymezovala proti zvýšení daňové zátěže viz. dph, daň z nemovitosti apod. Tak už to bude brzo.:-)
-
slecnasteckou7. 2. 2023 13:57
Tycka: Otázka zavedení spotřební daně na tiché víno je zajímavá. Proč by vlastně mělo mít tiché víno nějakou výjimku? Protože v okolních zemích krom Polska je spotřební daň taky nulová? Proč je na tichá vína spotřební daň u nás nulová a na šumivá nikoliv? Stejně si ale myslím, že vzhledem ke stavu veřejných financí se tomu asi nevyhneme....:-(
A ještě k mým oblíbeným výnosům :-) ČR má nižší průměrný výnos než Rakousko (6t/ha) a podstatně nižší než Německo (13,5 t/ha !). A to jsem si vždycky myslel, že nižší výnos znamená vyšší kvalitu. I když vlastně ano...jak nedávno zaperlil jeden z členů poroty Krále vín - česká vína jsou už o něco lepší než rakouská...:-)
Jestli se sníží spotřeba pohonných hmot díky tlaku na elekromobilitu, tak vr státním rozpočtu vznikne velká díra. Mně se zdá, že je to tlak i WHO, která nám do toho sice nemá co pindat, ale bude tlačit EU k dani ve všech státech už jen kvůli tomu, že víno obsahuje alkohol (můj názor). Mně u těch výnosů zaujalo, že Němci používají tolik pesticidů. Méně jak 1 % zem. půdy a 30 % všech fungicidů v zemědělství... Tento výrok z Krále vín byl legendární. :D
-
slecnasteckou7. 2. 2023 13:52
Wiki: Mockrát děkuji za tenhle článek! Je perfektní vědět, o čem zhruba se na konferenci mluvilo a mít přehled o tom jaké otázky vidí naše špička jako aktuální. Martinovi Chladovi patří obrovský palec nahoru, že se rozhodl vůbec něco takového začít pořádat, je to podle mě opravdu důležité, především pak v setkání vinařů s politiky, kteří o jejich osudu rozhodují, ale jen těžko by se někdy setkali u jednoho stolu.
V článku mě zaujaly dvě věci se kterými se asi uplně neztotožňuji. A to... Představa pana Michlovského, že naše budoucnost je v Piwi odrůdách. Ano, pro běžná komerčně vyráběná vína v retailu klidně. Ale myslím si, že pokud se má někdy moravské vinařství pozvednout mezi ostatními vinařskými velmocemi, cesta určitě nevede přes piwi odrůdy, nýbrž, přes tradičnější odrůdy, kterým se u nás daří, umíme je perfektně zpracovat a pro lidi ve světě jsou srozumitelnější a zajímavější na porovnání.
A druhá věc... to poslední, na co bych chtěla při procházce vinohradem koukat jsou fotovoltaické panely všude kolem mě. Myslím, že je spoustu (ne až tak fotogenických a "romantických") míst, kam se tyto panely dají umístit, ale zadělat si jimi nádherná panorama našich vinohradů? wtf? (A traktor by taky neprojel :D)
Jsem ráda, že je článek přínosem. :) Řekla bych, že to Michlovský prezentoval jako jednu z cest, nevyznělo mi to tak, že by měly být jen PIWI odrůdy, to bych si ani já jako milovnice vín nepřála. Také z 90 % piji tradiční odrůdy. Mně samotné se panely na vinicích zdály dost BIZARDNÍ, byla jsem překvapená, jak je chválili... problém vidím v tom, že jestli na to budou nějaké dotace, tak nějací chytrolíni vysadí třeba jen podnože révy, jen aby na to dali panely a vydělali na tom...
-
slecnasteckou7. 2. 2023 13:47
Davinpak: Uvidíme v následujících měsících, jak toto přátelské setkání (a popití) funkcionářů s politiky pomohlo tomu, aby nebyla uvalena tzv. spotřební daň i na tichá vína.
Co jsem slyšela, tak tato vláda se hrubě vymezuje proti zavedení spotřební daně během jejího fungování, tak doufám, že tak brzy to ještě nebude...
-
Tycka5. 2. 2023 12:40Otázka zavedení spotřební daně na tiché víno je zajímavá. Proč by vlastně mělo mít tiché víno nějakou výjimku? Protože v okolních zemích krom Polska je spotřební daň taky nulová? Proč je na tichá vína spotřební daň u nás nulová a na šumivá nikoliv? Stejně si ale myslím, že vzhledem ke stavu veřejných financí se tomu asi nevyhneme....:-(
A ještě k mým oblíbeným výnosům :-) ČR má nižší průměrný výnos než Rakousko (6t/ha) a podstatně nižší než Německo (13,5 t/ha !). A to jsem si vždycky myslel, že nižší výnos znamená vyšší kvalitu. I když vlastně ano...jak nedávno zaperlil jeden z členů poroty Krále vín - česká vína jsou už o něco lepší než rakouská...:-) -
Wiki2. 2. 2023 18:07Mockrát děkuji za tenhle článek! Je perfektní vědět, o čem zhruba se na konferenci mluvilo a mít přehled o tom jaké otázky vidí naše špička jako aktuální. Martinovi Chladovi patří obrovský palec nahoru, že se rozhodl vůbec něco takového začít pořádat, je to podle mě opravdu důležité, především pak v setkání vinařů s politiky, kteří o jejich osudu rozhodují, ale jen těžko by se někdy setkali u jednoho stolu.
V článku mě zaujaly dvě věci se kterými se asi uplně neztotožňuji. A to... Představa pana Michlovského, že naše budoucnost je v Piwi odrůdách. Ano, pro běžná komerčně vyráběná vína v retailu klidně. Ale myslím si, že pokud se má někdy moravské vinařství pozvednout mezi ostatními vinařskými velmocemi, cesta určitě nevede přes piwi odrůdy, nýbrž, přes tradičnější odrůdy, kterým se u nás daří, umíme je perfektně zpracovat a pro lidi ve světě jsou srozumitelnější a zajímavější na porovnání.
A druhá věc... to poslední, na co bych chtěla při procházce vinohradem koukat jsou fotovoltaické panely všude kolem mě. Myslím, že je spoustu (ne až tak fotogenických a "romantických") míst, kam se tyto panely dají umístit, ale zadělat si jimi nádherná panorama našich vinohradů? wtf? (A traktor by taky neprojel :D) -
Jan Šťastný2. 2. 2023 14:02
slecnasteckou: Tycka: Projel jsem si i prezentace. Zaujalo mě srovnání výnosů: Itálie až 50 t/ha vs. průměr v ČR 5.8 t/ha. Samozřejmě, srovnává se nesrovnatelné (max. vs. průměr), ale i tak mi číslo 50 t/ha přijde obrovské. Nejsou tam započítány i stolní odrůdy? Jinak "někde" jsem našel jako průměr pro Itálii 9 t/ha.
A můžu vědět jaké víno se servírovalo k večeři? :-)
My večeři nedostali. ;-) Byli jsme tam jako novináři... ale dostali jsme super RR od Znovinu a myslím, že vinaři donesli každý vína, co si chutnali. A welcome drink byl Bohemka.
Na stole byl Sauvignon od Oulehly 21, RR Znovín tropic, RR Žernosecké vinařství 19 nebo 21, nejsu si jistý, RV Vican 19, tuším Rv 22 ze zámeckého z Bzenca a Sg 21 Mádl. Nevím jestli je to všechno, idu hodně po paměti....
-
slecnasteckou2. 2. 2023 12:52
Tycka: Projel jsem si i prezentace. Zaujalo mě srovnání výnosů: Itálie až 50 t/ha vs. průměr v ČR 5.8 t/ha. Samozřejmě, srovnává se nesrovnatelné (max. vs. průměr), ale i tak mi číslo 50 t/ha přijde obrovské. Nejsou tam započítány i stolní odrůdy? Jinak "někde" jsem našel jako průměr pro Itálii 9 t/ha.
A můžu vědět jaké víno se servírovalo k večeři? :-)
My večeři nedostali. ;-) Byli jsme tam jako novináři... ale dostali jsme super RR od Znovinu a myslím, že vinaři donesli každý vína, co si chutnali. A welcome drink byl Bohemka.
-
Tycka1. 2. 2023 21:06Projel jsem si i prezentace. Zaujalo mě srovnání výnosů: Itálie až 50 t/ha vs. průměr v ČR 5.8 t/ha. Samozřejmě, srovnává se nesrovnatelné (max. vs. průměr), ale i tak mi číslo 50 t/ha přijde obrovské. Nejsou tam započítány i stolní odrůdy? Jinak "někde" jsem našel jako průměr pro Itálii 9 t/ha.
A můžu vědět jaké víno se servírovalo k večeři? :-) -
Davinpak1. 2. 2023 16:16Uvidíme v následujících měsících, jak toto přátelské setkání (a popití) funkcionářů s politiky pomohlo tomu, aby nebyla uvalena tzv. spotřební daň i na tichá vína.
Poslední hodnocení
Další články z rubriky Reportáže
Kalendář vinařských akcí
-
19. 4. 2024Degustace a ochutnávkyZaječí
-
19. 4. 2024Festivaly & VeletrhyValtice
-
20. 4. 2024Soutěže & Výstavy vínPouzdřany